Halloween II

Tak tohle je posledních zhruba 25 atmosférově hustých a napínavých minut prvního Halloweenu natažených na celých 90 minut. Michael se s tím opravdu nesere - škrtí, seká, řeže, bodá a dokonce "vaří" padni komu padni mnohem nápaditěji a "viditelněji" než v jedničce. Zde se taky dozvíme o příbuzenském vztahu Laurie a Michaela což mě vede k přemýšlení, zda je to novinka tohohle dílu, nebo jestli s tím operoval už Carpi u jedničky (moje teorie je, že ne, že s tím přišli až teď, o čemž svědčí např. i to, že v jedničce Michael po Laurie nešel hned, sejmul kde koho a Laurie prostě jen přišla na řadu). Carpenter určitě svému velkému fanouškovi promine, ale tohle je lepší než jednička. (04.02.2009)

Heˈs coming to get you, Laurie.. Nafackoval bych si, že jsem u direct sequelu, u kterého Rosenthal formou vzývá jedničku a jedinou změnou je snaha o drobný posun od slasheru směrem k thrilleru, čekal nějakou změnu. Že u nemocničního pokoje zraněné ženy, po které šel před pár hodinami psychopatický vrah na útěku, nehlídkuje policista (čti potenciální oběť), je jen jeden z mnoha bodů „idiot plot“, u jehož tvorby Carpenter dle svých slov seděl se spoustou piva u psacího stroje a nevěděl, co vlastně kurva dělá.. Abych jen nehanil, závěrečné desetiminutové úřadování Míši „spíchl mě Skynet“ Myerse bylo obstojné a vzhledem k tomu, že k realizaci Cameronovy tech-noirové legendy zbývaly ještě tři roky, možná i inspirativní.. (22.07.2022)

„Bol to dokonalý pacient. Nehýbal sa, nič nehovoril. Len trpezlivo čakal.“ Pravdupovediac vôbec netuším, ako mám Halloween 2 hodnotiť. Prvý raz som ho videl až v r. 2004. Vtedy mi pripadal ako nezmyslený, lacný a samoúčelný krvavý bitúnkový blábol s nulovými postavami, ktorý je na svete iba preto, lebo jednotka zarobila vzhľadom na mizivý rozpočet neskutočné prachy. V r. 2022 musím svoj postoj síce čiastočne poopraviť, ale napriek tomu nemôžem s čistým svedomím povedať, že dvojka je zázrak. Je pre mňa prekvapením, že podobný zmiešaný pocit z nej svojho času mali aj diváci: stála dva a pol milióna a na celom svete ich nezarobila ani 26, čo je samozrejme stále krásne číslo, ale oproti jednotke predstavuje prepad, o tom nesmie byť pochýb. Dvojka je v mnohom vynikajúca. Odohráva sa v podstate doslova okamžite po konci jednotky, čo je samo osebe zaujímavé a inovatívne. Obsahuje šokujúci rodinný twist, ktorý dnes berieme ako samozrejmosť, ale vtedy to bolo niečo, čo  všetko prevrátilo naruby. Mnohí si myslia, že to zaznelo už v jednotke, ale nie, objavilo sa to až v dvojke (na začiatku 80. rokov bol tento twist v móde, viď. Impérium vracia úder). Paradoxne ale až na samom konci, čo je divné, lebo ak by sa to objavilo na začiatku, vnímal by som tento film možno lepšie. Herci sa snažia, ale mimo Pleasenceho zbytočne, keďže majú „nijako“ napísané úlohy. Dokonca i Jamie Lee Curtis je úplne neviditeľná a nečudujem sa jej, že toho mala po krk a do série sa vrátila až v r. 1998 (!). Vo filme sa striedajú dve pasáže: jedna z vyľudnenej nemocnice a druhá z Haddonfieldu, ktorým blúdi Loomis so šerifovým zástupcom hľadajúc Myersa. Pasáže z nočného Haddonfieldu sú síce plné koledujúcich detí a tínedžerov, napriek tomu paradoxne pôsobia mrazivo „opustene“. Nemôžem povedať, že by ktorákoľvek z nich bola geniálna, ale môžem povedať, že z každej nepochybne sála kus zimomriavky vzbudzujúcej atmosféry. Je to ale hodné 4*? Asi nie. A iba dvoch? Tiež nie. Asi. Takže alibistické tri, OK? Na Halloweene 2 mi najviac vadí, že síce prehlbuje univerzum, ale zároveň práve jeho vinou sa na scéne objavuje nešvár typický pre neskoršie slashery (všadeprítomný vrah, jeho nesmrteľnosť, neschopnosť postáv doraziť ho, keď doslova leží na lopatkách alebo šialené, za vlasy pritiahnuté náhody a nepochopiteľné správanie postáv - skutočne by ste sa nakláňali nad telo masového vraha s hláškou, že veď určite je mŕtvy, nič mi neurobí?). S odstupom času je neuveriteľné, že už tu sa na konci nachádza nenápadná zmienka o Druidoch, z čoho následne ťažila päťka a najmä šestka a boli za to vysmiate a pritom to bolo v dvojke rovnakými fanúšikmi prijaté s nadšením resp. akceptovaním. (30.10.2004)

Všeobecne sa považujem za priaznivca horrorovej tvorby. Či už literárnej alebo filmovej. Preto si viem meno Michael Meyrs ihneď zaradiť do kategórie chladnokrvných slasher hrdinov. Kult osobnosti tohto tichého, mentálne narušeného zabijaka sa zrodil v roku 1978, kedy natočil americký režisér John Carpenter úvodný, kultový film. O tri roky neskôr sa vydal Michael na ďalšiu vražednú púť v pokračovaní, pod ktorým je podpísaný Rick Rosenthal. Oproti prvému dielu je to o trochu slabšie, ale aj tak sa jedná o hodne kvalitný, nadpriemerný vyvražďovací slasher horror. Bohužiaľ v ďalších pokračovaniach to začalo so sériou "Halloween“ stagnovať a postupne pomaly upadať. **** (06.11.2010)

Dvojce chybí reálnější prostředí, zatímco v jedničce nadpřirozený Michael Myers rozehrál svou vražednou hru v naprosto přirozeném prostředí malého města, dvojka se smrskla na jednu nemocnici, která je nepřirozeně prázdná,co se pacientů i personálu týče, ale novorozenců je tam dost, asi proto, aby byl Michael strašidelnější...no nic (27.07.2009)