Mrtvý muž přichází

Řekl bych, že za silný zážitek, hudbu, excelentní herecké výkony, sugestivní a emotivní konec musím dát plné hodnocení. Trest smrti je téma často diskutované a sám nemám zcela jednoznačný názor, když se podívám na zkorumpovaný a nespravedlivý svět, v němž žijeme. Na tomto snímku je dobré, že se dozvíme pravdu a jako diváci tak můžeme (ale také nemusíme) dojít naplnění. Překvapuje mě, že tvůrci neuvedli na začátku nebo na konci, že se jedná o příběh inspirovaný skutečnými událostmi. (23.10.2011)

Rozhodně ne tak silné, jak jsem čekal díky pověsti, která film obklopuje. Lehce nadprůměrné drama, které nijak nezměnilo můj názor na trest smrti. Poncelet byl hajzl, který dostal, co zasloužil. Mnohem víc jsem chápal a dokázal prožít pocity rodičů zavražděných studentů, zejména postava zlomeného Walterova otce byla hodně silná. Susan Sarandon zdařile zachytila situaci poněkud bezradné ženy, která se snaží zachovat správně a udělat to nejlepší co jí umožňuje její vidění světa. Když už na to přijde, mnohem lepší a také mnohem silnější film na dané téma je jihokorejský Urideului haenbokhan sigan. (21.12.2014)

Neopakovatelný filmový zážitek. Citlivé a soucitné podání ve skutečnosti naprosto neodpustitelného a zavrženíhodného lidského skutku. Podobných námětů bylo k filmovému zpracování použito mnoho, ale jen v tomto případě se podařilo zpracovat ho z jiného úhlu pohledu. Na nevídané a dojemné podívané má největší zásluhu perfektní scénář, hudba a především neuvěřitelné herecké výkony. Susan Sarandon - jaká to velká herečka a navíc s nejkrásnějšíma očima na světě. A Sean Penn? Dá se něco takového vůbec zahrát? Člověk se nestačí divit co takoví herci dokážou... (26.12.2007)

Tim Robbins si vybral silné, univerzální téma, aby jej následně rozmělnil schizofrenní režií. Vypustil zdlouhavé představování postav, jde rovnou k jádru věci. Jeptišku, jež žije v idylické symbióze s vždy přátelskými černochy, nechává vést sáhodlouhé dialogy s na smrt odsouzeným kriminálníkem. Není jasné, proč se tak rozhodla, proč odmítá vidět jeho temnou tvář, proč mu věří a chce pomáhat. Z principu? Výborná Susan Sarandonová i Penn, který může ale také nemusí být vlkem v rouše beránčím, hrají od srdce, ale odcizenost jejich postav byla maximální. Jako bych oba dva pozoroval skrze mříže. Důslednost v obcházení tradičních scénáristických kliček, stejně tak snaha nehrát na divákovy city, si vybírá daň v podobě vaší lhostejnosti k viděnému. Bylo mi jedno, jestli Matthewa popraví či nikoliv, resp. neměl jsem důvod litovat jeho života. V kontrastu s tím působí jako pěst na oko zakomponování „zaručeně dojemného“ černošského gospelu, silný náboženský podtext a posledních cca deset minut, kdy vyvře na povrch to, čemu se Robbins celou dobu vyhýbal jako čert kříži. Příliš doslovný konec explicitně rekapituluje několikrát naznačené a nedává prostor další diskuzi. Filmařsky vděčné téma trestu smrti nikdy nepřestane vyvolávat silné emoce a hlasité polemiky. Příběhově velice blízký Capote by z tohoto duelu vyšel jako film sevřenější, plynulejší a z interpretačního hlediska odvážnější. 65% Zajímavé komentáře: Faye, castor (25.10.2007)

Ohromně silné. Propracovaný scénář, působivé scény. Dead Man Walking stojí především na famózním herectví a chemii mezi Susan Sarandon a Seanem Pennem, jejichž výkony jsou tím nejvýraznějším a nejsilnějším stavebním prvkem celého příběhu. Jejich, postupně utvářené neobvyklé, avšak pevné pouto, ve mně zanechalo silný dojem. Příběh Sestry Helen, která začne svým zvláštním, a pro ostatní nepochopitelným způsobem, cítit velkou (lásku?) přitažlivost k potetovanému drsňákovi v cele smrti, který kouří jednu cigaretu za druhou. K člověku, který je pro všechny ostatní odpad společnosti a netvor. Seanova kreace Matthewa Ponceleta, jeho charakteru a vzhledu, je geniální. V pohledu jeho pronikavě modrých očí se zračí strach, cit a prázdno zlomeného člověka, který nyní doplácí na svou mladistvou rebelii tím nejkrutějším způsobem. Pro mě jedna z nejlepších rolí Seana Penna. A také nejvíc sexy:) Ten jeho sestřih, džínový, modrý vězeňský mundúr, který mu dokonale ladí k očím, sexy vousy a tetování. Tady ho zkrátka miluju. Zvláštní, neobvyklé, silné a citlivě ztvárněné příběhy různých forem lásky a vztahů mě ve filmovém žánru vždy přitahovaly. Vztah řádové sestry, oddané v lásce Bohu a bližnímu svému a charismatického kriminálníka je vykreslen neskutečně silně a osudově. Přemýšlela jsem o tom, že by si ti dva zasloužili alespoň jedno dlouhé, krásné a vroucné objetí. Dokonce jsem si přála, aby jejich vztah dosáhl nějakého naplnění. Pokud by Matthew nebyl popraven, živě si dokážu představit jejich společné milostné scény:) To by byla krása... Pro Matthewa i Helen byl však určen přesný čas a místo, ani o kousek více. A bohužel jejich pouto bylo přetrženo dříve, než se mohlo ještě více rozvinout. Příběh o tom, že city se mohou objevit i na místě a u zcela odlišných lidí, kde byste to čekali nejméně. O tom, že takto silné a bolestné pouto k určité osobě, která je od nás zcela rozdílná a právě proto jí dokážeme tolik porozumět, může přijít zcela znenadání a ke komukoli, bez ohledu na to, jakou cestou jste se vydali. Často trvá krátce, objeví se jen jednou za život, a zanechá v našich srdcích a mysli vše. Láska se neptá. Ještě výraznějšího a krásnějšího zážitku se mi dostalo díky dokonalému dabingu Vladimíra Dlouhého. Jedinou drobnou výtku mám k pár slabším místům, v jinak celkově strhujících dialozích, které mi přišly místy patetické. Mile působí rolička Jacka Blacka. "Nikdo mi ještě nikdy neřekl, že jsem syn Boží. Že jsem zkurvysyn, to mi říkali často, ale syn Boží, to nikdy." (12.01.2010)