Tokyo Vice

Snaha proniknout do tokijského podsvětí 90. let, kde nic není tak, jak se na první pohled zdá. První sérii odstartoval legendární Michael Mann (bohužel zůstalo jen u jediné epizody), který ostré hochy vyměnil za podrobný diskurz do práce japonské policie, která je proslulá svou kontrolou nad informacemi, a způsobu, jakým úřady spolupracují s novináři. A to vše s nezbytnou společenskou rovnováhou se zakořeněným organizovaným zločinem. Aneb jak první zahraniční kriminální reportér Jake Adelstein v největších japonských novinách k prvním případům přišel… „Prchl“ od rodiny k nalezení nezávislosti, snaží se zapadnout a ctít systém plný rituálů a kodexů chování. Jenže docela brzy podřadíme. Kořeny Yakuzy jsou předlouhé, tudíž se policie alespoň snaží mezi klany udržet mír. Brzy se Ansel Elgort (Jake) od detektiva Kena Watanabeho dozvídá pár dílků skládačky. Poznává společnici Samanthu, kterou drží sen o vlastním byznysu, vzniká i pouto s členem klanu Satem, které je tu vlastně jen díky společné lásce k americké popkultuře. Celkově Jake překvapivě snadno (a podivně) získává důležité kontakty i důvěru řady lidí. Hlavně mi ale nesedělo, že předtím nevěděl, jak to v praxi chodí. Šel až do morku kostí, od jazyka přes kulturu až ke složitým přijímacím zkouškám, aby se dozvěděl, že investigativní novinařina a „skutečné“ zpravodajství vypadá krapet jinak. Právě proto to úplně není o příběhu horlivého novináře, ale o samotném Tokiu ve všech jeho odstínech. Ale když už jsme u „cizáckého“ žurnalisty, jeho zatvrzelost a umíněnost se u něj postupně překlápí spíš do otravnosti. Myslím, že Ansel Elgort mohl najít zajímavější způsob, jak postavu uchopit. (17.06.2022)

Ansel Elgort je naprosto boží a táhne spolu s Kenem Watanbem skoro celý seriál. A teď mě nechápejte ale vůbec zle, ale ta "ženská" linka byla dle mého názoru naprosto zbytečná a nebýt jí šel bych možná do plných. V módu Yakuza & novinář to funguje skoro dokonale a tak budu dělat, jako, že jsem ani nic jiného neviděl. A už se moc těším na další sérií, která tu mu tříčtvrteční spokojenost posune (snad) ještě o malý kousek výš. (05.07.2022)

Tokyo Vice je oveľa viac vzťahovou drámou, než sa dalo predpokladať. Na obrátkach začal naberať až v závere série - v duchu hesla "v najlepšom treba prestať". Ale je to veľmi zaujímavá a príťažlivá záležitosť, ktorá vám dá trochu ochutnať z podsvetia, trochu nahliadne do vnútorných démonov postáv a trochu do samotného života Tokia. Celé je to obalené do fajnovej atmosféry (toto slovo je už viac klišé, ale tu naozaj sedí) a čím ďalej, tým viac vás to berie. Teda aspoň mňa. (20.05.2022)

Americký reportér vs Jakuza - velice volně dle vzpomínek prvního cizince v japonských novinách Jakea Adelsteina. Intenzivní autentický exkurz do japonské kultury devadesátých let  - práce policie, novinářů a tamnějšího organizovaného  zločinu. Scénáristicky výborné, pohlcující zážitek, naprosto výborný casting, přičemž ty ksichty japonských mafiánů naprosto exkluzivní. Po Shogunovi další reklama na zemi zapadajícího slunce.  První řada 100%, druhá 89%. (26.04.2024)

Je v mém životě jen pár seriálů, který mě fakt bavily minutu po minutě kvůli skvěle odvedenýmu řemeslu. Třeba takový The Wire, miloval jsem skoro každou scénu, pak mě takhle stejně bavil třeba The Deuce. A teď Tokyo Vice. Představuju si, jak štáb, nebo někdo ze štábu jasně ví, co chce a jak to má vypadat. A má tak skvělý herce, který to tak do puntíku plní. Úžasní Japonci i Amíci, skvělý výkony dobroušů i zlounů. Jake Vás může jako postava iritovat (mě teda hrozně), ale ta postava je zahraná skvělé plasticky. Snad ani další série nemusí být, ale jako přežil bych to ;) (29.04.2024)