Noc oživlých mrtvol

Je znát, že se Romero na filmovém poli pouze rozkoukával, Noc oživlých mrtvol totiž místy vypadává z tempa, což je citelné hlavně v prostřední třetině, kdy jsem se začal malinko nudit i přes pokusy nastolit uvnitř skupinky přeživších pořádné dusno. Závěrečná dvacetiminutovka ale všechno vynahrazuje, to když si Romero konečně vychutná zombie žranici, z níž si slabší žaludky možná malinko ublinknou a fanoušci žánru zažijí nefalšovanou extázi. A ten závěr... nice. (22.09.2008)

Ve své době to musela být naprostá pecka, s odstupem několika desítek let však Noc oživlých mrtvol trochu ztrácí na působivosti, na čemž má nepochybně zásluhu i hodně povedený a celkově ještě živelnější a brutálnější remake od Toma Savinino - mistra přes filmové masky. Verzi z roku 1968 je však nutné ctít jako klasiku – základní kámen žánru survival-horror, bez kterého bychom postrádali Boylovo 28 dní poté (vím, zde nejsou opravdové zombie), Snyderův parádní Úsvit mrtvých, Darabontův slibný seriál The Walking Dead, ale i skvělou komedii Soumrak mrtvých nebo herní sérii Resident Evil (tu filmovou bych klidně oželel…). Atmosféra tohoto nízkorozpočtového hororu je neopakovatelná, George A. Romero s celkovým pojetím oživlých mrtvol odkazuje na vlnu německého expresionismu, ať už jde o zaběrování, líčení nebo expresivní herectví těla. Celkové pojetí je minimalistické, tempo vyprávění plíživé jako ony zrůdy a herecké výkony spíše amatérské, avšak k celkovému konceptu to prostě sedí. Z hlediska brutality se mi Noc oživlých mrtvol zdá být poměrně odvážná vzhledem k době vzniku, dnešní mládeži odkojené na Saw a podobných masakrech se však některé momenty mohou jevit jako úsměvné, to však nemění nic na tom, že tomuhle filmu prostě nechybí koule._____________ Komentář ke kolorované verzi: Paleta užitých barev je poměrně strohá, technické provedení sice není nejhorší a barevné řešení přidává některým záběrům na detailech, celkově však tato verze ani z poloviny nedosahuje působivosti atmosféry černobílého originálu. Nutno brát spíše jako raritu, nikoliv jako plnohodnotný zážitek – originál je prostě originál. (29.10.2010)

Jeden ze skvostů kinematografie. Skvělá klaustrofobická "Hitchcockovská" atmosféra, která nepotřebuje žádné propracované zombie masky, aby dokázala vystrašit. Mezi hrdiny navíc funguje pravá lidská chemie, hlavní černý;) hrdina je správný muž činu a tomu plešounovi, co je celou dobu zavřený ve sklepě, bych nejradši ještě teď nakopal do zadku. A takové pocity ve vás jen tak nějaký film nevyvolá. Jeden z nejlepších, jestli ne nejlepší, zombie film vůbec. (02.03.2006)

George A. Romero ovplyvnený prácou svojho otca vystupujúceho na obrazovke ako herec z reklamy, sa vydal vo svojich začiatkoch podobnou cestou, a to práve tvorbou krátkych scénok a reklamných spotov pre televíziu. U reklamy, vďaka ktorej získal nejaký ten režijný cit, ho nechať by bola škoda. Nastalo sa a tak Romero ako 28 ročný mladík vytvoril nie len jeden zo svojich najlepších filmov, ale aj jednu z najväčších zombie klasík vo filmovej histórií všeobecne - Night of the Living Dead, v ktorej sa objavil aj on sám v malej roličke reportéra. Čierno-biela (zámerne) klasika dokáže zaujať aj po tých dlhých rokoch, počas ktorých ostré zuby času vytrvalo hrýzli, ale nič neodhryzli, pretože autorov prístup bol evidentne hneď od začiatku plný rozvážnosti, citu pre film a rozmyslu. Rýchly úvod bez zbytočného vysvetľovania príčin, ale o to viac mrazivejší, poskytujúci priestor na vlastné zamyslenie, dokáže diváka stále zamestnať a chytiť až natoľko, že sa do neho hlboko ponorí. Osudy ľudí, ktorých Romero vrhol priamo do bezprostrednej línie boja o prežitie, som preto sledoval so značným záujmom, cítil som s nimi, bál sa s nimi a vychutnával tú nadčasovú prácu. Romero a film sa navzájom našli! Na reklamu však Romero nezanevrel a pripomenul si ju prácou na televíznom spote, ktorý propagoval hru Resident Evil 2 (Biohazard 2), a to z pozície režiséra. Komu sa Night of the Living Dead značne zapáčil, rozhodne by nemal opomenúť o štyri roky mladšiu klasiku s Vincentom Priceom - L' Ultimo uomo della Terra (1964), ktorá evidentne poslúžila Romerovi ako inšpirácia pri tvorbe jeho zombie prvotiny. (09.02.2007)

Najlepší čierno-biely horor na svete? Mladý Romero ukázal, že ak filmár nadáva na malý rozpočet, je to od veci. Kvalitný režisér z toho urobí plus. Krásna kamera, jedinečná atmosféra, skvelá výprava (pochmúrny cintorín, ponurý dom, depresívny vidiek), bravúrna práca so svetlom/tmou/šerom, v čase premiéry šokujúci scenár (Afroameričan ako titulný hrdina) a pôsobivá výprava sychravých jesenných lesov s množstvom legendárnych scén (úvod na zvečerievajúcom sa cintoríne, mrazivé strieľacie finále). Ale farebný remake sa mi páči ešte viac. Cinematik Piešťany 2007 (22.01.2005)