Režie:
Stuart RosenbergScénář:
W.D. RichterKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Lalo SchifrinHrají:
Robert Redford, Yaphet Kotto, Jane Alexander, Murray Hamilton, David Keith, Morgan Freeman, Matt Clark, Tim McIntire, Richard Ward, M. Emmet Walsh (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Americký režisér Stuart Rosenberg je u nás známý především jedním ze svých raných filmů, dramatem z vězeňského prostředí Frajer Luke (1967). Snímkem Brubaker se k této tematice po letech opět vrátil. Jeho hrdinou je idealistický ředitel věznice Henry Brubaker, ztělesněný Robertem Redfordem, který přichází zreformovat nechvalně proslulou věznici, v níž bují korupce a vládne násilí a zvůle. Snahy nového ředitele o nápravu však brzy narazí na zájmy místních ctihodných občanů... Snímek, který byl uveden i v československé filmové distribuci, se dočkal nominace na Oscara v kategorii nejlepší scénář. V jedné z rolí se ve filmu objevuje tehdy ještě nepříliš známý Morgan Freeman. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (286)
Bezkonkurenčně nejlepší snímek z vězeňského prostředí a to tady píšu přes svůj obdiv k dílům Darabontovým. Nový ředitel Henry Brubaker nastoupil do věznice jako falešný vězeň a rychle zjistil, co je třeba změnit. Chtěl zlidštit podmínky ve věznici a k naplnění svého cíle použil výhradně přímočaré prostředky. Jednoduše určil pravidla fungování a přes odpor mocných je zavedl. Brubaker totiž nebyl žádný diplomat a o rovnováze světa pravděpodobně nikdy neslyšel. Okamžité zlepšení stavu věznice samozřejmě nemělo dlouhého trvání, protože Brubaker byl odvolán a návrat k původnímu stavu byl nevyhnutelný. O kvalitách filmu a jeho syrovosti nehodlám polemizovat. O poměrech ve vězení se však zmínit musím. Souhlasím s tím, že původní vězení nikoho nemohlo polepšit. Zaručuju se však za to, že do toho pekla by se nikdo nechtěl vrátit a k polepšení by snad mohlo dojít z důvodu strachu. Brubakerovo oplocené provoněné letní sídlo by k nápravě pravděpodobně nepřinutilo vůbec nikoho. To je ale jenom můj názor, který nemá s kvalitou snímku nic společného. ()
Tomuto filmu není možné něco vytknout. Dokonce ani ten závěr, jehož obdoba v jiných filmech působě značně limonádově a tudíž uleptaně. Sem ten závěr patřil. A že idealista dostal po držce a hlavně přes své ideály, to je přece jasné. A ničím novým pod sluncem není ani to, že ze srovnání, kdo je slušnější, vyšli jako jednoznační vítězové vězni před politiky. Velmi kvalitní příběh je umocněn perfektními hereckými výkony. A dělá z Brubakera jeden z hodně těžko zapomenutelných zážitků. Sakra, jak je to možné, že Američané dokázali před více jak čtvrtstoletím točit takové filmy? Tehdy byli na vrcholu herecké hvězdy typu Redforda a Newmana. Dnes je vystřídali neumětelové typu Cruise. Takže se vlastně není čemu divit, že současné americké filmy z valné většiny nestojí ani za použitý toaletní papír. ()
Sledování mi asociovalo kultovní Shawshank (prostředí, vykreslení vězňů,..), jenž tu okupuje vedoucí příčku Nejlepších filmů - info pro ty co si toho nevšimli. Jak se ale divám na některé komentáře, tak nejsem sám. :-) Samozřejmě vím, že se oba filmy také odlišují a o tom teď pohovořím, neobejde se to ale bez spoilerů, takže prosím ty diváky, jenž tento snímek a výše zmíněné Vykoupení... neviděli, ať dále nečtou. Mohli by se ochudit o velmi pěkné filmové zážitky. __ Zatímco Darabontův vězeňský opus Shawshank. jehož námět Stephen King ve své knize Čtvero ročních období označil přívlastkem - příběh o naději (už to mluví za vše), zařazuji díky konečné pointě k nejlepším čili k nejlidštějším "dospělackým" pohádkám, tak Brubakera musím poslat do skupiny nejsmutnějších realistických dramat, částečně za to také může pointa. Brubaker je sice silně humánní film, popisuje nefunkční vězeňský systém, který vychází z lhostejného systému politického a společenského (korupce, podfinancování, atd.) a hlavně zachycuje snahu tuto chybu vyřešit, ale konečné vyznění a vlastně skoro celé sledování, alespoň ve mně, vyvolávalo pocity jako beznaděj či marnost lidského snažení.. Já mám ale pro filmy, které vypráví o nelidských podmínkách respektive nelidských místech nebo o člověku, jenž se vydal do boje s větrnými mlýny (v tomto filmu ztělesněn idealistickým ředitelem Henry B.) opravdu slabost, takže hodnotím silně nadprůměrně. A to i přestože mám v hlavě radikální (možná dokonce nelidský) plán na reformu vězeňství, hlavně pro nejtvrdší delikventy a recidivisty. 90% ()
Život v amerických věznicích musí být opravdu nesnesitelný, když si jeho kritizováni vybírá hvězda typu Roberta REDFORDA. Není to jeho první film s trouto tématikou, ale rozhodně je velmi zajímavý. Poprvé jsem si zde všmla rovněž Morgana FREEMANA a něčím na mě hluboce zapůsobil, že jsem si ho zapamatovala jako potencionální hvězdu černé pleti. Rozhodně jsem se nenudila. Dávám 5*. ()
" Napínavý snímek, odhalující skutečnou pravdu o věznicích v USA. " tak to komentoval tehdejší bolševický tisk. dnes jde o fim, ukazující jasně, že muklové jsou Muži určení k likvidaci, nejlépe prací, nikoli jak si to představujeme u nás Magoři, uzenáči, ksindlové a lemplové, kteří se jen válejí před videem a v posilovnách. Až budeme kupovat nopvé předražené stíhačky, mohla by být součástí smlouvy pasáž o zavedení amerického vězeňského systému k nám, to by si ti šmejdi rychle rozmysleli:-) ()
Galerie (49)
Photo © 20th Century Fox
![Brubaker - Fotosky](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/159/251/159251008_95e05d.jpg)
Zajímavosti (7)
- Natočeno dle skutečného příběhu Thomase O. Murtona, který se účastnil natáčení jako technický poradce. (D3VIL)
- Jedná se o první filmování, kterého se jako komparzista zúčastnil Nicolas Cage. Rovněž jde o první film Morgana Freemana (Walter), kde byl v titulcích uveden jako herec. (Kritiq)
- Pre nakrúcanie bola použitá v tej dobe čerstvo zatvorená väznica Junction City neďaleko Columbusu, štát Ohio. Medzi tisíckami komparzistov (filmárom sa prihlásilo celkovo 6500 záujemcov) boli i miestni, nedávno prepustení dozorci. (classic)
Reklama