Candyman

Překvapivě skvělý film s atraktivní Virginií Madsen v hlavní roli, skvěle zvolenými lokacemi a fantastickou hudbou Philipa Glasse. Když jsem Candymana viděl poprvé někdy v pubertě, umíral jsem u něj hrůzou. Na nové zhlédnutí po letech už mi nepřišel strašidelný skoro vůbec (obzvláště samotná titulní postava Candymana, respektive všechny jeho stupidní repliky, jsou spíš trapas; navíc na včelách prostě nic strašidelného není, a to ani když je má někdo v puse), o to víc jsem tam nově docenil tu metarovinu s urban legends a skutečně delikátní soundtrack, který mě bezmezně nadchnul. Vážně mě to strašně bavilo - sledovat tu postupnou cestu Helen ke zkáze je zde velmi působivé, a znovu mě pobavil i samotný závěr, kdy dojde i na nevěrného manžílka. Candyman je podle mě pozoruhodný úkaz v jinak nevalné filmografii Bernarda Rose a současně sympatický závan starých dobrých devadesátek, který s lety jen získává na zajímavosti. (05.10.2018)

Tenhle film jsem si ještě z 90. let ze shlédnutí v kině pamatoval jako mrazivý, děsivý snímek. Musím říct, že když jsem ho viděl teď na DVD, byl jsem docela zklamán. Prostě jsem se v průběhu filmu s výjimkou začátku prakticky nebál. Triky jsou místy až směšné (např. létající candyman) - filmu by bývalo pomohlo, kdyby se tam on samotný objevoval co nejméně a zůstal jako skrytá hrozba. Druhá věc je, že film má poměrně dost hluchých míst. Naopak co mně dostalo poměrně silně, je kombinace dlouhých záběrů na ghetto v kombinaci s hudbou P. Glasse - u toho opravdu mrazí. (30.04.2007)

Horor, kterej mě provází už od dětství a pokaždý na mě dokáže zaručeně zapůsobit svojí úžasně mrazivou atmosférou, která zejména v prvním půli dosahuje absolutního vrcholu, co se dá kdy vůbec v hororovým žánru vidět, krom toho celá ta legenda o Candymanovi má neskutečně dokonalej hororvej nádech, kterej ještě podporuje prostředí. Druhá půlka už neni tak mrazivě odvyprávěná, ale zásluhou perfektně ztvárněnýho Candymana Tony Toddem a jeho krutýho vraždění hákem se film zase přesouvá na docela realisticky mysteriózní krvavou notu, je to sice slabší, ale stále dokonalý. Candymana pavažuju za jeden z vrcholů hororovýho žánru. (21.08.2008)

Sídliskové paneláky ako obrovský úľ plný nebezpečných včiel, pripravených kedykoľvek bodnúť. Aj za vašou stenou sa môže nachádzať nebezpečný vrah, ale tá najväčšia tragédia vášho života sa môže takisto odohrať medzi tými vašimi štyrmi. Ja tiež bývam v paneláku a keď sa pozriem von, vidím obrovské "včelie úly", ktoré ale my tu nazývame králikárne. Nie je to mestská legenda, ale iba ironický názov týchto skladísk "ľudských" bytostí. Mnohé horory majú ako pridanú hodnotu nejakú zaujímavú myšlienku, mne Candyman pripadal skôr ako umelecký film, ktorý má naopak ako pridanú hodnotu napätie a hororové scény. Rose boduje zábermi veľkého smetiska, alebo neosobného paneláku v kontraste so Sears tower na pozadí, snímanými tak, aby boli v rovnakej výške. Výborný film, ktorý u nás málokto pozná a je to škoda, pretože jeho myšlienky sú aktuálne aj u nás a kdekoľvek inde vo svete. Pokračovania som nevidel a podľa vyznenia tohto filmu to bude asi už len varenie z vody. (02.01.2013)

výborný horor. zbožňujem urban legends (dokonca aj ako predmet štúdia), preto ma námet dostal ihneď, temný a satanský tony todd ako candyman a naondulovaná a provokatérsky hanblivá virginia madsen a úžasná atmosféra - posprejované projects, kde sa bojíte vliezť, pretože scenárista a režisér rose vám okolo toho vybudoval slušnú paranoiu ešte predtým, než nás tam sugestívnou pomalou kamerou z vtáčej perspektívy za znenia geniálnej glassovej muziky vovedie, náznakmi a brutálnymi skokmi a poctivým hrorovým remeslom budované psycho a skvelý, och skvelý záver! môj osobný malý kult! (22.08.2011)