Zlí hoši

8/10 K dokonalosti chybel lepsi konec a moc hodni predstavitele veskerych dospelych - pocinaje rodicema a bacharema konce - delikventi byli snad jen mezi mladyma a neklidnyma. Nema to temer hluchych mist snad jen podivna navsteva v veznici pro dospele ci nektere zacatecni pasaze se trochu vlekly. Temer vse je ponure a v noci, takze to koresponduje s neveselou atmosferou vezensko-chuliganskeho filmu - neco jako Mechanicky pomeranc mixly Utekem z Alcatrazu a Warriorsama. Ja jsem byl nadmiru prekvapen a nadsen. Jenom ti homokapove mi prisli k ostanim o pulgeneraci starsi... (31.08.2011)

Copak asi dělá drsný film drsným? Násilí, které nevypadá cool. Je tu! Copak asi dělá drsný film dobrým? Násilí, které nevypadá cool? Ale kdeže... Svobodné jízdy kamery "tam venku" a méně svobodné "za mřížemi"? Hm, může pomoci, ale samo nic nevylepší... Nepatetické herectví? To má smysl jen s věrohodným chováním postavy a netopornými dialogy. Věty: "Plač, viděl jsem tu lidi plakat," či zamilované pohledy, které zhojí bolest ze znásilnění tu nemají mít místo. A co je to vlastně za nápravné zařízení, v němž postavení vězně mezi ostatními i jeho statut u "bachařů" odvisí od výsledku jedné jediné rvačky, která vítězi poskytne v okamžení důvěru všech okolo a postaví ho v čelo místního organizovaného zločinu? Mám věřit v to, že Penn je jakýsi zakatrózní Che Guevara? Mám snad věřit v jeho nápravu proto, že dostává od své milé dopisy a bydlí s vynalézavým, nosatým, užvaněným a všelijak jinak stereotypním Židem? Pennova postava je tragicky schematická - chudý zločinec, miluje dívku, moc nemluví, vzpouzí se, umí se prát, má zločineckou čest a hned od počátku zjevně ví, jak se v krimlu chovat. Asi z filmů. Mickova plochost ale není ničím v porovnání s jeho dívkou (slepě milující kráska), s dvojicí vězeňských kápů (užívají si moc a ponižují Micka, fuj), "zřízenců" (banda trotlů ve vleku událostí, která nic doopravdy neřídí) či anonymní masou ybzlých vězňů (tupě přežvykující oslové rozhýkávající se pouze během rvaček). Viděl jsem syrovou a věrnou sondu do života nejzkaženější mládeže nebo romantický příběh nezlomné lásky, jež překoná útrapy znásilnění, rozdělení, nepřejícnost rodičů i hlad po pomstě? Obojí a z obého to slabší. (05.11.2010)

Zlí hoši jsou spíše než krimi filmem o teen gangech klasickým vězeňským filmem. Nejsou tu sice žádní šikanující bachaři, ale jinak nechybí žádné klišé - drsný vězeňský kápo, legrační sidekick, hrdina který se dostává z nuly na špici, podomácku vyrobené nože, bitky, sexuální násilí a spousta šikany. Sean Penn sice už má své typické hajzlovské rysy, ale zatím ještě nemá strhaný obličej z drog a vypadá jako klučina, debutuje tu krásná Sheedyová a Clancy Brown si střihl prvního hromotluckých záporáků. Je tu pár silných scén (zrdcený pohled hrdiny na zraněnou přítelkyni), slušná bitka na konci s fér zakončením. Na druhou stranu tu není nikdo, kdo by si to nezasloužil. Kápo je šikanující zmrd, sidekick nemá problémy zabíjet bombami. Hrdina je hajzlík, který s gangem přepadává, vylupuje, až při honičce zabije brášku šéfa konkurenční bandy. Ten se mu pomstí tím, že zmlátí, znásilní a málem zabije jeho holku. A nikdo se nezmění ani o fous. Je to reálné, nenudí to, ale fandit tu opravdu nebylo komu, takže 3*. (20.06.2024)

Ach ano, takových filmů jsou dnes už skutečně mraky a je těžké najít něco, co by diváka naladilo opět se vrhnout na další nápravné zařízení a nebo vězení. Nicméně já se dostala do roku 1983, kdy ještě možná tolik verzí neexistovalo a hned mě zaujal svým hereckým umem Sean Peen. Celé to zařízení bylo zvláštní, tam bych asi výhrady měla, protože dle mého měli poměrně dost volného prostoru a kupříkladu u koupelen, kde se děje nejvíc zvěrstev, neměli žádného muže, který by to měl mít na starost. A dovolovali si celkem dost na to, jakých činů se dopustili. Jak píše uživatel misterz, tak ta scénka s rádiem byla skutečně úsměvná a jeho drsný spolubydlící také. To ne, pánové, to nebyl zrovna nejlepší herecký výběr. Nicméně to byl napínák, kde se postupně schylovalo k rozuzlení a ne zrovna happyendovému. Na svojí dobu to mělo grády, švih a žádná nuda, takže já ten čtverec v pohodě dám. (27.11.2016)

Cesty boží vedou někdy podivnými stezkami. Příběh o nemorálních, odsouzeníhodných trasách lidské společnosti, o nenávisti, pomstě a také o dychtivosti po penězích. I přes kupu drsných póz, které jsou spíše úsměvné se dle mě jedná o vcelku naturalistické dílo popisující (ne)poučitelnost a špínu lidské duše. V rámci tématu docela obstojné dílo, které však bohužel na můj vkus často střídá záživné a nezáživné pasáže. Hudební podbarvení to sice lehce kompenzuje, ale stejně to za mě není více jak 70% (31.12.2011)