Potomci draka (S01E01)

Seriál Hra o trůny se stal fenoménem. Není důvod připomínat, že finále seriálu patří v průměru mezi ty nejnenáviděnější v historii seriálu, pravdou totiž zůstává, že Hře o trůny propadlo mnoho diváků. Dost pravděpodobně už ani samotný George R. R. Martin poté nevěří, že by poslední dva díly ságy Písně ledu a ohně stihl za života napsat a spravit tak chuť čtenářům, to ovšem neznamená, že se v základně HBO neurodili plány, jak udržet svět Západozemí v povědomí. Ještě před adaptací populárních Příběhů Dunka a Ega a spin-offem Jona Sněha tak dochází na seriál Rod Draka, který je zasazen do období dvou století před událostmi Hry o trůny a v jeho centru je jeden z nejznámějších rodů Západozemí - Targaryenů, kdy seriál sliboval nahlédnutí do počátku konce tohoto slavného rodu. Může se ovšem Rod draka stát se další velkou televizní událostí? Stačí zmínit jméno Miguel Sapochnik, připomenout, že stojí za jedněmi z nejlepších epizod Hry o trůny (Tvrdodomov, Bitva bastardů, Vichry zimy) a rázem je jasné, že je start nového seriálu ze Západozemí v dobrých rukou. A naznačí, že by Rod Draka mohl být něčím, co by fanouškům zhnuseným zakončením Hry o trůny mohlo spravit chuť. Lákavý svět Západozemí je zpátky, Ramin Djawadi se na pozici hudebního skladatele prozatím snaží vyrovnat fenomenální hudbě ze Hry o trůny a pokud někoho na Hře o trůny spíše zajímalo politické intrikaření a usilování o moc, než o bojování s tajemným zlem na severu, Rod draka je ideální podívanou přesně pro něj. Seriál se tak chytře vrací ke kořenům původního seriálu, zároveň vypadá působí stejně draze jako poslední série Hry o trůny a do nových draků je naprosto snadné se okamžitě zamilovat. Dědicové draků má v kontextu nového seriálu primárně stejný účel jako měl svého času první díl Hry o trůny s názvem Zima se blíží. Představit prostředí seriálu a zároveň postavy, se kterými se bude v budoucích epizodách trávit čas. Primární poté bylo, aby se starší obdoba Západozemí stala stejně poutavá jako svého času pozdější verze Západozemí a především v tom, aby se nové postavy vyjevili stejně zajímavé jako kdysi Tyrion Lannister nebo Eddard Stark. A v obou ohledech seriál prozatím boduje. Několik výrazných členů rodu Targaryenů (Matt Smith si bude jako Daemon Targaryen nejspíš krást mnoho momentů pro sebe), výraznější prostor ovšem oproti Hře o trůny dostává rod Hightowerů. Rhys Ifans jako králův pobočník Otto Hightower a Emily Carey jako Ottova dcera Alicent (její starší později ztvární Olivia Cooke), kdy se oni prozatím dokáží též profilovat jako velmi zajímavé postavy. Za zmínku rozhodně stojí i Paddy Considine jako král Viserys I Targaryen i Milly Alcock jako velmi ambiciózní princezna Rhaenyra Targaryen (její dospělou verzi později ztvární Emma D'Arcy), ve které je do jisté míry vidět obraz známé Daenerys Targaryen a prozatím to vypadá, že vývoj její postavy bude dost možná ten nejzajímavější. Při startu 10-dílné 1. série navíc skvěle funguje tempo, kdy se toho do prvního dílu vejde opravdu mnoho. Sapochnik navíc neztratil skvělou zručnost ze svých nejlepších epizod Hry o trůny, kdy už 1. epizoda představí mnoho skvělých momentů, které vyvolávají chuť si je pouštět ve smyčce. Expozice do staršího Západozemí funguje skvěle, rušivě ani nepůsobí odkazy na původní seriál, kdy jde naopak o pokukování velmi příjemné. I proto, že návrat do Králova přístaviště v tak trochu jiné podobě má své kouzlo.  Zároveň se jasně prezentují motivy o tom, že seriál bude hodně postaven na konfrontaci mužského a ženského pohlaví a toho, kdo má právo vládnout, do jisté míry to evokuje současnost, kdy by nejspíš nadále mnoho mužů nedokázalo přenést přes srdce, že by jim vládla žena. Ano, tyto motivy už načrtla Hra o trůny, prozatím to ovšem působí, že by se na to mohl v Rodu Draka dbát větší důraz. A i proto bude důvod se na další epizody těšit. Už v 1. epizodě to navíc vypadá, že se tento seriál nebude bát být po vzoru původního seriálu brutální, opepřit to trochou erotiky a především dialogové konfrontace prozatím zůstávají stejně vtahující jako u původního seriálu. I když je seriál pořád na svém startu a svou formu si zákonitě nemusí udržet. Sílu ovšem seriál nejspíš neztratí v působivých production values, tím pádem i působivou výpravou, krásnými kostýmy a schopným audiovizuálním vedením, kdy má člověk pocit, že v HBO skutečně nešetřili prakticky na ničem. Důkazem je i turnaj přítomen v první epizody, kdy má člověk pocit, že je po delší době skutečně pro audiovizuální fascinující rytířský turnaj a vyvolat pocit, že tohle je přesně ta událost, ze které museli být ve středověku lidé paf.  Nejzajímavější je ovšem sledovat právě zákulisí rodu Targaryenů. Rod s kontroverzní historií, který si dle mnoha pozdějších názorů vykopal svůj vlastní hrob sám. Při vzpomínkách na Daenerys Targaryen či jejího otce Aeryse II. je snadné říct, že šlo o tak trochu komplikovaný rod, Rod draka poté na kontroverzní rod vrhá zcela nový pohled. A co je vlastně horší než Targaryen ve špatném rozpoložení? Targaryen soupeřící s jiným Targaryenem, kdy Rod Draka může být zničen jedině zevnitř. Koncept seriálu tak z prvních hlášení mohl vlastně znít nezajímavě a ničím osvěžující, rázem se ovšem ukazuje, že potenciál tento seriál rozhodně měl. A minimálně na startu dokázal naznačit, že by se mohl naplnit. Zatím je těžké soudit, zda se Rod Draka stane alespoň částečně stejnou událostí jako Hra o trůny, minimálně je ovšem jasné, že start Rodu Draka nemohl prakticky dopadnout líp. A dá se snadno uvěřit, že spraví chuť i těm, kteří po zhnusení z finále Hry o trůny spálili všechny Martinovy knihy a DVD kolekce. Nyní jen stačí dodat, že oheň a krev prozatím u Rodu draka plane i proudí, stačí jen doufat, že tato forma seriálu vydrží ještě dlouho.... (21.08.2022) (méně) (více)