Premiér

Tak jo, dlouho už jsem neměla potřebu zde něco komentovat... Po všech těch narážkách kolem jsem si to při prokrastinační pauza pustila na YouTube. A... Po pěti minutách si má ani ne dvouletá dcera, která prokrastinovala se mnou, začala mermomocí píchat do očí vším, co jí přišlo pod ruku, až jsem jí je musela držet. Tím jsem jí zabránila zacpat si uši, tak raději spustila táhlé vysoké "nééé". Skončily jsme u konopí. Škoda, že jen ve videu... (10.10.2019)

"Bude to zábava. Bude to zábava," utvrzuje Soukup v závěru pilotní epizody diváky i sám sebe a jelikož je sám v místnosti, dívá se kamkoli (hlavně do země). A zábava to fakt není. Je to jako sledovat průjem v záchodě při špatném splachování. Smrdí to, chcete se toho zbavit, ale furt se v té vodě převaluje stále dokola až nakonec musíte spláchnout znovu. Jaromír Soukup zde tvoří něco, co nemá v tuzemské sitcomové éře obdoby (ani to neodpovídá definici sitcomu). Je to něco napůl cesty mezi politickou agitkou a self prezentací říznutou se snahou o komedii, ironii, ale naprosto se utápějící v hlouposti. Soukup tak moc chce být moudrý jako Werich. Charismatický jako Roden a elegantní jak Eben, ovšem nic z toho se mu nedaří. Jen co padne záběr na něj (což je 100% času) otevře pusu a už ji nezavře. V podstatě zde video je přebytečné, toto je rozhlasová hra a ke všemu špatná, protože je o ničem. A rozhodně zde není humor a ani inteligence. Humornější už je jakákoli epizoda ze sitcomu Kde mám kaťata v Lego příběhu. Vtipné tedy zůstávaly jen nechtěné pasáže typu mluvení o samotě a... to je vlastně vše. Bohužel naprostá ztráta času a nové dno soukupovské tvorby hraničící s dnem mariánského příkopu. Co tu budeme mít příště? Soukupa ve dvojroli? Aktualizace: splněno ve druhém dílu. Další díly už raději ignoruji. :D :D :D 0% (10.10.2019)

Na tohle už ani kategorie odpad nestačí, protože ta je pro Ordinace, Modré kódy, komedie Zdeňka Trošky nebo všechny ostatní výtvory Jaromíra Soukupa. Tohle je ještě mnohem, mnohem horší, než odpad a vše výše jmenované. Nějak jsem proklikal celý díl a nevím, jestli chci dřív blejt nebo spáchat harakiri. Celý seriál začíná dliouhým monologem pana premiéra, později se v něm objeví hned dvě (!) herečky, co nejsou Jaromír Soukup a jediné pozitivní je, že Soukup nehraje sebe, ale jmenuje se Pavel Diviš. Jen mně mrzí, že tam není nahraný smích publika, protože jsem vůbec nemohl přijít na to, kde se mám smát. Ve výsledku je úplně jedno, zda Soukup "moderuje" nebo "hraje", protože v obou polohách je úplně stejně špatný a mele stejný debility. Rozdíl je jen v tom, že tady o sobě velice často mluví v množném čísle. A právě to je možná největší důkaz jeho superega. - všechny záporné hodnoty. Tentokrát to níž už OPRAVDU nejde. Dále by mně zajímalo, co si Jaromír Soukup představuje pod pojmem sitcom. Protože nejen, že to samozřejmě není com, ale ona tam chybí i jakákoliv sit. (10.10.2019)

Stydím se, že jsem neměl dostatečnou vůli odolat volání bizáru a na první díl jsem se podíval. Na celej! Samozřejmě tedy na verzi nahranou na Youtube, abych tomu dementnímu zmrdovi ani trochu nenavýšil oficiální sledovanost TV a návštěvnost webu. A co k tomu říct ... čekal jsem guilty pleasure, ale tohle má k jakémukoli pleasure dost daleko. Není to vtipné záměrně ani omylem, je to jen křečovité, trapné, monotónní, nudné a ani to nedává smysl. A tím myslím i na úrovni jednotlivých dialogů a monologů, které dost často působí, že je Soukup improvizuje. Takhle nějak vypadaly skeče na střední škole, když jsme se spolužáky při hodině angličtiny měli improvizovaně sehrát krátkou scénku na zadané téma. Bylo to špatně zahrané, blábolivé, beze smyslu, s nervózními herci, a když to skončilo, všichni byli rádi, že to mají za sebou. A kdyby byla přítomna kamera, tak by se klepala. Jo a obavou mě naplňuje, že jsem si tak trochu připadal jako minulý týden na projekci Jokera, kdy jsem na plátně sledoval psychicky nemocnou osobu, která by se chtěla stát profesionálním bavičem, ale bohužel není ani trochu vtipná. Myslím, že jsme v této chvíli velmi blízko momentu, kdy se Jaromír Soukup nalíčí a začne terorizovat Malou Stranu. (10.10.2019)

Je to fascinující, je to smutné, je to zvláštním způsobem tísnivé. Jaromír Soukup v osobním pekle trapnosti a absolutní lidské nedůstojnosti vtahuje jako černá díra vše, co by mohlo budit jakkoliv pozitivní emoce, a vyplivává místo toho jen existenciální horor. David Lynch ani Lars von Trier by tenhle rozklad a zpodobnění lidského osamění a nenaplnění nemohli natočit, ani kdyby chtěli, na to je potřeba opravdový sociopat. (15.10.2019)