Requiem pro panenku

Nikdy nezapomenu na pocity, které ve mě film po prvním shlédnutí vyvoval a které mě neopouštěly hodně dlouho, stejně jako na to, jak jsem jinak skvělou Soňu Valentovou nemohl asi dva roky ani vidět :-/ Každopádně Renčův celovečerní debut se stal zároveň vrcholem jeho tvorby, na který on sám už nikdy nedosáhne. (06.04.2006)

S odstupem mi tenhle film přijde méně zajímavý než když jsem ho viděl poprvé, ale má i svoje klady - atmosféra, hereské výkony (i když Geislerová standardně přehrává...). Celkově je to průměr, pro Renče zároveň i laťka, kteoru nikdy nepřekoná.Poznámka: na začátku filmu je uvedeno, že je natočen podle reálné události, což není ani omylem pravda. (12.04.2007)

Příběh dívky (Geislerová), která je vinou komunistické byrokracie a nezájmu a jedince uvězněna v zařízení pro psychicky narušené chovance. Requiem pro panenku je jeden z nejlepších porevolučních českých filmů. Je to trochu horor, trochu dokument a trochu thriller. To vše natočeno s dech beroucí rutinou, která překvapí i po letech. Ke konci je v něm sice příliš zpomalených záběrů, což dost brzdí dynamické finále, ale nijak to neubírá celkovému vyznění. Je škoda, že už Renč natáčí jen průměrné slátaniny pro peníze, a ne nic co má hlavu a patu. Jako by se už nesnažil nic sdělit. A přitom pro to očividně má ty nejlepší předpoklady. (16.03.2006)

Film, který mi přišel jako vyloženě studentský. Polopaticky je zde vše líčeno, tedy jak si ředitel ústavu hraje infantilně s autíčkem, jak se chovájí lesby a jak zacházejí s těmi, kteří jsou jejich obživou. Co mě ale zaujalo, že tenhle film se chytil i v dnes už prakticky zaniklých videopůjčovnách v U.S.A. Jde sice o motivy z reality, ten případ se fakticky stal, ale onou osobou co tam byla neprávem nebyla nějaká sličná žena, ale cikánečka, což by ale mohlo diváky pomást, takže tam režisér strčil raději herečku, která neuměla vůbec hrát, čím přitahovala možná větší pozornost přemýšlejících, než svým "tragickým filmovým" osudem. (12.07.2010)

Tenhle film je sice prachsprostá pseudoumělecká póza, nicméně i tak stíhá vyplnit kolonku "nejlepší Renčův film". Hrůzná je jistě událost, na jejíž motivy Requiem vzniklo, film samotný se však na její hrůznosti pouze veze a nijak sugestivně dané události nelíčí. Vychovatelky jsou svině a chovanky chudáci, to je vše, co jsem si odnesl - skutečný psychologický teror zůstal doma. A co měla znamenat postava Vikiho, po celý film bezvýznamná a v závěru akčně jednající, život riskující? Režisérova samolibá onanie, nebo se tam tehdy opravdu někdo takový připletl? Heroicky napadl nečinné hasiče a vrhl se bez bázně po hlavě do hořícího domu? Stejně kostrbatá, případně rovnou pořádně přitažená za koule, jsou všechna schémata ve filmu, kde se celkově ani nic moc neděje. Plusem jsou rozhodně herecké výkony, především tehdy patnáctileté Geislerové, ale skvělá je i fašizoidní Holubová (konečně v roli, kde jsem jí vždycky chtěl vidět). Soukupova hudba sedla tématu dokonale. (09.04.2008)