Hra na oliheň

Skvělá záležitost, která potěší hlavně ty, kteří čekají na druhou sérii Alice in Borderland (a taky ostatních survival záležitostí typu SAW nebo Escape Room). Navíc musím říct, že „Hra na oliheň" je ještě mnohem vybroušenější podívanou, která precizně buduje vztah k postavám a skvěle pracuje s myšlenkou dilematu účasti v soutěži. Díky tomu prakticky „žijete s postavami". Prožíváte s nimi jejich strachy, pocity úzkosti a nerozhodnosti. Nečekáte jen na to až je všechny v dětských hrách pozabíjí. A to je jednoduše paráda. Občas se objeví nějaký menší logický nesmysl (hlavně mimo arénu), ale vzhledem k žánru a typu seriálu je až s podivem, že je jich vlastně dost málo. Z další série mám mírnou obavu, ale tohle můžu s klidem doporučit naprosto každému. Jsem navíc docela rád, že se díky Netflixu dostávám více i k různým asijským projektům, které jsem v minulosti docela míjel. (23.09.2021)

1. série - 70% - Koncept lákavý, průběh nekompromisní a konkrétní charaktery upřímné tak, že Hře nelze nepodlehnout, nesledovat dál a dál a nenechat se strhnout šílenstvím, kdy na obličeji nosí geometrické obrazce i diváci, kteří by si o korejskou kinematografii ještě před týdnem neopřeli ani ovladač. Nejlepším okamžikem je ale prvotní šok nad tím, co se před protagonisty odehrává. V tu chvíli se snoubí očekávání, napětí i pocit, že na podobnou podívanou jsem i přes znalost Battle Royale nebo Hunger Games čekal spoustu let. Ale ten okamžik už nic nepřekoná a naopak mě brzy rozčiluje, že je publikum neustále o krok před hlavními postavami, aniž by přitom tušilo, co bude dál. Naivita nad tím, co chudáky asi čeká v další hře a vyjevené překvapení z toho, že zase půjde o život, lezou na nervy čím dál víc, stejně jako způsob uvažování a touha spolčovat se s těmi, kteří očividně kují pikle a hrají jenom na sebe. Ze spousty otazníků se potom na samém konci překotně couvá a neherní linka se mi dokonce s radostí vysměje do tváře s tím, že odpovědi přijdou snad možná někdy příště. Údernost je pryč, zvědavost přesto v menší míře zůstává. (18.01.2022)

1. séria - 80%. Ľudia majú radi súťaže a aj násilie a Squid Game ponuka mix všetkého. Hlavný hrdina mi trošku liezol na nervy svojím správaním (hlavne zo začiatku) a niektoré pasáže mi prišli trošku nudné, ale samotné hry sú skutočne brutálne a pôsobivé. Tak isto poteší aj vedľajšia detektívna linka, ktorá je skutočne zaujímavá a tiež dokáže strhnúť. Veľké mínus je podľa samotné finále, konkrétne debilný koniec prvej série. Som zvedavý, či druhá séria ponúkne nejaké rozumne vysvetlenie k tomu znova nepochopiteľnému správaniu hlavného hrdinu. Ako celok spokojnosť. 2. séria - ?? (13.02.2022)

Korejský Money Heist. I tady nesourodá skupina sestavená z donedávna se neznajících hrdinů na uzavřeném místě usiluje haluzovým způsobem o hromadu peněz, což vede k řadě infarktově napínavých situací, ale i takových, které se za napětím jen marně pachtí (třeba celou linku s infiltrujícím se policajtem bych klidně oželel). A vizuálně Money Heist až trochu moc připomenou červené uniformy s maskami, které ale tentokrát nenosí hrdinové, ale záporáci. Hra na oliheň není tak sexy, zato je podivnější (i když na můj vkus málo), výrazně navyšuje sázky (nejde jen o vězení, ale o život) a protahuje svoje postavy peklem, plus se zaštiťuje tématem chudoby a nesplatitelných dluhů. Snaživý, ale pokulhávající scénář slušně táhnou herci a má to pár vizuálně cool momentů. Napětí i dojímání na mě fungovalo tak na 70 procent a finální díl - poslední kolo i dovysvětlení - mě vyloženě zklamaly. (02.11.2021)

Hodnotím asi trochu prísne,  ale už dlho som nevidel áčkovú produkciu (k dnešném dňu najsledovanejší seriál v histórii Netflixu), tak plnú chýb a logických nezmyslov. Po štvrtú epizódu to ešte nie je tak okaté, neskôr sa začnú hromadiť, a najvyššie hodnotenú časť (s kockami),  mi to už v podstate pokazilo. Raz nechajú všetkých sa vraždiť v spánku, pretože pravidlá neexistujú, neskôr zabijú vlastného, lebo porušil právo na “rovnosť pre všetkých.” Omg, rofl, lol. VIP klub celé zle. Také tie detaily, akože hráč stojí v strede medzi dvoma vojakmi a jeden z nich ho rozstriela samopalom, tie sa mi ani nechcelo počítať. Ten manželský pár, do záveru kockovej epizódy, podľa mňa zabudli dopísať, preto bol až v ďalšej časti. Koniec by som zhrnul ako neuspokojivé finále, prerušené klišé, nasledované najväčším nezmyslom celého seriálu, ukončené ďalšími dvoma klišé a korunované cliffhangerovým klišé. Cez to všetko som si ale Squid game užil, má to nápady, pre západného diváka to prekračuje niektoré zažité hranice, ponúka to hry a krv, a človek si môže pokrytecky zafilozofovať nad zlými peniazmi. Takže návykové, drsné a zábavné. A tiež hlúpe a neskonale predvídateľné. Obľúbené postavy: Cho Sang-woo, Ji-yeong. (26.10.2021)