The Naked City
Režie:
Jules DassinKamera:
William H. DanielsHrají:
Barry Fitzgerald, Howard Duff, Dorothy Hart, Don Taylor, Frank Conroy, Ted de Corsia, House Jameson, Enid Markey, Mark Hellinger (vypravěč), Arthur O'Connell (více)Obsahy(1)
Z filmového hlediska je duchovním otcem Obnaženého města producent Mark Hellinger, představitel „drsné" novinářské školy gangsterských 20. a 30. let se smyslem pro plnokrevnou povídkářskou fikci, budovanou na dokumentární autentičnosti. Od roku 1932 se jeho jméno začíná objevovat u filmu, zejména v souvislosti s produkcí titulů jako Walshova Bouřlivá dvacátá léta (The Roaring Twenties, 1939) či Vysoko v horách (High Sierra, 1941), Siodmakovi The Killers (Zabijáci, 1946) či Dassinova Brute Force (Hrubá síla, 1947). Už jen z tohoto výčtu je patrný Hellingerův přínos vývoji gangsterky směrem k filmu noir, zároveň je ale zřejmé, že kořeny černého filmu sahají hlouběji než jen do 40. let minulého století.
Z hlediska vizuální formy a koncepce pak autorství připadá snad nejvýznamnějšímu fotografovi New Yorku Arthurovi Felligovi, známějšímu pod přezdívkou Weegee, jehož černobílá, realisticky režná fotožurnalistická svědectví z míst nehod, požárů či zločinu jsou dodnes šokující...
Titul Obnažené město vychází z Weegeeho publikace a krátkého dokumentu, na něž Hellinger odkoupil práva (Felligův film se posléze jmenoval Weegee's New York). Na základě scénáře Malvina Walda a Alberta Maltze režisér Jules Dassin s kameramanem Williamem Danielsem rozehrávají vcelku obvyklé schéma kriminální zápletky (dvojice detektivů vyšetřuje vraždu bezvýznamné modelky). Jejich cílem je však především zachytit atmosféru a puls, stejně jako chlad i žár velkoměsta. Scény z ulic, barů, policejních stanic, činžáků či luxusních čtvrtí jsou proto vykresleny v semidokumentárním stylu. Často za použití skryté kamery se natáčelo především v exteriérech a autentických interiérech, přítomnost profesionálních hollywoodských herců byla omezena na minimum a mnozí aktéři jsou neherci. Exponovány byly desítky tisíc metrů materiálu.
Vedle o něco pozdějšího britského Night and the City (Noc a město, 1950) je Obnažené město Dassinovým největším přínosem černému stylu.
(Letní filmová škola)
Recenze (24)
V žádném případě se nepovažuji za "zarytého odpůrce krimifilmů", jak nazval jeden z uživatelů ty, kteří hodnotili nízko, ale tato detektivka mě prostě nebavila. Příběh je příšerně průměrný a nudný, voiceover na zabití, herci i jejich postavy nezajímavé a všechno to tedy zachraňují krásné obrázky "obnaženého města". Možná že tvůrci měli radši vybrat jiný z těch "osmi milionů příběhů". ()
Šestákový román jak vyšitý - noční vražda modelky ve městě, co nikdy nespí. Vcelku poutavý případ, dvojka čmuchalů a roztomilý vyprávěcí vsuvky (jak příručka od policie) bych bral za průměr, co mi ale udělalo radost a dalo na ten extra bod, tak bylo intro, outro a vůbec silná, až "fotografická" role tehdejšího Manhattanu a napínavý klimax přes Williamsburg Bridge. Holt slabost pro starý New York :) Určitě si doplním i zbytek té Dassina social-realist poválečné trilogie. ()
The Naked City je jedna velká reklama na policii. Přehrávající herci jsou srandovní, např. představitel role Franka Nilese mi dokonce připoměl Britney Spears v Crossroads. V podstatě se jedná o něco podobného, jako jsou některé průměrné české detektivky z dob bolševika. Za pozornost stojí snad jakási reflexe doby a zejména hudba Miklóse Rózsy. ()
Bude to znít jako klišé, ale hlavním hrdinou filmu nejsou lidé, ale samotné město. New York. Všechno ostatní je vedlejší. Některé záběry by se dali takřka tesat do kamene. Do velkolepých kulis města je zasazen příběh takřka tuctový, bez většího vývoje postav, bez snahy o vypilované dialogy ala film noir, bez jasnějšího stylu. Plochost v charakterech ale filmu neubírá na zvláštním kouzlu. A snad je to proto, že tenhle příběh možná neměl být ničím zvláštní. Řečeno s vypravěčem, je to jen jeden příběh z 8 miliónů příběhů, které se v NY odehrají každý den. Proč by tedy právě tento jeden měl být něčím víc než příběhem obyčejných lidí? Lidí, kteří se potýkají s problémy svého všedního dne jako každý jiný obyvatel NY. Zmlsanému divákovi 21.století nemusí na první pohled nic nabídnout. Na pohled druhý se odkrývá docela zajímavé svědectví o velkém městě a jeho obyvatelích. (nakolik to ale byl záměr autorů a nakolik je to moje fantazie, si tvrdit netroufnu) ()
Nedílná součást americké popkultury - závěr filmu a promluva o "osmi milionech příbězích v obnaženém městě" stály na začátku dlouhého televizního seriálu. Film samotný je veskrze banální kriminálkou, kterou však nad hladinu průměru povznáší práce s lokacemi. New York je jedním z protagonistů, "je z filmu cítit". Z tohoto aspektu se jedná o mimořádné dílo. ()
Galerie (43)
Zajímavosti (13)
- Toto je jeden z prvých filmov, ktorý vo svojich záverečných titulkoch vypísal mená štábu, nie len hercov. (Real Tom Hardy)
- V roku 2007 bol film zaradený na uchovanie v americkom Národnom filmovom registri Knihovňou kongresu pre jeho kultúrnu, historickú alebo estetickú dôležitosť. (Real Tom Hardy)
- Väčšina scén z ulíc New Yorku bola natáčaná bez toho, aby o tom pouliční vedeli. Kameraman William H. Daniels a jeho asistent Roy Tripp snímali ulice skrytou kamerou z korby dodávky. Niekedy bola skrytá kamera aj vo falošnom novinovom stánku, ktorá snímala hercov počas scén. Režisér Jules Dassin taktiež niekedy aj najal žonglérov, ale aj muža, ktorý sa vyšplhal hore na lampu, na ktorej mával americkou zástavou a kričal patriotický prejav, aby upútali pozornosť davu počas natáčania scén pre film z hercami. (Real Tom Hardy)
Reklama