Reklama

Reklama

Kdyby tisíc klarinetů

  • angličtina If a Thousand Clarinets
TV spot 2
Československo, 1964, 130 min

Hrají:

Waldemar Matuška, Jana Brejchová, Hana Hegerová, Eva Pilarová, Karel Gott, Jiří Šlitr, Jiří Suchý, Jiří Jelínek, Jana Malknechtová, Pavlína Filipovská (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Mají hudební nástroje a nebojí se je použít! Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý…). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet… Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního „leporela“ Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (182)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Filmový přepis muzikálu Kdyby tisíc klarinetů je prapodivným pomníkem jedné etapy českého hudebního divadla. Na počátku byla inscenace Divadla Na Zábradlí ze sezóny 1958/9, po té fenomén SeMaForu a výsledkem se stalo černobílé širokoúhlé pacifistické pásmo, které u nás prohrálo v konkurenci s barevnými a srozumitelnějšími Starci na chmelu a v některých zemích bylo dokonce zamítnuto do širší distribuce. Fenomén se z filmu stal až při obnoveném uvedení za normalizace. V čem je tedy problém? Naivní zapracování rádoby nezávislé televize (stejné médium se ve filmech řešilo už před válkou a už tehdy mnohem inovativněji), zejména parodické scény se Šmídou i s celým ministerstvem války jsou jak vystřižené z jiným šedesátkových počinů (Bílá paní, Konec agenta W4C nebo Šíleně smutná princezna). Zatímco na divadle Zuzanu hrála zralá Ljuba Hermanová, ve filmu máme tutéž roli věřit sexy Brejchové, což taky drhne. Takže zůstává besídka semaforských populárů, která funguje jako náhodný jukebox a formát celovečerního filmu vrací nejméně o tři čtyři dekády zpět. ()

Highwayking 

všechny recenze uživatele

"Tohle má být jako vtipné?" znělo mnohokrát z úst mých spolužáků při sledování staré české muzikálové komediální klasiky. Reakce naší generace na tento film nemohou být asi obecně výrazně pozitivní, a bohužel je to i při pohledu na dnešní společnost v zásadě pochopitelné. Osobně jsem při sledování nevyprskával smíchy, ale komediální scény mě často i přes značný generační rozdíl pobavili. Je to film plný českých populárních herců a zpěváků, jehož základním pilířem jsou známé písničky od autorské dvojice Šlitr a Suchý. Celá zápletka filmu v zásadě spočívá v ohromném problému, před který je postavena armáda. Veškeré zbraně se začnou měnit na hudební nástroje. To považuji za docela důvtipně vyobrazenou myšlenku - "Make music, not war!" Film mě zaujal zejména jeho hudební provázaností. Trend šedesátých let v podobě bigbandových aranží má něco do sebe. Originální mi přišel i sám námět a myšlenka filmu i přesto, že díky velmi častým hudebním výstupům byla nabourána souvislost samotného děje a ten tak přestává držet pohromadě. ()

Reklama

Ezis 

všechny recenze uživatele

"Pane ministře, vyzývám vás, abyste v této vážné chvíli přestal hrát Vrabčáka!" Kdyby tisíc klarinetů má na naši zeměpisnou šířku a délku hodně nezvyklý styl - jakoby neplánovaný, spontánní, plný nenápadných vizuálních vtipů, které spočívají v pohybech nebo výrazech a proto mě už několikrát napadlo, že by se možná víc líbil Indům nebo Francouzům než Čechům. Já jsem výrazová tanečnice a zároveň jsem i dost sluchově zaměřená a možná proto je tenhle muzikál přesně pro mě. Obdivuju Suchého a Šlitra za to, že se nebáli, že je někdo bude považovat za dětinské či praštěné a prostě dělali, co je bavilo. Takže - hvězdy nehvězdy, šedesátá léta nešedesátá léta, Gott Negott, to pro mě není důležité, já tenhle film miluju. Je to vyvážená kombinace vážného poselství a klidných scén se slušnou řádkou vtipných hlášek a obrovským množstvím ... hraní si. Z většiny scén mám pocit, že si všichni natáčení užívali a spontánně si hráli. Jak se zvukem, tak s pohyby. To je pro mě k nezaplacení. Takže i když film vlastně skončí špatně, stejně si z něj vždycky odnáším úžasný optimismus a radost z tvorby. ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Film bych zařadil mezi naše nejlepší muzikály. Režiséři Roháč se Svitáčkem se zde pěkně „vyřádili“. Super hvězdné obsazení. Ve filmu snad hrál, tančil nebo zpíval každý, kdo v té době něco v čs. šoubyznysu znamenal. Velmi originální nápad s proměnou zbraní v hudební nástroje, skvělá parodie vojenského drilu – velitel posádky, jako smutný klaun v podání Vlastimila Brodského, nemá chybu. Na tu dobu velmi odvážná, ale každopádně velmi trefná kritika militarizmu. Skvělá je i parodie na reklamy. No a písničky, asi to nejlepší, co v té době u nás vzniklo. Co skladba, to hit. Takže celkový dojem za 5 hvězdiček. ()

S_M_Lomoz 

všechny recenze uživatele

Ať si říká Jiří Suchý, co chce. On se svým filmem může být nespokojen a tvrdit, že být po jeho, bylo by to ještě lepší.Já jsem s filmem spokojen velmi, a to nejenom s písničkami a klauniádami S+Š. Věty jako "V této ožehavé chvíli vás, pane ministře, žádám, abyste přestal hrát vrabčáka" nebo "Vojíne Huberte, dnes v noci obklíčíte kasárna" nebo "Slibuju, že se budu chovat tak, jak si to moje vlast asi představuje" jsou prostě dokonalé... ()

Galerie (17)

Zajímavosti (30)

  • Po natáčení Waldemar Matuška a Eva Pilarová dostali téměř roční zákaz umělecké činnosti. Důvodem byla fáma o tom, jak z balkóna Karlových Varů močili na delegaci a Karel Gott do toho zpíval "Tam kde šumí proud" a Waldemar Matuška "A cáká, á cáká...". (Willy Kufalt)
  • Film měl být dvojdílný, nakonec se však muselo krátit. (hippyman)
  • Herci bydleli během natáčení v Mariánských Lázních. (M.B)

Související novinky

Zemřel Jiří Menzel

Zemřel Jiří Menzel

07.09.2020

Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)

České lázně ve filmu

České lázně ve filmu

28.10.2019

Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)

Reklama

Reklama