Válečná jeptiška

Hneď na úvod musím priznať, že som sa aj pri tomto infantilnom seriáliku celkom v pohode pobavil už pri 1. sérii. Seriály o magických (príp. zakliatych) predmetoch, čo ovplyvňujú životy postáv sa mi vždy veľmi páčili a hoci v tomto seriály je ich v porovnaní s takým Skladiskom 13, alebo Pokojom č.10 nepomerne menej, k mojej spokojnosti veľa netreba. Keď k tomu pridám mladú fešandu Albu, zmierim sa s tým, že cieľovou skupinou boli skôr mladé dievky ako chlap v stredných rokoch, tak mi vychádza z toho taký v pohode nadpriemer. Po pozretí 2. série, kde nám naservírovali digitálnych diablikov z inej galaxie, veľa akcie a samozrejme aj nejaké tie vsuvky pre pubertiačky, dávam silnejšie 3 (ale ďalšiu sériu už fakt netreba - považujem to týmto za dopozerané). (08.12.2022)

Podle názvu by se dalo čekat, že bude Válečná jeptiška buď víceméně cool ptákovina, nebo trapná blbost. Jenže Barry nepatří mezi tvůrce, kteří by měli s kteroukoliv z těch možností zkušenost. Navíc se na scénáři podílel David Hayter, který má kontě pecky jako Watchmen, nebo X-Men a X-Men II. Takže co? Není to temné a většinou ani cool, ale místo toho je W-Nun přiměřeně vtipná, většinou nehloupá, má fajn postavy v čele se sympatickou Avou a velkou devizou jsou i lokace...převážně se děj odehrává ve Španělsku a Itálii. Je to tedy neokoukané a zápletka je vcelku originální. Mytologie je funkční a může na ní stát dalších pár řad. Což se asi stane, protože závěrečná epizoda nechá diváka doslova uprostřed střetu mezi jeptiškami a jejich protivníkem. Nejvíc si W-Nun užijí mlaďoši, nebo odkojenci Buffy sosákobijky. Nejde o žádný akční horor, ale o fantasy s ne úplně marnou akcí. Ta ale přišla až ve druhé půli seriálu...do té doby ji suplovala narůžovělá vztahová vata. Přesto poctivé 3* (11.07.2020)

Zvláštní náhodou (pokud na náhody věříte) jsem nezávisle souběžně s premiérou Warrior Nun (poprvé konečně pořádně) rozkoukal Buffy. A i když se Buffy může zdát zastaralá svým poměrem stran, score a některými tropami, Warrior Nun hravě strčí do kapsy. Jedinou výjimku tvoří akční/bojové sekvence, kde jasně dominuje Warrior Nun - shoutout Ignaciovi Herráezovi, choreografovi soubojů. Dějově je to přesně to, co jsem od toho čekal z traileru, tj. čekal jsem "so bad it's good" oddychovou jízdu a to se přesně stalo. Hlavním průvodcem téhle jízdy byl hybrid (v dobrém smyslu toho slova) Elliota Page, Emilie Clarke, Millie Bobby Brown a jiných, který zdatně hraje hlavní roli. Na sedadle spolujezdce mi především na paměti vyvstanula dvojice Lillith a Mary, jejichž honba za prchající Avou v prvních pár dílech byla skvělá podívaná. Onen útěk před povinnostmi je plot point, který mi přijde zcela pochopitelný a dal mi vzpomenout na stařičké Dead Like Me, kde se Georgia pokusila o podobnou věc. Zbytek řádu a jeho jeptiškomando byl taky fajn (i když otec Vincent pro mě zůstává navždy ten ze Silent Hill 3), naopak zcela tuctová mi přišla zápletka s Jillian a jejím synem. Korunu tomu celému ovšem nasadil závěr první řady. Ne ani tak vývojem událostí v něm, ale nedostatkem rozřešení, kdy člověk má pocit, že by řadě prospěla 11. epizoda. Nebo rovnou i 12., abychom to měli jako s apoštoly. (26.07.2020)

Není to vyloženě průser, jen je to strašně nedodělané. Evidentně pro mladší publikum, které u toho moc nepřemýšlí, což není rozhodně můj případ. Hlavní hrdinka sympatická, ale někdy se chová naprosto hloupě, což lze s jistou nadsázkou říct o celém seriálu. Počkám si na druhou řadu a s lepším scénářem a akcí si klidně dokážu představit do budoucna nějakou tu hvězdu navíc. (27.08.2020)

V mnoha ohledech je to typická teenagerská fantasy inspirovaná Buffy, ale přeci jen to má něco navíc. Předně se tvůrci celkem úspěšně vyhýbají zbytečným romantickým blábolům. Ne že by tu na ně nedošlo, ale jedná se spíš o okrajovou záležitost. Seriál se zároveň neomezuje jen na bitkování s démony, ale řeší i konflikty a intriky uvnitř řádu resp. církve, osobní animozity a fajn je i role vědecké laboratoře. Herecky mi sedla především sympatická představitelka hlavní hrdinky a sestra-Asiatka. Naopak sestra-černoška a sestra-Mexičanka (či co to bylo), by zasloužily vraždu, smrt, zabití. Každopádně největším kamenem úrazu byl nadbytečný počet dílů, díky čemuž se víc kecalo, než bojovalo, což je škoda, protože akce byla celkem solidní. Chybělo mi i trochu víc z historie řádu i z minulosti samotných postav. A pak je tu konec, za který bych někoho nakopnul, protože takhle může ukončit první řadu jen ten, kdo má stoprocentně potvrzenou druhou. A něco mi říká, že to tady neplatí. 60% (11.07.2020)