Režie:
Filip RenčScénář:
Filip RenčKamera:
Juraj FándliHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Aňa Geislerová, Barbora Hrzánová, Soňa Valentová, Eva Holubová, Jaroslava Hanušová, Jan Schmid, Filip Renč, Eduard Cupák, Věra Nováková, Vlasta Mecnarowská (více)Obsahy(1)
Administrativním omylem se čtrnáctiletá Marika dostane místo do dětského domova do ústavu pro mentálně choré, odkud není úniku. Panuje v něm nelidská mašinérie a sadistické vychovatelky používají tak drastické "výchovné" metody, že se dívka rozhodne bezvýchodnou situaci řešit zoufalým činem... (Magic Box)
Videa (1)
Recenze (444)
Silný film. Človeku až behá mráz po chrbte, keď si predstaví, že niekde takto zaobchádzajú s ľuďmi a nič sa s tým nerobí. Že nikto nerieši,ak sa jedno dievča miesto detského domova dostane do ústavu pre mentálne chorých. Kruté neľudské a nemiestne zaobchádzanie s deťmi, ktorým život hádže na plecia až nespravodlivo veľa. Výborne zahratá hlavná rola, ešte vtedy mladučkou Aňou a rovnako dobré výkony Holubová, Hrzánová. Prekvapivý koniec a ešte prekvapivejšie nespravodlivé odsúdenie hlavnej postavy. Ale tak to už býva, že to najviac schytá ten nesprávny. ()
Filip Renč je ten typ režiséra, který když natočí deset filmů, tak osm z nich bude balancovat na hranici průměrnosti až podprůměrnosti a ty zbylé dva budou špičkové. "Requiem pro panenku" do těch dvou bezesporu patří a já se ho nebojím nazvat jedním z nejsugestivnějších snímků, které byly v ČR natočeny po roce 1990. ()
Tomu se říká debut! Renčovi se povedlo něco, co se za pár let povedlo i Svěrákovi (filmem Jízda) - natočit snímek s tak dokonalou atmosférou, kterou už ty dnešní (české) filmy postrádají. Nemalý podíl na té atmosféře má dokonalá hudba Ondřeje Soukupa a geniální Aňa. Ona prostě byla talent už jako mladá, no a ty oči… Opravdu jedinečná a nezaměnitelná. Jinak jak už mnozí z vás tady píší, opravdu to není podle skutečného příběhu, alespoň ne podle toho, co jsme v tomto snímku viděli. Viz zde (asi od páté minuty). Ale upřímně tohle by mi sotva zkazilo zážitek z tak skvělého českého filmu. Je škoda, že Renč zřejmě nikdy nenatočí něco tak dobrého, jako tohle. 100 %. ()
Keby to nebolo natočené podľa ozajstných udalostí, povedal by som, že film je poriadne prehnaný. A ostáva už len dúfať, že podobné svinstvá sa už nedejú v takýchto meradlách. Odvaha sfilmovania sa tiež neodopiera. Rád by som vedel, či mentálne zaostalé chovanky ústavu boli ozajstné herečky alebo to zahrali ozajstné, zaostalé dievčatá. Pokiaľ áno, snímam klobúk pred nimi aj pred režisérom utiahnuť a zrežírovať ich asi nebolo ľahké a pokiaľ to boli herečky, tak to čo previedli sa len tak nevidí. Brutalita, vyšinutosť a mentálna chorobnosť boli vykreslené do posledného detailu. To všetko by som však priradil opatrovateľkám. Nie pacientkam. Aj keď nedám plné hodnotenie, ostáva mi z filmu husia koža. A to pritom vadilo len pár chybičiek krásy ako lepšie rozvité charaktery postáv a silnejšie naviazanie s divákom, tým pádom bol aj záver menej dojemný. 80%. ()
"Jo tak ty si myslíš, že nejsi debil !! Tak my ho z tebe uděláme, holčičko !!" Naprosto souhlasím, že Filipa Renče, pro diváka s dobrou pamětí silně protekční figurku a zejména neskutečně přeceňovaného tvůrce, lze považovat za režiséra jednoho filmu, kterým však pro mě osobně určitě není Requiem pro panenku, přičemž si tak vlastně nejsem úplně jistý, do jaké míry jeho, myslím, nejpodařenější a tak i ty vpravdě právě ony fatální snímky, byť rozhodně ne bezchybné, tedy remake Hlídače č. 47 s Karlem Rodenem a muzikál Rebelové, svoje nezpochybnitelné kvality nezískaly pouze shodou okolností !! Největší kiks pánové Renč spolu se scénáristy Igorem Chaunem a Zdeňkem Zelenkou spáchali už v