Requiem pro panenku

Hledám správná slova... Jsem nezatížena skutečnými událostmi a ani na film nehodlám pohlížet jako na ovlivněný reálným předobrazem. Líbil se mi podobným způsobem jako třeba Orwellův román 1984 nebo film Dogville - lidi jsou svině. Z dnešního pohledu (2008) mi film už přijde jako "klasický", asi že už jsem viděla hodně podobných snímků, které třeba vznikly až poté, ale dostaly se ke mně dřív. Proto mě nepřekvapily ani herecké výkony zejména "fašistických soudružek", neboť dneska je jasné, že jsou to skvělé herečky. Renč se možná trochu přecenil (v herecké poloze), ale když mlčel a jenom koukal, byl krásně démonický (ale ne tak jako v Nesmrtelné tetě). Pro vyvažující efekt mi chyběla nějaká výrazně kladná postava - protože hlavní hrdinka to rozhodně nebyla (ač donucena, byla to vlastně vražedkyně, a nemocná nebyla, čili plně odpovědná za své činy). (14.05.2008)

Wau! Pane Renči, neuznávám vaše kvality tak jak si asi zasloužíte, ale tímto filmem jste mi dokázal jak jste dobrý. Velmi sugestivně podanný a působivý příběh o světě v dětském ústavu, který porazi každého ze židle a koho ne, ten na ni neseděl. Použití tmy, herecký koncert Anny Geislerove, Evy Holubové a Báry Hrzánové je zakončen tak jak se dalo očekávat. Trochu nesmyslným odsouzením, nad kterým se dá pochybovat. Nejlepší Renčův film se skvělou hudbou Ondřeje Soukupa a výbornými herci co říci víc?(snímek jsme viděl den po Spíčích a at se na mě nikdo nezlobí(sorry, Roberte) Rekviem je lepší a to o 1/2* minimálně. (07.07.2005)

V době, kdy si lze o skutečném případu snadno vyhledat a přečíst nejeden článek, mi upravené skutečnosti v žánrovém filmu tolik nevadí (ač matoucí formulace v úvodních titulcích zůstává na pováženou). Filipu Renčovi se podařilo stvořit hutnou atmosféru, spolu s níž Requiem pro panenku funguje jako efektní psychothriller o křehké hrdince ve spárech byrokratického omylu a velkého lidského zla, i s nejedním zneklidňujícím prvkem (telefony s připevněnou zamčenou kladkou), napínavě vedeným dějem po celou dobu či na československý film i nečekaně odvážnou lesbickou scénou. Depresivní bezvýchodisková situace v socialistickém ústavu pro postižené tu navíc v druhé rovině vytváří i silné podobenství (tehdy čerstvě padlého) totalitního režimu. Hodně má svůj podíl na zážitku i sugestivní Soukupova hudba a herecké výkony všech zúčastněných hereček, nejvíc mě však vedle Ani Geislerové zaujala Bára Hrzánová v bravurně ztvárněné retardované Johancce. Scénář je možná, jak ve zdejších ohlasech často zaznívá, trochu černobílý, ale naštěstí jsem vnímal i světlé momenty, např. příhodu o tom, jak Johanka pořád kreslí tu samou kliku se sluncem a jak je v klíčové scéně později tento prvek vypointován, stejně tak zajímavá zmínka o minulosti některých vychovatelek. Jediné, co mi vyloženě nesedlo, bylo přehnané využití zpomalených záběrů. Mám dojem, že se musel Renč inspirovat v Carrie, kde využil De Palma podobný styl ve scénách velkého požáru (i s podobnými detaily na oči zrzavé žhářky v pozici pachatelky a oběti okolí zároveň), jenže zatímco u De Palmy ve fantaskním příběhu na mě zpomalená stylizace fungovala a díky ní jsem chvíli zůstal v nejistotě, nakolik (ne)jsou dané scény jen pouhou představou či snem, zde jsem ji shledal rušivou a měl jsem pocit, že čistě realistický způsob provedení by na mě působil efektněji. Jinak mě Requiem pro panenku úspěšně dostal do onoho nepříjemného transu, jak jsem zhruba čekal. Samotná výpověď je totiž pořád silná a nadčasová. [80%] (27.08.2023)

Renč není dobrým režisérem a nedej bože hercem. V Requiemu nepředvádí nic moc odlišného od své další kariéry. Filmu můžu přiznat skvělý výkon Aňičky Geislerové, která už ve svých 16 letech ukazovala, jak velikou herečkou dokáže být. Často jsem moc nevěděl co si o filmu mám vlastně myslet. Přišlo mě, že Renč viděl slavný Přelet nad kukaččím hnízdem a pokusil se o trošku akčnější? verzi, která ale nestojí na pevných základech. Proč jsou sestry a personál ústavu, téměř bez vyjímky na hlavu jsem moc nepobral. Film mě i druhý den nutí nad ním přemýšlet. Není to určitě pěkný příběh, není to pěkné prostředí, není to ani pěkný film. Zkrátka něco co je dle mého hodně depresivní, mírně amatérské a určitě dosti nadhodnocené. 40% (23.07.2020)

Velmi působivé! Bezpochyby Renčův nejlepší film. Anna Geislerová dokazuje, že hrát umí odjakživa. I když v tomto filmu stála možná ve stínu Báry Hrzánové (co se herectví týče). Vadila mi hrozná hudba od Ondřeje Soukupa - pokazil celý film. Na konci, když vidíte tu bezmocnost a uvědomíte si, že je to celé podle skutečných událostí... celkem působivé. (23.03.2006)