Ženy na pokraji nervového zhroucení

Přepsáno v březnu 2020. Film Ženy na pokraji nervového zhroucení by se v současné mluvě měl nazývat Ženy ve stavu posttraumatického stresu, je to rozhodné a konečné vypořádání s rozpadem partnerského vztahu. Pedro Almodóvar, jak je jeho zvykem, vyztužil niternou úzkost ženy výstřednějším stavem rozvernosti, dal celkovému řádu běhu ironii, škádlivost do souvislostí, drzost do konfrontací, citlivost i neústupnost a dynamiku do pohybu i měnícím se náladám vnitřních světů. S grácií odhaluje barevný gejzír všech pohrom ženského intimního světa, vír zběsilosti a koncentrace posttraumatického stresu dodávají katarzím magický odstín nezapomenutelně přelomového okamžiku jejich dosavadních životů, a právě v tu chvíli se nemožné stává skutkem, životy již nebudou mít nikdy nadále stejnou tepovou frekvenci. Pedro dokázal uchopit ty nejniternější pocity žen, zvelebil jejich pochybnosti a odhodlání, odlehčil smutek hravostí a prokázal, že ženská důstojnost předčí tu mužskou, mnohem slabší. Hlavním středem zájmu je Pepa Marcos (vynikající Carmen Maura), filmová dabérka. Bez předchozího varování je vláčena romantickým instinktem do nejbizarnějšího sledu událostí jejího života, nakonec dva dny mění její priority, způsoby i přijímání osudu. Významnou postavou je Candela (pozoruhodná María Barranco), nejlepší kamarádka Pepy, povoláním modelka. Ten nejdivočejší kotrmelec intimních potřeb dostává panický strach ze všemožných následků společenské zodpovědnosti a nejraději by se stala zcela neviditelnou. Hlavní mužskou postavou je Carlos (velmi příjemný Antonio Banderas), mladý a zdvořilý synek milence Pepy. Dokáže se rychle zorientovat v průchodu souvislostí a trochu nesměle nabízí i jisté a nevýznamné usmíření. Důležitou postavou filmu je Lucía (velmi zajímavá Julieta Serrano), Carlosova matka v nesmlouvavé pomstychtivé pozici. Dlouhodobá psychiatrická léčba, padlý romantický ideál a mužská nevěra zaslouží spravedlivé potrestání. Z dalších rolí: Carlosova panensky zatuhle přísná snoubenka Marisa (Rossy de Palma), Carlosův otec, Lucíin manžel, milenec Pepy, nenapravitelný svůdník, nevěrník a citový zbabělec Iván (Fernando Guillén), Ivanův nový objev a rozvodová právnička Paulina Morales (Kiti Mánver), mambo vyznávající a pro spokojenost zákazníků vždy připravený taxikář (Guillermo Montesinos), domovnice a svědkyně Jehovova (Chus Lampreave), recepční a sekretářka dabingového studia (Loles León), či teroristy připravovaný únos letadla vyšetřující policisté (Ángel de Andrés López a José Antonio Navarro). Film Ženy na pokraji nervového zhroucení je ztřeštěně nadnesenou satirou partnerských vztahů z intimního pohledu ženy. Velmi zábavné vykreslení zmatku vnitřního světa. (25.02.2010)

"That lady is dangerous." "No lady's dangerous if you know how to handle her."     Pedro Almodóvar je režisérom, ktorý dokáže vytvoriť umenie aj z takého prízemného žánru, akým je telenovela. Stačí mu namiešať ten jeho typický strelený humor ("Hello. I'm the mother of the notorious Crossroads Killer. When my son comes home after one of his famous crimes, his clothes are just filthy."), nejakú tú kriminálnu zápletku a spolu s výbornými hercami, hudbou a jeho výnimočným citom pre obrazové kompozície je potom výsledok zaručený. A takým je aj tento jeho prelomový film, zaradený medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Príbeh sa odohráva v takom dosť bizarnom svete, v ktorom ako zvyčajne vystupujú do popredia predovšetkým ženské postavy. Tou hlavnou je žena v strednom veku Pepa (výborná Carmen Maura), ktorá, ako taká hrdinka románu od Agatha Christie, pátra na vlastnú päsť po stratenom milencovi. Okrem nej je potom ten svet zaplnený všelijakými bizarnými postavami a postavičkami (dať dokopy do jedného páru Antonia Banderasa a Rossy de Palma, to chce poriadnu dávku zlomyseľnosti), medzi ktorými vládne taxikár s rozšírenými službami.     "I was a virgin this morning, but I don't think I am now." "Don't tell me one of these jerks..." "No. It was in my dream!" "Great! Actually, you've lost that hard look that virgins have. Virgins are awful." (31.12.2022)

Nemůžu si pomoct, ale jak mám ráda pozdního Almodovara, jeho ranou tvorbu nemusim. Nebavila jsem, ba právě naopak. Navíc nemám ráda příběhy o ženách, které takhle vyšilují kvůli chlapům (totéž platí obráceně). Ale je zde už patrná úžasná Almodovarova barevnost, kombinace červené a zelené, která je pro něj tak charakteristická. Ale na druhou stranu je dobře, že někdo tvorbou zraje. Já znám více režisérů, kteří od svého vrcholu již jen klesají. (22.06.2009)

Méně závažný a vážný Almodóvar na hranici vtipnosti. Tentokrát se obejdeme bez fetišistů, transíků i teploušů, takže vrcholem výstřednosti zůstává odbarvený taxikář řídící pojízdnou lékárnu. Muži jsou přehlíženi, a já si teď zpětně s odstupem noci uvědomuji, že tohle asi opravdu byl víc film pro ženy. Pochválit musíme pečlivý český dabing (Zawadská, Vladimír Dlouhý). (10.07.2011)

Slavná almodóvarovská klasika, která představila světu spletitý svět španělských černých komedií. Celek připomíná divadelní hru, odehrává se to ve velmi krátkém čase, všechny postavy se pořád vrací do jednoho bytu. A téma jsou samozřejmě vztahy, vztahy a zase vztahy. Mezi těmi výraznými ženskými můžeme najít i mladého Antonia Banderase, což samozřejmě (zpětně) pomohlo filmu udržet se mezi těmi nesmrtelnými, i když se doba změnila a dnešní generace nechápe, jaké trable prožívali lidi bez mobilních telefonů. (16.07.2022)