Spy Kids 2: Ostrov ztracených snů

„Ty si asi myslíš, že sme neschopní starci.“ – „... Hm.“ Človeče, to je bohovský maglajz a mám vtieravý pocit, že ako jednotka, tak dvojka by si zaslúžila skôr 80%, pretože napriek všetkej tej „prehustenosti“ som nemal ani raz (no dobre, možno raz) pocit, že „toto už bolo troška príliš, Robert“. 80% by si však zaslúžila skôr dvojka, pretože síce kráča v zdanlivo nudnej charakteristike „všetkého z originálu minimálne dvakrát viac", ale práve takéto zatlačenie na pílu (od Harryhausena cez lietajúce prezidentské limuzíny až po Stevea Buscemiho, Dannyho Treja, baletné predstavenie alebo tancovanie s desiatimi tajnými agentmi) predsa len skromný originál potreboval. Budem sa ale držať pri zemi a dám len 60%, no s tým, že hoci sa hovorí o Rodriguezovej "detskej filmografii“, že stojí za..., minimálne o prvých dvoch SPY KIDS to neplatí. Má to nákazlivú radosť zo života. (18.10.2009)

U jedničky jsem se docela dobře bavil, ale nečekal jsem, že dvojka ji ve všech ohledech strčí do kapsy. Ano, Rodriguez už se rozjel, šílené nápady svižně přebíjí ještě šílenějšími a kromě bondovek si utahuje i z vlastních filmů, Jurského parku, Indiany Jonese, MTV (Britney Lopez) a Pána prstenů. Existence závěrečných titulků je úplně zbytečná, protože to co se odehrává vedle nich bylo příliš šílené i pro vlastní film. (09.02.2003)

Přerostlé hispánské dítě bylo svého času velmi nápadité a velmi energické. Za málo peněz nabídlo hodně muziky a jednoduše několikrát příjemně překvapilo. A jelikož je to chlap z početné rodiny, dalo se čekat, že změní a zjemní žánr a pustí se i do rodinných komedií. Jednička vydělala hodně peněz, ostatně i dvojka musela dělat producentům radost. Divákům už krapet méně. Sešup tam je, každopádně je furt cítit Rodriguezův svěží rukopis a zase to vesměs odmakal sám. A leccos zachraňují herci. (04.02.2018)

První film, když už nic jiného, byl originální rodinný snímek, který mohl pobavit celou rodinu. Druhý film je pokračováním, které do hry vrací celou rodinu Cortezových, ale v hlavní roli jsou samozřejmě hlavně děti a jejich rodiče a následně ani prarodiče si v akci tolik neužijeme. Carmen a Juni se musí vyrovnat s novou hrozbou, která přichází z tajuplného ostrova. Jejich otec se zase musí vyrovnat s tím, že se nestal ředitelem špiónské organizace OSS. Ředitelem se stal muž, který je otcem dalších dvou dětských agentů. Gerti a Garry jsou silná konkurence pro Carmen a Juniho, ale přece by to nebyli oni, aby si se vším poradili. Rodriguez zase pustil svou fantazii na uzdu a na ostrově vytvořil spoustu monster, takže je film atraktivní po stránce digitální, i když na hodně z nich je znát nižší kvalita. U prvního filmu jsem měl z digitálních efektů přece jen trochu lepší pocit. A stejně tak i z příběhů. Tohle je jen honička za udělátkem, kdy záporák je na první pohled jasný, protože kdo to bude jiný, než nová postava? Nějaké zvraty tu jsou a Rodriguez pořád ukazuje, že je dobrým režisérem, ale přece jen to není něco, na co by jeho fandové a ostatní diváci měli dlouho vzpomínat. Rodina s dětmi si film užije určitě více než ostatní. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/07/mistrovsky-plan-nerdi-bel-ami-susi.html (24.02.2013)

Tak jsem konečně viděla druhý díl Spy Kids. Jednička mě sice nenadchla, ale docela překvapila. U dvojky se celkem dalo čekat, co přijde. Pohodová podívaná, u které se nepřemýšlí, protože je to celé mimo logiku, není to ani jinak dějově vymakané, prostě žádné drama, maximálně sled scén, někdy vtipnějších, jindy méně, někdy povedenějších... To všechno okořeněno okouzlujícím Antoniem Banderasem a hezkými obrazy. Nic převratného, ale taková nenucená zábava. (26.06.2013)