If a Thousand Clarinets
VOD (3)
Obsahy(1)
Mají hudební nástroje a nebojí se je použít! Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý…). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet… Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního „leporela“ Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (182)
Pro tenhle film se nehodí komentář a hodnocení ale tak milion úsměvých smajlíků. Protože tak veselý a rozjuchaný film se jen tak nevidí. Velmi pěkná šedesátková záležitost od Semaforu v nejlepších letech , která podle některých nedrží pohromadě ale podle mě funguje dobře. Bavila mě válečná satira stejně jako hudební čísla nebo pohled do zákulisí soukromé televize. Asi jsem tohle na počátek jarních prázdnin k léčení bacila potřeboval. Přidalo mi to veselou náladu. A píseň Babetta o zatoulané dívce mě bude provázet asi ještě dlouho, ten sborový zpěv a úsměvavý projev pana Suchého má velkou sílu. Motýly, kytky a květy mě nikdy nebavily tolik jako tady... A nedávno zesnulý Karel Gott zase zasněně spí, a kdesi v nekonečnu, vysnil si slečnu a od té doby sní jen pro ni. Kam se na tohle hrabe nějaký Srdce nehasnou (:D.) Takhle se mi to líbí.:o Kde je ten míííč.:D❤ ()
Je to černobílý, hejbe se to a spívá se tam. Dobrý...... Ale až zas tak moc nie, pretože podobne ako žáner komédie aj žáner muzikálu má svoju nepísanú limitovanú stopáž, pri ktorej je človek schopný intenzívne vnímať film. Strih je asi najväčším kameňom úrazu, pretože tvorcovia samozrejme oslovujú svojimi piesňami a fórikmi vtedajšiu mladú generáciu a dnes nám systém pesnička-pesnička-pesnička-dej-pesnička-pesnička môže pripadať neakceptovateľný. Ten dej je skutočne druhoradý, je tu vyjadrovaná pacifistická myšlienka plus nadržanosť proletárov všetkých krajín. Spomenul som si pri sledovaní na niekoľko pesničiek, ktoré si kedysi dávno pospevovala moja mama a spomínala mi tento muzikál, takže k úcte k nej nepôjdem pod tri hviezdy. Navyše keď tu o nich spieva aj Gott. ()
O tomto filmu zajímavě píše Jan Žalman v knize Umlčený film (2008): "Muzikál vzešel - podobně jako Limonádový Joe - z jevištní předlohy... Jenomže to, co v komorním prostoru malého divadélka nalezlo spontánní odezvu pro svou anekdotickou zkratku a ironizující humor, to ve filmovém reálu (a navíc na širokém plátně) ztratilo téměř vše: svůj naivní půvab a svěžest, komediantskou chuť hrát si a fantazírovat na "velké téma", a co hůř - nakonec v tom "televizním" zmatku a množství estrádních čísel dopadla hluše i sama myšlenka. Zásluhou celé plejády populárních zpěváckých es neměla tato komedie nouzi o diváky, jako autonomní filmový tvar však trpěla hned několika slabinami: neujasněnou koncepcí, operetním humorem, zbytečnými dějovými vycpávkami i dalšími neduhy. Jinak záslužný pokus vymknout se běžné muzikálové konvenci zůstal pouhým pokusem. Nevznikl ani tradiční muzikál, ani satira, ani revue (dlouhá revuálně taneční sekvence patřila dokonce k nejmrtvějším partiím filmu). Vznikl polotvar, promarněný nápad, výsledek o to chudší, že vinou nezkušené režie i řada dobrých herců odvedla pouhé šarže." S Žalmanovou kritikou se ztotožňuji, přesto hodnotím relativně vysoko kvůli úžasným dobovým písničkám, které se mi strašně líbí. Trojice Matuška - Pilarová - Hegerová nemá po stránce zpěvu v tomto filmu chybu. ()
Scatová duetová improvizace československých popstars 60. let byla nesmírně inspirující, ale s filmem nemá tohle nic společného. Jedná se o divadelní estrádu, která měla být minimálně o hodinu kratší. Většina písní nudí, vtipy jsou leckdy laciné a děj se vleče až hanba. Karlu Gottovi byl po tomto počinu odepřen přístup k psychadelikům. ()
Dlouhé pásmo estrádních čísel, jejichž integrace do vyprávění je ještě bídnější než tomu u muzikálů bývá. Písně největších hvězd československé popmusic 60. let, sekané bez kdovíjaké logiky jedna za druhou, přehlušují nejen nicotnou zápletku, ale také obě hlásaná hesla, která tvoří myšlenkový základ filmu: "Co Čech, to muzikant" a "Make Music, Not War." Klarinety dnes neobstojí ani jako muzikál, ani jako satirická pohádka, nanejvýš jako na filmový pás zakonzervovaný kabaret, do něhož zavítalo neobyčejné množství známých tváří. 55% ()
Galerie (17)
Zajímavosti (30)
- Písnička Tereza zazní ve filmu třikrát, ovšem pokaždé v jiné podobě: jako zpívané sólo W. Matušky, posléze poloinstrumentální verze v podání stejného zpěváka a nakonec jako duet Matušky a Karla Gotta. (Robbi)
- Píseň "Tereza" byla napsaná původně pro Karla Gotta, ale byla nabídnuta i Waldemarovi Matuškovi. Jako náhradu složili Suchý a Šlitr Gottovi píseň "Je nebezpečné dotýkat se hvězd", kterou zpíval s Evou Pilarovou. (Willy Kufalt)
Související novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
České lázně ve filmu
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)
Reklama