Black Panther: Wakanda nechť žije

Ona je Wacunta vlastně takové Švýcarsko křížené se Star Trekem. Láska a Porozumění. Je naprosto pochopitelné a oprávněné, že sdílet nerost vibratorium s pochybnou bandou bílých tlam by vedlo k naprostému zániku světa. Ale! Nechat chcípat hladem zbytek stejnobarevných kamarádů ve zbytku Afriky? No, to mi hlava nebere. Styďte se Majere...Několik nejlepších zápisů do historie filmového průmyslu: "můj nejoblíbenější kolonizátor"  "MIT vypadá jako zanedbaná škola ve Wakandě" "primitivní Apple komunikace (Máme kurva mluvící korále)" "Triumph Des Willens" Jo, sorry jako, to bylo jinde... Je mi stydno, že tahle odporná kokotina od Marvelu je v modrejch.  A Kukulkan je vlastně taky fajn týpek, jehož kult se prokazatelně obešel bez lidských obětí. Okřídlené kotníky opeřeného delfína. Hnus. (20.02.2023)

Black Panter umřel na Covid a mamka se ségrou se mají postarat o Wakandu. Coogler prezentuje rozmáchlý projekt s mnoha nosnými tématy velice zkratkovitě. Skáče ze scény do scény a děj chvátá místo, aby plynul. T'Chalova absence je znát hlavně ve chvílích, kdy se snímek potřebuje nadechnout. Odlehčující vtípky a rádoby hlášky holek při představení Iron Heart v kontextu Bossmanovi smrti působí jako hlazení proti srsti. Vše ovšem zachraňuje Namor a jeho Atlan... Yukatánci. Navázat novou říši na střední Ameriku a jejich bohatou kulturu, byl moc fajn nápad. Huerta je super a moc se těším na jeho další působení u Marvela. Finální scéna, kde Kukalkan vysvětluje, že ti kokoti lidi si časem Wakandu stejně znepřátelí a pak teprve začne rubaná je hodně působivá. Ségřina scéna ze záhrobí je mrazivá a celkem dobře funguje i akce a bitka 1:1. Takže škoda toho nekonzistentního úvodu. Hudba je kapitola sama pro sebe Goransonn se překonává, téma nového Pantera je nečekaně brutální. Smithy máme problém. (15.11.2022)

Z tohoto filmu mám rozporuplné pocity. Líbila se mi ta upřímná pocta T'Challovi (Chadwick Boseman). Zobrazené emoce působí opravdově a dokáží dojmout. Herecké výkony jsou v tomto ohledu dobré. Nejsem z těch, kteří by se bránili nahrazení Atlantidy Talokanem, protože to dává další skvělou záminku ukázat v gigantických produktech, jako jsou filmy MCU, nějaký obsah, který vychází z univerzální kultury. Namor je výborným přírůstkem do řad marvelovských superhrdinů, který okamžitě ukazuje, jak mocný je a čeho všeho je schopen. Akční sekvence jsou zábavné, jak už jsme u Marvelu zvyklí. Také se mi líbila skvělá hudba, která se sem náramně hodí a umocňuje zážitek z filmu. A nakonec je třeba ocenit i garderobu. Za každým z obleků je vidět velká snaha a smysluplnost, která se úspěšně snaží míchat různé kultury s novou dobou plnou technologií. Je to vynikající příspěvek k designu postav. Nelíbilo se mi, že celý příběh působí příliš odlehčeně a když se nad tím zamyslíte, tak i dost směšně. Motivace Namora neodpovídají jeho plánům ani jeho činům v celém filmu. Marvel opět selhává při psaní a vývoji svých záporáků. Vše působí jako pouhá záminka pro střet postav. V příběhu není nic skutečně nosného, kromě smrti T'Chally, která také není dobře využita a zneužívá dramatičnosti, kdykoliv může. Tempo filmu je nekonzistentní. Je dost monotónní až do akčních scén, které jsou dobré, ale krátké. Někdy se příliš mnoho informací odehrává příliš rychle, aniž by bylo možné plně ocenit každou sekvenci a každou zúčastněnou postavu. Speciální efekty jsou podle očekávání dobré, což už je v dnešní době tak trochu povinnost. Ale moc se mi nelíbila kompozice národů. Jak Wakanda, tak Talokan mají problém s kontrastem a barvami, což brání jejich plnému docenění. Ani finální bitva mi nepřinesla žádné uspokojení. Celkově je film zábavný, pokud se chcete jen bavit souboji a vizuálními efekty, ale myslím, že je nejvyšší čas, aby Marvel začal brát své filmy vážně a uvědomil si, že superhrdinské filmy konzumují i dospělí. /50%/ (19.11.2022)

6,5/10. Je to dlouhý, ukecaný a mnohdy až překvapivě intimní. Rozhodně to nebude pro každého (zdravím nefanoušky Eternals) a hromadící se témata (více či méně zajímavá) se ne vždy bohužel funkčně dovrší a mnohdy druhý Panther působí snad až příliš zbytečně komplexně. Co si budem, pořád je to komiksový blockbuster, jen se to tentokrát snaží až do třetího aktu skrývat a místo toho brnká na city, politiku, osobní démony a konflikty dvou exotických národů. A mě to sedlo. Hlavně kvůli Namorovi a jeho Talocan říši, jenž je po nemastných trailerech tím nejzajímavějším, co film předkládá a minimálně první kontakt s lidmi byl jednou z nejpůsobivějších scén letošního MCU. Konečně tu máme plnohodnotného antagonistu a postavu s vykreslenou motivací a jasným cílem. Jak osvěžující! Do toho fantastický soundtrack, slušné potyčky tělo na tělo, sem tam nápaditá kamera a solidně vybalancovaný humor x drama dává dohromady pozitivní kousek, kterému šílené CGI, nedokreslené linky a fakticky špatné finále sice ubližuje... avšak neláme vaz. Dost v pohodě! (10.11.2022)

První Black Panther byl prvním (a doposud jediným) oscarovým filmem z MCU, za což vděčí jistě svému "afroamerickému looku" a etnické atmosféře (míněno z mé strany zcela nekriticky). Po podobně laděných Eternals a Shang Chi máme opět tu čest (řádně) zavítat do Wakandy a je to obdobně okázalá a pestrobarevná jízda plná akce a honby za (ne)spravedlivou pomstou, která nabízí nejeden dechberoucí záběr. I když má film 160 minut, dokázal mě po celou stopáž zabavit a vedle nádherného (nejen podmořského) vizuálu jsem se kochal soundtrackem, kde mi v uších uvízlo zejména Con La Brisa. Ano, druhý Black Panther se může možná jevit jako zbytečný film, okatě (ale mile) oplakávajícího Chadwicka Bosemana, s nepřehlédnutelným women power vibem, nicméně mně tato MCU-verze Aquamana, řízlá aztéckou mytologií, zkrátka sedla. (12.11.2022)