úvodu filmu, když se vytasili s tou provařenou formulkou: Film byl natočen podle skutečné události, díky čemuž se tak dalším pachatelem tohoto filmového prznění potenciálu obřích rozměrů stává i autor předlohy, pseudoinvestigativec Josef Klíma, protože díky právě této větičce by divák rozhodně neočekával naprosté krystalicky čisté béčko, kterého se mu dostalo, na rozdíl od té Renčem avizované, a tak i očekávané artovky, o syrovém dramatu ve stylu vzpomínaného Přeletu nad kukaččím hnízdem si nechte raději jen zdát !! Pokud se vrátíme k samotné nešťastné události v ústavu v Měděnci, při němž zahynulo na šestadvacet chovanek, Renč dodnes zarytě opakuje, že ho skutečnost nikdy nezajímala, zatímco obsesivní paranoik a profesionál Josef Klíma právě svoji profesionalitu potvrzuje, rozumějte popírá, už jen faktem, že se se skutečnou postavou odsouzené žhářky Evy Kováčové dodnes nikdy stejně jako Filip Renč nesetkal, na čemž nic nezmění ani jeho omluva vychovatelkám v rámci svého pořadu na TV Nova, což mu budiž připsáno ke cti, protože přiznat svoji neobjektivitu a diletantství po všech těch letech chtělo mimo odvahy i velkou dávku pokory !! Samotné obsazení snímku odpovídá právě oné Renčově nevyzrálosti a bezbřeze nabubřelému exhibicionismu, přičemž v Renčově případě, o něm a jeho hereckém (ne)talentu v rámci slušnosti raději pomlčím, lze dík scéně ve sprše mluvit o všech významech slova, a tak se ani není co divit, že krásná a křehká Aňa Geislerová, která ve svých tehdy šestnácti letech podala skvostný výkon a dala tušit věcí budoucích, vlastně nemá s Evou Kováčovou vůbec nic společného, ta se totiž Geislerové a její postavě ani vzhledově zrovna nepřiblížila, ve skutečnosti by totiž příběh transexualitou stižené naprosto nezvladatelné cikánky, mimochodem dnes s již změněným pohlavím a novým jménem René, s lesbickými sklony těžko zajímal ty masy, které nakonec do kina na Requiem pro panenku přišly, a tak by se ani Renčovi jeho prvoplánovitá metafora nelidskosti české společnosti z období reálného socialismu, která však nejen dík znalosti všech okolností hraničí s naprostým kýčem, nevydařila !! Jistě, ani Bára Hrzánová se ztvárněním své postavy nesnese výhrad, nejvíce mě však zaujal tradičně famózní a lidský Eduard Cupák, který však příliš prostoru nedostal, a tak maximálně vyniká vychovatelka / bachařka Evy Holubové, která byť místy znatelně přehrává, nicméně svoji roli, byť se do do této stylizace prostě narodila, si užívala a patří spolu s geniální scénickou hudební složkou Pavla Soukupa k tomu nejsilnějšímu, co film nabízí, protože jinak se Renčovi i díky tomu příšerně křečovitému patetismu a spoustě nesmyslných a vlastně samoúčelných prvků, kdy Renč tlačí na pilu jako o život, a minimálně při odpudivě přepálené a směšné scéně s hasiči si musím klepat na čelo, daří, což je jistě velmi paradoxní, z filmu vyrobit svůj vlastní pomník, který se však stává hrobkou, na tom nic nemůže změnit ani fakt, že už zde jeden cítí z každičkého záběru toho schopného a zručného řemeslníka, kterým je dnes.. () (méně) (více)
Galerie (11)
Zajímavosti (40)
- V skutočnosti sa Geislerovej postava nevolá Marika, ale Eva Kováčová a bola rómka. Momentálne už je z nej René, pretože si zmenila pohlavie. "Marika" bola ťažko zvládatelná a údajne mala lesbický pomer s vychovávateľkou. (JančiBači)
- Eva Kováčová prozradila, že film viděla několikrát. Dále již jako muž uvedla: "Byl jsem překvapený, že mě hrála Geislerová. Kdyby tam dali nějakou Cikánku, dobře. Ale tohle mi připadá jako diskriminace." (Dlee)
- Eva Kováčová, která se stala inspirací pro postavu Mariky (Aňa Geislerová), ve skutečnosti nebyla terčem šikany ostatních, naopak slabším dívkám v afektu sama ubližovala. (Olík)
Reklama