Magická hlubina

Ač je rozjezd nepochybně zajímavý a vlastně i rozmáchlý a velkolepý, zbytek filmu jaksi nedokáže proplatit šeky, které právě úvodní kapitola vypsala. Láska k potápění není opodstatněna více než tvrzením, že "tak to prostě je". Souboj dvou mistrů v pokořování rekordů už je o poznání chytlavější, přesto se mi zdá, že film nedokáže překonat poměrně povrchní/ploché vyznění. Na vině je z velké části hlavní postava, Jacq je vlastně takový asociální, nemluvný, lehce zoofilní top model, jehož vnitřní prožívání je tak dlouho zastíráno tajemnem až nakonec z filmu vyplyne, že je to dement... 6/10 (02.06.2014)

Dva machři mezi mořským dnem a hladinou. Jeden miluje delfíny, druhý miluje sebe a jezdí rezavým Fiatem, z kterého mu střešním okýnkem čouhá hlava. Krom rivality a podivného přátelství ty dva navždy pojí magická přitažlivost k nekonečné Le Grand Bleu a pokus mírně ztřeštěné postavy R.Arquette vklínit do toho modrého vesmíru tekutého ticha normální svět dětí, velkého domu, auta a psa je předem odsouzen k neúspěchu. I když, řekněte mi, čí svět je vlastně normální..? Vizuálně vytříbený Besson udělal z nádechového potápění nečekaně poetickou záležitost, ovšem bez hudby E.Serry by vše bylo jako kapr na souši se zápalem žáber. (28.03.2011)

Leon a Nikita mi pôjdu po krku, ale nemôžem inak - toto a hlavne v predĺženej verzii je najlepší film Luca Bessona. A práve mi došli ďalšie slová... No, hlavne veľmi rád niekedy stretnem rozšírené verzie dvoch práve menovaných a potom sa možno aj niečo zmení. Pretože pri Le Grand bleu jednoznačne platí, že viac, je neporovnateľne viac. Režisérsky zostrih je nový film. Pútavejší, hĺbavejší, vrúcnejší... lepší. V tejto podobe mu nič z Bessonovej tvorby nešliape na päty. (Leon a Nikita by ale mohli, v očarení Magickou hlbinou sa však za nimi nebudem ponáhľať). (13.07.2005)

Příběh o nespoutanosti jedné z největších přírodních krás, o lidských duších sahajících na dno svých sil a hlavně o touze zvítězit. Tahle filmařina má zcela bezpochyby určitou magii, s níž ponoří diváka do lagunově modrého ráje, ze kterého se těžko odchází. Romantika zaujímá cca 5% filmu, což může být pro některé romantiky na škodu, ale pro mě nikoliv. Já to zaznamenal spíše jen jako vedlejší doplněk s účelem zpestřit děj, což se povedlo. Hudební duo Conti-Serra obohatilo hlubinu tak fenomenální hudbou, že by si jí vychutnal i hluchý. A to je teprve první aspekt z mnoha činící tento film kouzelnou podívanou. Dalším akcentovaným pozitivem je vizuální stránka, která to celé povyšuje do nadprůměru. Pár nepříliš záživných pasáží tu je, díky kterým, jsem měl chvílemi dojem, že pointou filmu je uvědomit si, že voda je mokrá, nebo co, ale netrvalo to dlouho a zjistil jsem, že se šeredně mýlím. Magická hlubina je skutečně procítěný film s hlubokou myšlenkou, nekonvenční pointou a v neposlední řadě se schopností dostat se divákovi do srdce. Hudba je jako moře. Stojíme na jednom břehu a vidíme daleko, ale druhý břeh spatřit nemůžeme. (06.08.2011)

Absolutorium. Přesné, vkusné míchání motivů přátelství, soupeřství, lásky erotické i synovské, pokračování života, i snadného vyprchání důvodů proč v něm pokračovat, nahlížení do příběhu ze všech životních rovin od humorné přes sentiment až po tragédii - všechno se sem vejde, nic z příběhu netrčí, všechno plyne hladce a logicky až po neuvěřitelný závěr, který mne nesmírně překvapil, ale každý jiný by byl chybou. (21.11.2009)