Candyman

"Helen, Helen, Helen, Helen, Helen..." 8-o . . . Výborný a přes určitou žánrově netypickou vizuální střízlivost velmi působivý horor na téma >živoucích městských legend< a snad až na tu trošku nesmyslnou ohňovou scénu v závěru velmi skličující film v celé té zobrazené fatální marnosti... Skvělá hudba P.G. vynikajícím způsobem dokresluje atmosféru strachu a bezvýchodnosti ve snaze vyhnout se jednou danému prokletí, se kterým není radno si zahrávat a pokoušet věci tajemné prostou lidskou nedůvěrou... Film, ze kterého vás bude mrazit a budete mít dozajista pár dní problém podívat se beze strachu do zrcadla, natož při tom vyslovovat nějaké to jméno... ;o) (19.10.2006)

Nebýt Candyman lookem kár, zavážil bych i plný kotel, ale Tony Todd v kožuchu mi tam seděl asi jako včelka Mája v pornofilmu. Co jest ale provotřídní - scénář, hudba, krev. V tomto smyslu se nezdráhám Candymana doporučit, protože má výtka je čistě subjektivní, takže jsem si jistý, že tohle na 85% nezklame. (07.12.2014)

Anotace o brutálním vrahovi ze zásvětí, který má místo ruky hák, naprosto odůvodněně svádí k domněnce, že Candyman je jen jeden z celé řady obdobných béčkových videohorrorů konce osmdesátých a začátku devadesátých let. Ale to je hluboký omyl - ve skutečnosti se jedná o vizuálně pohledný, působivý a precizně natočený film s výborným dějem, hustou atmosférou, dobrými hereckými výkony (v hlavní roli pěkná ségra Michaela Madsena), syrově krásnými exteriéry chicagské betonové džungle i bezútěšné periferie, skvělou kamerou (pohledy z výšky jsou efektní) a úžasnou hudbou od Philipa Glasse(!). Když jsem si ho kdysi dávno v pravěku půjčoval ve videopůjčovně na VHS, tyhle Candymanovy kvality jsem samozřejmě ještě neviděl, respektive nedokázal ocenit. Ale teď po dlouhých letech jsem si na něm opravdu pochutnal, takže mu dávám subjektivně (ale s čistým svědomím) pět bodů a odpouštím mu jeho drobné nedostatky (převážně klišoidního charakteru). (22.09.2013)

Rozumím, proč má tento film kultovní status. Vnesl do žánru hororu nový prvek, měl nepříjemnou voodoo magickou auru, mohutně podporovanou soundtrackem Glasse a navíc se pokusil o sociální komentář. Nicméně si myslím, že je to případ filmu, který prostě hodně zestárl. Např. scénář v současnosti i v rámci žánru působí nějak nedotaženě. A to je problém, zejména, když kombinace výše zmíněných prvků poukazuje na to, že tento horor měl být umělečtější horor s přesahem. U takového počinu čekám větší promyšlenost děje i motivů. Další problém jsem měl s herci, resp. hlavně hlavní hrdinkou, která podle mě zrovna příliš přesvědčivý výkon nepodala. Podivně kolísavé emoce a přehrávání . A nakonec žel i samotný Candyman nebyl tak děsivý, jak jsem čekal a taktéž jsem doufal, možná naivně, že to bude jeden z těch padouchů, co bude lépe prokreslen. Tvůrci se místo toho pouze prvotřídně zamotali v symbolech a vše zůstalo jen načrtnuté a Candyman zůstal víceméně obyčejný slasher killer. Teď k pozitivním věcem. Líbila se mi hodně atmosféra černošského ghetta, zajímavý byl ten rozpor v úhlech vnímání Candymana (ale škoda, že právě tohle nebylo uděláno ještě trochu jinak a lépe), určitě jsem si užil celkový mysteriózní nádech hlavně v první polovině při pátrání po původu městských legend. Obecně mám též rád ve fantasy, když nadpřirozená bytost čerpá sílu z víry. V druhé polovině mě to naneštěstí ztratilo, vyložení karet bylo prostě docela chaotické. Nebo jsem nepochopil tvůrčí záměr. 6/10 (31.10.2021)

Stačí před zrcadlem vyslovit pětkrát Candyman a zjeví se prokletý černý chlapík ulepený od medu a s hákem. Nebaví se a hned vás nekompromisně prošpikuje. Námět i následné režijní zpracování uspokojivé a občas dokonce i působivé, ale takových hororů o zlikvidovaném muži, který se po letech mstí jako přízrak, je celé kvantum a mně ta ohranost už naplno nenadchla. Ještě bych zmínil, že film měl slabé tempo. Kdo nemá moc nakoukané horory, bude hodnotit smířlivěji, protože nebude mít možnost srovnání jako já. Když třeba vezmu dnešní horory, tak tenhle lepí medem a je z něj cítit nemoderní staroba. Já jsem na současné horory než na klasiku a tenhle se už mezi ní počítá. A nezůstalo jen u jednoho dílu. 60% (07.07.2013)