Nikdo

Bob si svojí akční roli sice užívá jak blázen, všechno je bráno s nadsázkou a má to švih, tempo, brutalitu i slušnou akci, ale jakmile dostanete prostor k oddychu, zjistíte, jak zoufale moc je to neoriginální. Soundtrack od Davida Buckleyho navíc jenom ruší (výběr songů je ale skvělej) a finále je zbytečně přestřelený. Dvojku si ovšem dám s radostí. (15.04.2021)

Hardcore Henry bol síce údernejším zážitkom ako Nobody, ale Ilja Najšuller znovu potvrdzuje, že v ňom drieme nesporný talent. I z toho nie ​veľmi objavného scenára Dereka Kostaltda totiž dokáže svižnou réžiu vykresať zábavnú variáciu na Johna Wicka a Pravdivé Lži a to sa jednoznačne počíta. Najväčším prekvapením je však nesmierne charizmatický a uveriteľný akčný hrdina, čo je fráza, ktorá by ma pri obsadení Boba Odenkirka do hlavnej úlohy rozhodne nenapadla. (24.04.2021)

Filmů na tohle téma je celá hromada a v poslední době jim tak nějak kraloval starej Liam Neeson, kterej ač sedmdesátník láme v nich krky nepřátelům jako nějakej  mlaďoch. Koukat se na to dá, ale hůř se tomu věří. Mně tyhle filmy kdy nějakej zoufalec omylem šlápne na kuří oko běžnýmu taťkovi, ze kterýho se záhy vyklube bývalej elitní člen nějakých spešl forsis na důchodě (což záhy v mukách pozná) docela baví. Samozřejmě taťka má většinou u domku garáž, což však není garáž, ale přístupová místnost do jiný místnosti nebo sklepa, kde je  armádního arzenálu na zahájení menší války. Odenkirk je mi celkem sympatický a jak jsem tak koukl do jeho filmografie a na svá hodnocení, ještě jsme spolu neměli tu čest. Connie nám od Ďáblova advokáta a Gladiátora poněkud zestárla, ale stále bych si s ní dovču v Itálii klidně naplánoval. Už holt asi taky trochu stárnu :-). Takže novej killer Odenkirk je takovým svěžím vánkem a svěží byla i první půlka filmu. Ovšem od chvilky kdy se do toho vloží bráška padlého mafiána v podobě ruského Sinatry (tfuj hnusné jako RuSSko samo) a jeho gang, film ztratí jakoukoliv logiku. Začne to už otevřením kufru od auta, které by určitě nehlásilo řidiči otevřený zavazadlový prostor. Vždyť to umí i dnešní Dacie... Jakmile došlo účast seniora, přestal jsem film brát zcela vážně. Pokud měl film za cíl dehonestovat RuSSáky, tak se mu to skvěle povedlo, protože tam pobíhají před hlavněmi jak králíci na poli při honu a stejně jako oni se v kotrmelcích nechají kosit až to člověk ani nepočítá. Jako ne že by některé smrti gengstrů nebyly originální, to zas musím uznat kreativitu scénáristy. Škoda, Igor Bareš skvěle daboval jako vždy, proč jen si to neudrželo level první půlky filmu ? Takhle musím dát jen za 3 nevyvezené popelnice. * * * (06.08.2022)

Z výsledku nejsem nikterak na větvi, ale musím přiznat, že to lépe asi dopadnout nemohlo. Přiznaná variace na Johna Wicka staví na hrdinovi s nepravděpodobnou tváří Boba Odenkirka, dobře vybraných vedlejších postavách (Christopher Lloyd a Alexej Serebrjakov si své role náramně užívají) a opakování fungujících wickovských vzorců. Scénář tedy za moc nestojí, postavy jsou načrtnuté vcelku ledabyle, zároveň však docela funkčně. Pečlivá choreografie akce zase jednou připomene, jak rád by člověk takový film viděl v kině. Přisypte k tomu pár úsměvných odkazů na Kmotra či Mafiány a špetku bizarního humoru a… to je vlastně všechno. Ve filmu je jen minimum scén, u nichž bych si říkal „wow,“ a které by výsledek posouvaly do nečekaných výšin. Na druhou stranu v něm také není (v rámci žánru) nic moc špatně, a i přes pár vyprávěcích zaškobrtnutí tahle brutální hodina a půl příjemně uteče. Žádnou revoluci rozhodně nečekejte, ale sympaticky odvázaného akčního výplachu jsme se dočkali. (22.05.2021)

„Má ten dům.....sklep?" John Wick, pardon, Hutch Mansell se dostane do křížku s ruskou mafií. No, kdyby ti Rusové nebyli vždy tak namyšlení, tak by mohli žít o něco déle. Adrenalinový zážitek odkazuje více na devadesátá než osmdesátá léta, což vůbec nevadí. Estetika filmového zabíjení je zde od dob Mechanického pomeranče a dalších následovníků vypilována až na kost. Stříkající krev je sice digitální (většinou), ale na rozdíl od reality tomu dává správný šmrnc. Překvapilo mě příjemně trio Odenkirk - Lloyd - Ironside (ten hlavně proto, že ještě stále hraje). Navrch Čajkovskij, Louis Armstrong a jeho nesmrtelný song What a Wonderful World a hit od Pat Benatarové - Heartbreaker. Úvod perfektně ukazuje ubíjející životní stereotyp, kdy se nic převratného neděje, dokud... (17.04.2021)