Dokonalý pacient

Nie je prípad ako prípad, nie je reportáž ako reportáž a nie je justičný omyl ako justičný omyl. Spočiatku som príliš nerozumel tomu, o čo investigatívnym novinárom ide, ale to nevedeli ani oni sami a v druhej polovici filmu, keď už všetkým začínalo byť jasné, odkiaľ vietor fúka, sa z toho celého začala stávať bláznivá tragikomédia, až fraška. Len keby to nebola skutočnosť, že. Alebo žeby práve preto? Ono aj niektoré zdanlivo zbytočné dejové odbočky, ako choroba hlavného hrdinu, sú zmotivované realitou, takže vyčítať Pacientovi nejaké dejové klišé je neopodstatnené. Inak je celý film dostatočne napínaý, fanúšikovia seriálu Most by si mali prísť na svoje, ako aj priaznivci škandinávskej krimi, i keď toto nie je vôbec typický zástupca tohto subžánru. Každopádne je tu množstvo momentov, kedy sa budete cítiť skutočne zainteresovaní do vývoja deja a osudu postáv. (13.02.2020)

Snímek Dokonalý pacient podnítil můj zájem o skandální případ Thomase Quicka, který se stal černou skvrnou na švédském právním systému. Škoda jen toho slabého scénáře, jenž obstojně zpracoval režisér Mikael Håfström, styl vyprávění totiž postrádá výraznější gradaci. Za zmínku určitě stojí věrohodné herecké výkony představitelů hlavních rolí Jonase Karlssona a Davida Dencika. (60%) (28.02.2021)

Sice fascinující skutečný příběh, ale těžko pochopitelný závěr. Hloupá nudná režie a slabý scénář způsobily, že tento film mohu jen stěží doporučit. pobavilo mě několik hlášek a postřehů o životě jako ta psycholožky "V tiché vodě plavají nejtišší ryby a nejvíc postižené". Vůbec hodně času se věnuje psychologickému portrétu vraha. Velké odhalení není žádné velké odhalení přes to, že novináři pokládali správné otázky. Pro Švédy je to hodně známá kauza s množstvím obětí, ale nevím jak to bude bavit ty, kteří se předtím s případem neseznámili.. Kdo se chce dozvědět víc o divné švédské společnosti, ať se podívá na dokument Švédská teorie lásky (stáhnití na www.promitejity.cz o jejich podivném sociálním experimentu ze 70. let kdy měly být ženy soběstačné a nepotřebovali muže. Výsledkem jsou statisíce osamělých lidí žijících ve Švédsku v izolaci. V 70. letech také švédové první na světě si odhlasovali v referendu přijmutí ideologie multikulturalismu a nyní mají ve městech válku arabských a afrických gangů. (05.04.2020)

"Psychiatr forenzní, stvořil stvůru... co teď s ní?" Poučné. Co je to forenzní psychiatrie? Nebezpečná hračka pro vzdělané (rozuměj těch, co na to mají lejstro) patology lidských duší, kterým jejich hračku omlátí o hlavu i obyčejný brejlatý strejda, toužící být středem pozornosti (a dostat víc léků a lepší pokoj v blázinci), který jen přečetl pár novinových článků a pustil si fantazii na špacír. Co je to švédský stůl? Je to stůl s takovou spoustou dobrot, že po konzumaci všech vám nebude dobře. A co je to Håfström? Pacient s bludem, že může páchat tvorbu napříč žánry (protože kdysi rozečetl Kinga a víceméně úspěšně zdrhnul z lochu) a trpící sklerózou, kvůli které zapomněl poslat roztahaný výtvor do střižny. Takže nakonec ke 30 neobjasněným vraždám přidal i zločin na publiku. Pokus o masovou vraždu diváků unuděním k smrti. (12.05.2022)

Námět, který se naprosto dokonale hodí do Skandinávie. Ponuré, náročné, o sériovém vrahovi. Co víc divák, který má přesně toto na skandinávské kinematografii rád, může chtít víc? Snad jen jistotu poutavého děje a správně zvoleného průběhu, který nebude nudit a naopak se budete bavit jak atmosférou, tak severským prostředím. To všechno v tomto filmu je. To dobré, i to špatné. Bohužel. Námět je opravdu něco, co musíte vidět, když ke Skandinávii tíhnete. Jenže ono se ve filmu ty dvě hodiny fakticky vlastně nic neděje. (23.06.2021)