Ratu Ilmu Hitam

Rodiny sa stretávajú v sirotinci, v ktorom niektorí členovia vyrastali, no čoskoro si uvedomia, že sa tam nikdy vracať nemali, avšak niet cesty späť. Prichádza pomsta spojená s čiernou mágiou za hriechy minulosti. Démonický kúsok, pri ktorom váham medzi 3 a 4, lebo čakal som ešte o niečo viac (snáď ma Anwar presvedčí v chystanom Impetigore, lebo ako scenárista tu podal len priemerný výkon). Problémom je najmä množstvo postáv v podstate bez charakteru, ktoré sú divákovi od začiatku ukradnuté, úvodná polhodina mi prišla vlažná a zbytočne zdĺhavá, a ku koncu, keď to už začína fakt strácať dych a všetci tí hrdinovia tam len nezmyselne pobehujú, to vyvrcholí pomaly až komicky. Zase na druhej strane posadnutí chudáci, ktorí si tam odrezávajú časti tela, a vyliezajú z nich chrobáčiky, húsenice, stonožky a všelijaká možná háveď, sú na nezaplatenie. Nepresvedčilo ma to natoľko, že by som to chcel v blízkej budúcnosti vidieť znova, ale ako celkom efektnú exotiku beriem všetkými desiatimi. (28.03.2020)

Indonéská divočina s mnoha hororovými motivy  si žánrově kráčí za svým, kapku horší je to s dějem samotným, který při nejlepší vůli moc smyslu nedává.  Za vychovatelem, který si zřejmě prošel katolickým seminářem a jeho vztah k dětem je tak velmi přátelský, se vrací jeho odchovanci, pochopitelně s celými rodinami, aby ho v jeho poslední chvíli uctili (ehm, dnes tedy wtf)   A idylický obrázek se vcelku brzy změní  v čarodějnické představení plné krve, smrti, stonožek a mrtvých dětí.  Kdo že to bubá a proč je pak vcelku jasné, jen jsem dlouho nechápal proč až tak.  Ale v pekle holt jednomu jebne jedna dvě a pak ztrácí i hlavu, že ano.  Čili i to si nakonec sedlo. Příjemně čistokrevný, byť lehce přemotivovaný horor.  Slabší čtyřka. (09.11.2023)

Mé okrajové zkušenosti s jihovýchodní Asijskou kinematografií jsou celkem pozitivní - většinou nejdu naslepo, vybírám si a málokdy jsem zklamán. Akční snímky nebo horory, v tom jsou perfektní, s ničím se neserou, je to živý, horký, zpocený a většinou to bolí. Tohle je přesně ono a jak název napoví, jde o magii a hlavním hrdinům se tu dějí fakt hodně nehezký věci. Oceňuji snahu pracovat na atmosféře, v průběhu děje odhalování historie domu a postav a i když na mě herci často působili nevěrohodně a kamera skoro televizně tak říkám na rovinu, že vidět to jako malej, tak mám snímek v hlavě dodnes. Prostě dobrý strašení, žádný servítky a posledních 10 minut v sirotčinci je fakt hodně hustých. 7.5/10 (13.09.2020)

Sirotčinec se už v několika filmech ukázal jako vhodný adept pro horor. Zpočátku se zdálo, že by mohlo jít o duchařinu, což já fakt nemusím.Jakmile se ale začalo mluvit o černé magii, bylo jasné, že nepůjde o bubáky, nýbrž čarodějnice! A návrat ztracených synů nebude milým rozloučením s otčímem ze sirotčince, nýbrž bojem o holý život. A protože dorazily i jejich manželky a též pár dětí, je jasné, že adeptů na smrt bude dostatek. Poměrně nevyvážený příběh, kde se zkraje více tlachá, než dělá, se rozjíždí pomaleji. Jakmile dojde na inferno, snímek dostane konečně šťávu. Stonožky jednoznačně vedou! Autobus smrti, pomsta, dávení nejen krve, procvakaná ústa a postřelený spratek (ten mi fakt lezl krkem). Strašidelné ne, pár napínavějších scén ano. Solidní průměr...3,5* (22.08.2020)

Moc jsem to nepochopil. Vedoucí sirotčince kdysi zkoušel na své ovečky Feri tail a královna černé magie místo toho, aby vedla vendetu s chirurgickou přesností (např. srpem zbavila nemohoucího pan Bandiho výhonku), tak ztrácí hlavu a hodlá brutálně vyvraždit půlku Indonésie. Na jednu stranu působivé v některých jednotlivostech okultního běsnění, na druhou občas přehnaně teatrální a s maňáskovými postavami neadekvátních reakcí. Konec beru tak, že se toho zase tolik nestalo a děcka mají před školou novou paní, co diriguje dopravu, ale možná se mýlím.. (31.05.2021)