Červená, zelená (S01E01)

Asie upgraduje žánr battle royal. Po Japonsku se tentokrát o slovo hlásí Korea. A je to znát od první minut odkud tento počin přichází. Pokud jste korejskou kinematografii nepolíbení, může vás první půl hodina dost zaskočit. Neustále přehrávání, emoce vyšponované na maximum, explicitní násilí. Tradiční prvky se nezapřou. Druhá polovina a samotná hra zaujme i překvapí. Zatím to ale není nic výjimečného. (29.09.2021)

Saakra, ani nevíte, jak jsem teď ráda, že jsem se do tohohle seriálu pustila! Korejská kinematografie je skrytej poklad, fakt že jo. A stojí za to se do ní vrhnout (takže pro ty z vás, co ještě pochybujou, vezměte mě za slovo a pusťte se do toho)! Ten styl, jak je to natočený, je hrozně osvěžující, hlavně když jsou kolem vás pořád jenom samý americký filmy (čas na filmovou revoluci?). A vypadá to hrozně zábavně! Můžete mi říct, proč jsem nezačala koukat na korejskou produkci dřív? Oni mají tak originální nápady! Představte si, že vás odchytne tajemnej chlápek v metru, dá vám pár facek, prachy a vizitku. A protože jste totálně na mizině, tak nakonec skončíte v šílený hře, co vypadá jako reality show, akorát s tím háčkem, že je na život a na smrt. Hlavní postava je hroznej sympaťák a už teď mu fandím, aby to vyhrál. A to že je tam i jeho brácha mě fakt překvapilo. To jsem teda zvědavá, jak se to vyvine! A doufám, že zjistíme, kdo za tím vězí. Ale teda zapamatovat si ty jména bude strašný. Jak to tak vidím, asi si spíš zapamatuju čísla. Já si ani nepamatuju, jak se jmenuje hlavní postava. (╯°□°）╯A ten starej děda je boží, ten se tam jde vyloženě pobavit. Není to ta pravá sranda, když při hraní dětskejch her nemůžete umřít, ne? Hodnocení: dlouho jsem neviděla něco tak šílenýho a zábavnýho/10 (09.10.2021)

Jihokorejská kinematografie má v sobě takový zvláštní dlouhodobý sociální apel, který není nějak politický, ale rád se zaměřuje na jednotlivého člověka ve své (finanční) mizérii. Dluh jako absolutní základ (ne)bytí, který definuje člověka a jeho život. Tento díl by mohl sám o sobě fungovat jako remiscence na současný (globální) duch doby. Všichni přece víme, že takhle to nemůže dlouhodobě fungovat a každý mejdan musí jednou skončit. Počáteční expozice hlavního hrdiny byla dost dlouhá, ale pochopitelná, už je vzhledem k explicitnímu závěru. Fungují tam dobře i ty všechny věcičky okolo...samozřejmě uvidí se, co se skrývá hlouběji. Naděje vkládám do toho poměrně velké. Jihokorejci si rádi vyhrají a počkají (viz. Old boy). 76%. (04.10.2021)

Já se na to původně ani nechtěl dívat, z obrovského strachu že mě čeká druhé Alice in Borderland, jenže mi to všichni přátelé, co to viděli, neustále strašně doporučovali a všichni z toho byli nadšení, včetně jednoho velmi dobrého kamaráda, který má dost náročný vkus. To už jsem si říkal, že bych to asi risknout mohl a tak jsem se odhodlal si konečně pustit jako pilot. A zatím teda (aspoň za mě, vidím že jsem dost v menšině) nic moc. Celý ten díl trvá hodinu, přičemž by se vše v něm dalo bohatě shrnout do max. 40 minut a nic by se nestalo. Navíc to na mě působilo dost průměrně, s průměrnou atmosférou a s průměrnými postavami. Zápletka by však nějaký potenciál mít mohla a rozhodně je to několik levelů inteligentnější, než Alice in Borderland, navíc tady v hlavní roli nejsou žádní připitomělí teenagery, ale lidé, kteří se do toho... prostě povahově hodí, řekněme. Proto, i když mě to zatím nijak zvlášť nezaujalo, tomu ještě dám šanci. Navíc mi taky všichni říkali, že to mám minimálně do čtvrté epizody vydržet, že se to tam prý pořádně rozjede, tak si počkám a uvidím... 3* (04.10.2021)

Hmm... Asi nejsem mainstream. Otázkou je co s tím, zda je to dobře nebo ne. Hra na oliheň se mi totiž ani trochu nelíbí. A docela zírám na místní hodnocení.  Jednak je to vykradené Battle Royale (které se mi také nelíbilo) a také Hunger Games. Ne, já opravdu nejsem třasořitka a outlocita, kterému by ve filmu vadilo zabíjení nebo krev. Viděl jsem už lecos a dokonce i filmy u nichž jsem váhal zda se tu k nim veřejně komentářem nějak hlásit. Ale tohle je prostě obyčejný film o explicitním násilí samozřejmě jakoby zabalený do psychosondy chování jedince a společnosti ve  vyhrocené situaci. Diplomacie, spojenectví, ukázka povah když jde o kejhák... Asiaté jsou fakt divní. O Japoncích je jejich brutalita známá ale že i JK,  to mne překvapilo.  Lidi vždycky měli rádi krev. Kupovali si lístky na popravy a za místa v prvních řadách se muselo dokonce připlácet páč tam bylo vidět z popravičky nejvíc. Od těch dob co popravy zmizely z náměstí měst na nádvoří věznic ubylo možností na krvavou podívanou.  A z těch nádvoří posléze vymizely úplně, tedy pokud nenavštívíme nějakou pokrokovou bohatou zemi jako třeba Saúdskou Arábii nebo naopak středověkký Afghán.  Lidem z blízka viděné násilí na bližním svém zkrátka chybí. Naštěstí tu jsou filmaři s možností tvorby alternativních světů, kde je povoleno téměř vše. A tak lze snadno ukojit touhu mas po krvi. A tady se kucí od filmu sakra trefili, když čtu ty nadšené komentáře jaká supr vyvražďovačka tenhle seroš je... Jinak si úspěch téhle podivnosti opravdu neumím vysvětlit. Co zaujalo byly interiéry a aréna. Dál s tím čas ztrácet nebudu. * * (28.10.2021)