Bod zlomu

Kedysi ma Bod zlomu moc neupútal, aj keď jeho prínos mu samozrejme uprieť nemôžem. V žánri rozbehol vlnu podobných filmov, len to jednoducho vôbec nebol môj štýl, ale po rokoch si ma to predsa len získalo. Zápletka o agentovi FBI, ktorý sa v utajení dostane medzi zločincov nie je ničím originálna, ale to prevedenie už je, nielen tým, že zločinci sú tentoraz aj veľmi schopní športovci, ale hlavne preto, že tu nepredstavujú tú typickú zápornú stranu a tak im divák, rovnako ako hlavný hrdina musí aj cekom fandiť. A tak sa film nemusí opierať len o zaujímavý dej, ktorý mi inak vyhovoval po celý čas, ale hlavne o výbornú atmosféru vychutnávania si slobody a toho ich priateľstva, ktoré sa mi skutočne páčilo. Jedine ma mrzí, že skupina športovcov má najbližšie práve k tomu u mňa najmenej atraktívemu športu, surfovaniu, pri niečom zaujímavejšom by ma to bavilo ešte viac. Rovnako nesklamú ani postavy a výborné vzťahy medzi nimi, Keanu Reeves sa v týchto dobách ešte len rozbiehal, ale už vtedy to bol charizmatický sympaťák, ktorý ma bavil, partnera mu robí prekvapivo kladný Gary Busey, slušné vedľajšie postavy ako Lori Petty a John C. McGinley a nesklame ani zostava záporákov, alebo v tomto prípade skôr športovcov, ako Patrick Swayze, ktorý ma v podobných úlohách bavil. Celkom spokojný som aj po akčnej stránke, film je síce viditeľne postavený práve na tej atmosfére a postavách, akcia tu určite nie je prvoradá, ale aj tak sa tu je občas na čo pozerať. Film ponúkne jednu výbornú a skvelo natočenú pešia naháňačku, nejaké tie prestrelky, hlavne tá v dome sa mi dosť páčila a samozrejme aj bankové lúpeže alebo scény zo surfovania, prípadne parašutizmu, ktorý je podstatne zaujímavejší, ale zase ho je aj omnoho menej. Režijne sa tu nedá absolútne nič vytknúť, Kathryn Bigelow sa predviedla ako až prekvapivo schopná režisérka takýchto chlapských filmov, skvelá vizuálna stránka, atmosféra, dobre zvládnutá akcia, tu nemám žiadny problém. Takže po rokoch som už podstatne spokojnejší, dokázal som sa naladiť na jeho vlnu a páčilo sa mi to. 75% (09.08.2011)

Bod zlomu je tak trochu hračkou své doby a duch počátku devadesátých let na nás sálá z každého druhého záběru, bohužel je dobová atmosféra podpořena i spoustou klíše a do logických děr v jednání FBI by se dali chytat mamuti. Režisérka Kathryn Bigelow se nepouští do nijak velkolepých akční scén (přestože akci zvládá velmi slušně), zato se víc (a úspěšně) zaměřuje na emocionální působení snímku a vztahy mezi jednotlivými aktéry. Dnes už Bod zlomu část svého dřívějšího lesku ztratil, ale i tak se jedná o rozhodně podařenější počin než jiné, modernější variace na totéž téma, jako je kupříkladu Rychle a zběsile, jejichž lesk je zcela umělý a nebude mít dlouhého trvání. (30.12.2007)

Solidní hit našich kin začátku 90.let. S trochou nadsázky řečeno, duchaplnější ´Pobřežní hlídka´se tu setkává s buddy kriminálkou typu ´Smrtonosná zbraň´- nádherný vlny, surfování, pocit nespoutanosti a svobody a kriminální zápletka v čele se dvěma hezouny s nezanedbatelným hereckým nadáním. To vše pod režijní taktovkou dámy, která dokazovala, že spolupráce s jejím manželem, slavným Jamesem Cameronem, tentokrát v roli výkonného producenta, jí náramně svědčila. Tady prostě nelze nepodlehnout tomu povrchnímu pocitu - spousta nádherných záběrů s divokým vlnobitím a odvážnými surfery si přímo říká o típnutí do kalendáře a spolu s parašutistickou scénou dokáže vyvolat i příjemné mrazení v zádech. Musím přiznat, že Swayzemu Bodhimu, hledajícímu volnost a spirituální stránku moře, jsem trochu i záviděl a na chvilku bych s ním i měnil. Potěší pak netradiční konec a obsazení známého představitele hajzlů všeho druhu Gary Buseyho do snad jediné bezvýhradně kladné role jeho kariéry a vůbec to nevypadá špatně! Suma sumárum spokojené 3*, na tu čtvrtou to pak definitivně zvedla zábavná minirolička grázlíka v podání Anthony Kiedise, frontmana ´Red Hot Chilli Peppers´ a jeho cool hláška "That would be a waste of time...". (17.09.2007)

Bod zlomu představuje další z mnoha příspěvků na téma kvadratury kruhu – slavné konstrukční úlohy, v níž je úkolem sestrojit čtverec, který má stejný obsah jako daný kruh. Nasvědčují tomu hlavně oba herci. Když se zahledíme do obličeje Reevese, vidíme hranatou tvář, a nejen to, i jeho herecký projev je notně prkenný, čehož si povšimli též jistí publicisté z časopisu Complex, kde jej nedávno vyhlásili za nejhoršího herce Hollywoodu. Reeves, to je ten čtverec. Oproti tomu kulatá tvářička Swayzeho koresponduje očividně s kruhem. Rovněž prostory, z nichž oba hrdinové pocházejí, sdílejí odlišné geometrické parametry, poněvadž Reeves sídlí kdesi v městským kanclu, ve světě přímek a rovných čar, kdežto kalifornské pláže Swayzeho jsou plné vln, křivek a nerovností. Je pak celkem logické, že infiltrace do cizího světa, ať Swayzeho loupení ve městě, nebo Reevesovo pronikání mezi surfaře, má zpravidla fatální následky a hrdinové se při tom ocitají v podobné situaci jako Nelson Mandela na večírku Ku-klux-klanu. Oba hrdinové i jejich světy jsou prostě odlišné natolik, že je nelze nějak provázat, podobně jako nelze rozlousknout problém kvadratury kruhu, jež nemá řešení, jak bylo někdy před sto padesáti lety nezvratně dokázáno. Po tomto důkazu bychom předpokládali, že skupina horlivců pachtících se po jeho řešení utichne. Omyl! I dnes tento problém mnohé nadále pokouší. Třeba Reevese a Swayzeho. (02.04.2012)