Život po Jangovi

After Yang je opravdu nevšední podívaná, tvrdá ártovka a na mě už možná i až moc velký bizár, nicméně i přesto jsem tu hodinku a půl kupodivu snesl až překvapivě dobře, což mě docela dost udivilo, jelikož moc pozitivních pocitů z tohoto filmu bohužel skutečně nemám. Snad tedy jen přítomnost mého oblíbence Colina Farrella mohu považovat za působiví zážitek, a pak ještě i podmanivé, respektive opravdu nevšední stylové zpracování, spojené s fakt zvláštní atmosférou, jinak ale opakuji, pro mě se jedná již o snímek, který určitě nedokážu správně docenit a je za mou hranou toho, s čímž se dokážu ztotožnit a co si dokážu užít. Takže pomalý, ale jakože fakt pomalý, zádumčivý, s těžce nostalgickou atmosférou, s minimem slov a hlavně prakticky s nulovým dějem, bez nějakého zásadního vývoje, či kostry, a tím pádem i bez pointy a nějakého diváckého dopadu. Navíc to na mě emočně celé působilo strašně chladně a odtažitě, a to i kvůli halucinogenně vyznívajícím postavám, takže opakuji, sice jsem u této podívané vyloženě netrpěl, ale rozhodně se nejedná o produkci pro masové publikum, na to je to skutečně opravdu hodně jiné a nevšední. (10.01.2023)

Chce to být jako čajový obřad, ale ve výsledku je to jen jako příprava Pickwicku, při jejímž louhování si z nudy přečtete pár náhodných filozofických citátů o smyslu všeho. Na rovinu mě při objevu tohohle filmu dost zaujal námět, ale spolu s tím vyděsil plakát, takže jsem do toho šel s určitým obavami, ale nakonec mě spíš než ta prapodivná snaha o utopii (plné obřích eko-vil a bezchybných životů, kterými může trochu otřást jen smrt) vadila bezemočnost a vyprázdněné postavy. A přitom se to snaží být strašně citlivé a plné niterných pocitů, ale staví to na Farrellovi, který jakoby ani nevěděl, co vlastně hraje, Turner-Smithové, která tu má neustále jeden výraz a její postava nemá jiným charakter, než že neustále pracuje a pak jedné malé holky (jejíž skutečné jméno nemám odvahu skloňovat), která se tu celou dobu chová jako rozmazlený fracek. Nikomu jsem nevěřil nic, ani lítost ze stavu Janga. Všechno mi tu přišlo umělé a na sílu, plné falešné poetiky, jen aby tímhle Kogonada vyjádřil svoji představu ideálního světa, která by ale fungovala pouze pro něj, jako každá utopie. Jediné, co se mi tu hodně líbilo, byl vizuál Jangova "vzpomínkového vesmíru" a průlet jeho vzpomínkami, které byly plné drobných radostí. Jinak je to ale naleštěná bída, na které mi přijde paradoxní, že tak moc vyzdvihává čínskou kulturu a tradice, ale zároveň ignoruje fakt, že v Číně by tahle utopie byla naprosto nepřípustná. Na tenhle paradox ale naráží i spousta současných (animovaných především) nečínských filmů o Číně. 2* (29.09.2023)

Citlivé a promyšlené drama o protichůdném významu vzpomínek a síle života, kterou si mnohdy uvědomíme až po jeho konci. Stejnou měrou znamenitý příběh o rodinných vztazích, které nemají původ v krvi, ale mohou být podobně hluboké a upřímné, zvlášť když je opečovává android s bezednou kolekcí faktů o svých kulturních kořenech. Jak tak koukám, místní diváctvo s trpělivostí dvanáctiletých tiktokerů po mnoha náznacích definitivně zařadilo full retard mód, když nenápadné, ale ukázkové myšlenkové sci-fi zadupalo na úroveň pozdních výronů Bruce Willise. Bral bych to jako pozvánku, ne zákaz vstupu. 90 % (06.03.2022)

S tými malými, melancholickými sci-fi drámami sa nám tu poslednú dobu akosi roztrhlo vrece. After Yang to má o to ťažšie, že obuť sa do tohto filmu na internete a nabažiť si svoje rasistické ja dokáže hravo každý ťulpas. Síce ich nijako neobhajujem, ale ten film im ide rovno naproti a tu rasovú vyváženosť dohnal After Yang až do absurdne komických rozmerov, kde hlavnú úlohu musí hrať biely muž ženatý s afroamerickou černoškou, ktorí si spoločne adoptovali čínskeho potomka a ešte k tomu zaobstrali robotického člena rodiny, aby sme mohli zabrdnúť aj do debaty o tom, či sa andoridom sníva o elektrických ovečkách. Nesníva a toto nie je dobrý film, pretože rovnako ako ústredná rasová vyváženosť je v ňom úplne všetko príliš IN YOUR FACE, aby túto hodinu a pol dlhú lekciu o sociálnych hodnotách a diversite pochopili aj tí najpomalší. Ono je však zrejmé po pár minútach čo nám táto lekcia chce zdeliť a tak sa stáva repetitívnou (prakticky tu polovicu filmu Colin Farrell pozerá na spomienky svojej dcéry) a nezaujímavou. Príjemne melancholická atmosféra tak skoro omrzí, pretože film neponúka nič príliš navyše. Len utápanie sa v tom istom smútku, ktorý nepríde príliš uveriteľný kvôli chýbajucej chémii medzi postavami. Tie emócie a pocit milujúcej, oddanej rodiny som totiž tomuto filmu neveril ani minútu. A to je asi najhoršie, pokiaľ chcete natočiť film práve o tom. CELKOVO: 4/10 (07.03.2022)

Dosť bizarný a zároveň v podstate desivý film - najmä pri predstave, že takíto androidi sa tu možno o pár desaťročí skutočne vyskytnú. Ale android Yang nebolo to jediné divné na tomto filme, ale v podstate všetko tu pôsobilo pomerne čudne - aj samotný manželský párik, či ich dcéra Mika, o ktorej som bol takmer celú dobu presvedčený, že aj ona bude napokon len android. Nie som žiadny veľký sci-fi fanúšik, tak to asi nedokážem až tak oceniť, pretože mňa to proste nebavilo :( Aj keď uznávam, že námetovo a tématicky to malo grády. (28.02.2023)