Requiem pro panenku

Silný film. Človeku až behá mráz po chrbte, keď si predstaví, že niekde takto zaobchádzajú s ľuďmi a nič sa s tým nerobí. Že nikto nerieši,ak sa jedno dievča miesto detského domova dostane do ústavu pre mentálne chorých. Kruté neľudské a nemiestne zaobchádzanie s deťmi, ktorým život hádže na plecia až nespravodlivo veľa. Výborne zahratá hlavná rola, ešte vtedy mladučkou Aňou a rovnako dobré výkony Holubová, Hrzánová. Prekvapivý koniec a ešte prekvapivejšie nespravodlivé odsúdenie hlavnej postavy. Ale tak to už býva, že to najviac schytá ten nesprávny. (03.07.2013)

Filipa Renče nemám rád, jako každého režiséra bez rukopisu. U tohoto filmu se to dá pochopit jeho mládím a porevoluční vyšinutostí, ale přes určité fáze filmu se dostávalo velmi těžko. Renčova věčná snaha natočit něco, co se vyhýbá českým standartům, je zde, více než v jakémkoli jeho jiném filmu, natolik zřetelná, že dosahuje těžké křeče v určitých fázích srovnatelné s porevolční vlnou Víta Olmera (taky vám naskočila husí kůže?). K dovršení všeho zasadil do hlavní mužské úlohy sám sebe a to skutečně zabolelo. Jeho absolutní absence herního talentu by byla zřejmá i na čtrnácté kopii videokazety němé grotesky. Jeho hrátky na přitažlivého akčního hrdinu se srdcem na pravém místě působí, jak předškolní dítě, hrající si na detektiva a jeho výstup ve finální scéně osciluje s trapností ve fatálním důsledku tohoto výrazu. Zpomalovací záběry, podivná vzkříšení a do finále osazenstvo 1. patra (co byl zač proboha ten borec s tim příšerně nabílenym xichtem v té kazajce a hracíma kostkama?) z filmu dělají skutečně rozporuplnou show, která zamrzí v uvědomnění, jaké měl film možné ambice. Protože už od první scény, kdy auto veřejné bezpečnosti v šeru jede po opuštěné okresce kdesi na kraji světa to má nájezd na pekelně depresivní atmosferickou jízdu. A film si dokáže po většinu doby tu bezútěšnost udržet, dřív než ji nakrátko zase zabije nějakou demencí. Když se k tomu přičte určitá chladná syrovost snímku, skvělá výprava a čtrnáctiletá (místy dokonale obnažená) Anna Geislerová, nevychází z toho zas taková hrůza, ale mělo to náběh na 4*. Při představě, co by s tím udělal takový Michálek, nebo Zelenka... ach jo (17.04.2008)

Velmi působivé! Bezpochyby Renčův nejlepší film. Anna Geislerová dokazuje, že hrát umí odjakživa. I když v tomto filmu stála možná ve stínu Báry Hrzánové (co se herectví týče). Vadila mi hrozná hudba od Ondřeje Soukupa - pokazil celý film. Na konci, když vidíte tu bezmocnost a uvědomíte si, že je to celé podle skutečných událostí... celkem působivé. (23.03.2006)

V bonusoch na DVD sa ozývajú hlasy naznačujúce, že Filip Renč sa od skutočných udalostí odrazil naozaj len VEĽMI VOĽNE a že chyby sa v 80. rokoch diali ako u pacientky (= hrdinky filmu), ktorá pravdepodobne až taká nevinná nebola, tak u zamestnancov liečebne (ktorí sú podaní až príliš diabolsky, jednorozmerne). Na druhej strane, nakrúcal Renč dokument alebo pôsobivú, vysiľujúcu a údernú psychologická drámu (miestami skôr triler a niekedy dokonca takmer až horor)? Na vyčerpávajúcej atmosfére ma nemalý podiel smutná jesenno-zimná výprava otlčenej, starej budovy uprostred ničoho a výkon Anny Geislerovej. (18.01.2006)

Silně depresivní snímek, který nabídl první hlavní roli tehdy 16 leté Aně Geislerové. Film na motivy skutečného příběhu nabízí nepříjemný pohled na mladou dívku, která se omylem dostane do ústavu pro duševně nemocné, ve kterém zažívá peklo, které vyústí v obrovskou tragédii. Nemohu upřít režijní talent Filipa Renče, ani výborný výkon Geislerové, ale film mě nebavil a asi sem ani neměl náladu na takovou depku. (16.09.2013)