Poslední tango v Paříži

80% - Film obsahuje mnoho řečnických otázkek, na které se nesnaží najít, ani naznačit odpověď. Vztah v absolutní anonymitě v pařížském bytě, nebo vztah příliš transparentní, dokonce za přítomnosti kamery...? Do jaké míry je sexualita ovlivněna touhou po neznámém, a co se stane, když toto neznámo přejde v příliš osobní známost...? Asi ten film budu muset dát podruhé... Technické zpracování je skvostné, kamera nádherná, hudba působivá, a ti herci... bravo! Pátou hvězdičku bych dal, kdybych ten film (jeho myšlenku) lépe pochopil. Snad se dočkám. (25.01.2006)

Škandalózne, na svoju dobu áno. Mluva. Tie sexuálne scény, si ale myslím, že neboli nič šokujúceho, len skôr ich vyznenie a tématika. Marlon chce podávať oslňujúci výkon, no ide skôr o prehrávanie, lepšie je na tom Maria Schneider, ktorá sa snaží svojím postojom o viac, ako len o odhaľovanie svojho pubického ochlpenia. Je to ale nezameniteľný a remeselne výborne spracovaný snímok. (28.10.2020)

"Co tady děláte?" "Sereme." Naprosto parádně vykreslené a odehrané charaktery. Hlavní hrdinka, jíž se na okamžik dostane částečné možnosti vrátit se do až dětské bezstarostnosti. Což ji paradoxně přivedě k dospění. Její přítel, zdánlivě dospělý a vyzrálý, který se nakonec zachová dětinsky. A Hlavní hrdina, jenž se svérázným způsobem pokouší najít se ve ztrácejícím, bortícím se a ucházejícím životě. To celé natočené zajímavou kamerou a okořeněné několika velmi zajímavými až geniálními scénami (např. když sousedky šmírují na chodbě a hlavní hrdina jde a zavírá jim dveře, nebo jeho rozhovor s milencem jeho ženy). Nějaký sex a nahota? Ač na svou dobu jistě velmi otevřené (a snad až s náznaky kontroverznosti), pro film a příběh to není vůbec důležité a kdyby to tam nebylo, nijak by to filmu neuškodilo. Byla by velká škoda tento film redukovat pouze na tu nahotu a erotiku. Faktem ovšem je, že jsou tyto scény nasnímány a odehrány velmi přirozeně a přesvědčivě. (15.12.2016)

Tenhle podle mne hodně přeceňovaný film Bernarda Bertolucciho možná mohl něco znamenat v době sexuální revoluce (vznikl 1972). Z dnešního pohledu se spíše zdá se, že pan režisér se nedokázal rozhodnout, zda točí soft porno, psychologický film, nebo romantické drama. Navíc ani z exteriérů Paříže se nepodařilo vytřískat něco víc zajímavého nebo s atmosférou. A tak zbývá hodně diskutabilní příběh čerstvého vdovce (Marlon Brando) a mladičké dívky, která si pravděpodobně teprve ujasňuje životní hodnoty, jenž je však dotažen do absurdního konce, alespoň vzhledem k předchozímu ději. (31.03.2012)

Solidní vztahové drámo s několika explicitnějšími sexuálními scénami, které se ale vyskytují jenom občas a rozhodně nemá cenu dívat se na Poslední tango v Paříži jenom kvůli nim. V nitru je to totiž velmi slušný výlet do psychologie jednoho neobvyklého páru, kdy On se snaží vypudit z mysli vzpomínky na mrtvou manželku a Ona si spíše užívá vztah s jedním neznámým chlapíkem, přičemž sama je ještě nezkušená a svým chováním dokáže zraňovat. Film si pro sebe nepřekvapivě krade samotný Marlon Brando, kdy je sice v několika jeho monolozích poznat, že luští předepsaný dialog z papírku kdesi mimo záběr, ale když se do toho opře, rozehraje opravdové herecké galapředstavení. Bravo. Nebýt konec poněkud odfláknutý a zjednodušený, šel bych s hodnocením výš. (26.06.2011)