Když Harry potkal Sally

Ano, možná nejlepší a nejvzorovější z nepříliš urozeného rodu romantických komedií. Hodně ohrožený druh mezi filmy vůbec, jelikož funguje jako perfektně namazaný stroj od úplného začátku do úplného konce. Zdánlivě nepříliš atraktivního, ale zatraceně vtipného a charizmatického Billa Crystala ještě o něco překonává půvabná, milá a vůbec neuvěřitelně příjemně vystupující Meg Ryan, které byl tenhle film (a žánr vůbec) prostě souzen - a přebírá tak v mých očích pomyslné žánrové žezlo z ručky princezny Anny, Audrey Hepburnové. Nenucená atmosféra se opírá taky o jazzově laděný soundtrack. Co chcete víc? Nezapomenutelné dialogy (zj. ten o tom, že muži a ženy nemohou být přátelé) a neuvěřitelné scény (zj. ta s hraným orgasmem v restauraci), které budete moc popisovat a citovat přátelům? Máte je mít... Jen ty intermezza s příběhy dlouholetých lásek mě tam trochu rušili a malinko vždycky spoilerují konec... ale to je zanedbatelná maličkost. 90% (13.09.2007)

Zápas bez pravidel zvaný láska má své zvláštní specifikum a sice, že to nejlepší, co vám může nabídnout, necháváte mnohdy celý život jen doslova procházet kolem sebe.. Reiner si půjčil od Allena nejen kulisy podzimního Nového Yorku a natočil nadprůměrnou romantickou komedii těžící z chytře napsaných dialogů N.Ephron a přesného výkonu jednoho sarkasmem hýřícího škaredy, co bude brzy uvádět Oscary. Nebudu myslím spoilerovat, když napíšu, že k dokonalosti mi scházelo vymanit se z osvědčené šablony poslední čtvrthodiny podobných filmů v podobě schématu: krize - odloučení - uvědomění - běh (sprint) - vyjádření - huban - dvakrát yes - zase huban a patrový dort z kokosu - čokoládová poleva zvlášť, však to znáte.. Zajímalo by mě, jak by si M.Ryan a hlavně B.Crystal poradili se scénou předstírání orgasmu v bistru, kdyby si prohodili role.. (11.02.2011)

Jak se obecně ví a říká "Z přátelství může být láska, ale z lásky nemůže být přátelství". Když Harry potkal Sally je pohodová romantická komedie, která na mě působila tak civilně a autenticky, že mi ani nepřišlo, že sleduji smyšlený film. Čím více se snímek blížil ke konci, tím více jsem prožíval osud ústřední dvojice. Jediné, co mi vadilo, byly prostřihy na staré páry. To mě otravovalo. Jinak chválím hlavní herecké duo. (23.02.2017)

Největší šok přišel po skončení, při titulkách - cože? Tuhle konverzační romantickou komedii o dvou intelektuálech, co řeší milostné trable na Manhattanu nenatočil Woody Allen? Když Harry potkal Sally je dílo z rodu Pojistky smrti - film si udržuje zvláštní napětí a diváka baví každý záběr, což je způsobeno hlavně perfektním scénářem - slovní přestřelky, především ty mezi ústřední dvojicí, jsou prostě dokonalé a postřehy o soužití žen a mužů naprosto trefné (,,Víš o čem muži přemýšlí bezprostředně po sexu? Jak dlouho tu ještě musím zůstat, abych ji neurazil? Třicet sekund?"). Bez toho, že by citově vydíral, tento příběh o dvou ňoumech, kterým trvalo 12 let, než se do sebe zamilovali, mě dojal a oslovil nejvíc od... no, od posledního filmu Woodyho Allena. (10.02.2011)

„Ako to myslíš, že predstierala orgazmus? U mňa ho žiadna nikdy nepredstierala.“ – „To si len myslíš.“ – „Nie, je to pravda.“ – „Pozri sa, väčšina mužov si myslí, že ich partnerka orgazmus nikdy nepredstierala a väčšina žien ho sem-tam predstiera. Tak si to vyrátaj.“ Človeče, to bolo. Tento film som obchádzal viac, ako 20 rokov. Na vlastnú škodu. Chvíľku som zostal zaskočený z „mladistvej vlasatej verzie“ (masky sú také dobré, až som si myslel, že obe postavy hrajú úplne iní herci) oboch hrdinoch (fantastický Billy Crystal, fantastická Meg Ryan). Ale už prvá minúta jazdy autom ma dostala fantastickými dialógmi („Neznášam tie tvoje reči. Znie to ako kompliment, ale je to urážka.“), fantastickými hláškami („Moji známi tak skoro nevolajú.“), skvelým hereckým obsadením (oba páriky, režisérova mama, „starčekovia“) a scenárom so zaujímavými myšlienkami (dokáže byť muž priateľ so ženou, ak ho vyložene fyzicky neodpudzuje?). Vynikajúci príbeh scenáristky Nory Ephron (neskôr režírovala romantické klasiky BEZSENNÉ NOCI V SEATTLI, MICHAEL či LÁSKA CEZ INTERNET) a výborná réžia kedysi takého skvelého Roba Reinera (PRI MNE STOJ!, MISERY NECHCE ZOMRIEŤ, ZOPÁR SPRÁVNCH CHLAPOV) ma odrovnali, z parádnych dialógov som bol hodinu vyškerený ako slniečko na hnoji a koniec je presne taký, aký má byť (ja som tušil, že celé je to o čokoládovej poleve). Už viem, prečo ma väčšina romantických komédií nebaví. Nie sú dobré. (26.03.2010)