Ren a Stimpy

Seriál, který běžel kdysi dávno v televizi na stanici Nova v odpoledních hodinách. Po pár dílech někomu došlo, že tento animák asi nebyl točen pro děti, že je to čas pro tento seriál dost nevhodný a tak byl přesunut do nočních hodin. No, už jsem v té době odrostl dětským střevícům, a tak mě fóry o smrdutém podpaží, prdech, smradlavých ponožkách, zkažených zubech, ušním mazu, posraných spodkách a dalších chuťovkách celkem bavily. V některých dílech, např. v tom hororovém o strašidelném domě, může divák zaregistrovat odkazy na známé filmy jako Psycho a na Texaský masakr motorovou pilou, což dětský divák neocení. V seriálu vystupuje několik velmi bizarních postaviček. Nejen vychytralá rachitická čivava Ren a tlustý přihlouplý kocour Stimpy, ale i superantihrdina Práškový Topinkář, nechutná víla Zubnička anebo Poleno. A proto si zazpíváme oblíbenou píseň:"Co se válí po schodech a na psa má spadeno? Co se dá jíst i příborem? Je Poleno." (03.02.2006)

Kdyz zhlednu takovyto serial, jakym je Ren a Stimpy, vzdy premyslim, kolik dusevnich chorob se muselo sejit v autorove mysli, nez neco takoveho zplodil. Ano, toto je druh humoru, ktery mi skutecne sedi - naprosto nelogicky, obhroubly, ale o to vice genialni. Reklama na poleno ci hry typu "Nemoč na elektricky plot" radim do sveho osobniho zlateho fondu tohoto druhu humoru (03.03.2007)

Geniální záležitost. Naprosto dokonalá ukázka toho, jak lze ze snůšky fekálních a vpravdě zvracopudných gagů vytvořit prvotřídní a divácky oblíbený seriál. Renovi a Stimpymu se totiž ve své době podařilo zcela vymanit ze škatulky přetrapně moralistických počinů určených dětem a právě díky své jinakosti si razili směle cestu napříč generacemi. Tenhle specifický druh humoru si své diváky zkrátka vždycky najde, bez ohledu na to, jak moc nechutný a zavrženíhodný je:-) Mně bylo sedm a k seriálu se ráda vracím i teď (obzvláště kvůli scénám, které mi teď dávají daleko větší smysl než tehdy). Znáte snad něco ještě legračnějšího, než 100 ďábelsky morbidních způsobů jak potrápit animovanou postavičku, hromady zeleného puchu linoucího se z plesnivých nohou, nebo poleno??? (04.01.2010)

Nepřízeň osudu jednoho dne spojila dva naprosto odlišné tvory: hubeného a podrážděného čivaváka Rena a tlustého a natvrdlého kocoura Stimpyho. A tito dva společně zažívají ty nejbláznivější příhody. Třeba se účastnili psí výstavy, skončili na vojně, nocovali ve strašidelném domě, byli v psím útulku nebo dělali hasiče v přestrojení za dalmatiny. Stimpy je obzvlášť pyšný na svůj kočičí záchod který je jeho "jediný movitý majetek". (30.01.2016)

Absolutní kult, který infiltroval onehdá do mé stále nevinné dětské duše. Retardované vtípky o prdech, různých zaschlých tělesných sekrecích a vánoční speciál v hlavní roli se Smrádkem, to bylo něco. S odstupem cca 15ti let, kdy jsem se studiu této zvrácenosti rozhodl věnovat více času mé nadšení nikterak neopadlo, ba naopak. První dvě série z ruky Johna K. jsou óda na chorý mozek, poté, co jej z nickelodeonu vyšoupli, show ztratila ducha, sic to šílené dílo zůstalo i nadále. Adult party jsem shlédl jen pár dílů, dle mého názoru je to krok vedle. Co se mi na show právě vždy líbilo byla ta esence demence, hnusu a negativismu zabalená do infantilního hávu (proto to taky v TV ze začátku chodilo odoledne). Nicméně, i tak dávám plný počet. Yes sir, I like it! (09.07.2012)