Brubaker

Život v amerických věznicích musí být opravdu nesnesitelný, když si jeho kritizováni vybírá hvězda typu Roberta REDFORDA. Není to jeho první film s trouto tématikou, ale rozhodně je velmi zajímavý. Poprvé jsem si zde všmla rovněž Morgana FREEMANA a něčím na mě hluboce zapůsobil, že jsem si ho zapamatovala jako potencionální hvězdu černé pleti. Rozhodně jsem se nenudila. Dávám 5*. (30.09.2007)

Režisér slavného Frajera Luka se vydal do vězení pro změnu tentokráte s Redfordem a výsledek je opět výborný. Tentokráte se příběh zaměřuje na ty s puškami a obušky. Redford ztělesňuje postavu, které nelze jinak než fandit, protože jako buldok bourá prostředí korupce, špíny a bezdůvodného lynčování. Wakefield nám ukazuje v prvních okamžicích, jak drsný svět může být. Poslední scéna se neobejde bez slz. Jedna z nejlepších Redfordovek. 85% (16.07.2018)

Naprosto vynikající drama. Brubaker má vynikající scénář a atmosféru a nenudil jsem se u něj ani sekundu. Postava Henryho Brubakera, rozumného, sečtělého a čestného člověka, se rázem stala jednou z mých nejoblíbenějších. Jeho snaha přetvořit rozpadající se zahmyzené vězení plné bestiálních vězňů-pomocníků a zkorumpovaných průmyslníků kolem, se střetává nejen s politickou nevolí státní komise, ale i s lidmi, kteří se doposud obohacovali na úkor vězňů. (26.12.2008)

Od Brubakera jsem očekávala silné vězeňské drama a dostala "jen" lehce nadprůměrný solidní snímek. Myslela jsem, že děj bude více propracovanější, drsnější, napěchován emotivními okamžiky. Přišlo mi to jaksi rezervované, chladné. Emočně se mě to téměř nedotklo. Jedná se o kvalitní snímek, který však patří k těm, od nichž jsem díky zdejšímu hodnocení čekala více. (19.09.2012)

Ač zastávám názor, že vězni by se do nápravného zařízení neměli těšit, Brubaker měl něco do sebe. Zatímco zde tolikrát omílaný Shawshank se vydal po líbivé cestě filmové poetiky, on zvolil tu posetou výtluky syrového realismu. Obě dvě vedou do Říma lidskosti - i s tím připomenutím, že člověk může vyhrát proti jakémukoliv systému bitvu, ale nikdy ne válku. Nakonec je zvláštní, jak někdy můžou zásadovost, pevné postoje a charakterová přímost koketovat se sobectvím.. (15.07.2013)