Osvítíme cestu (S01E05)

5.díl. Král Viserys se svojí dcerou Rhaenyrou plují za Velaryony, aby uzavřeli sňatek. Následnice trůnu se má provdat za syna dříve dobrého přítele jejího otce, aby sjednotili rody proti nebezpečím zvenku a zároveň posílili moc koruny. Je tu však plno nebezpečí zevnitř. Lenor, budoucí Rhaenynin choť, je homosexuál, a má obavy, co mu manželství poskytne. Zpátky doma, Alicent se dozvídá krutou pravdu o noci mezi sirem, ochráncem princezny, a její dobrou kamarádkou, nevlastní dcerou. Ona sama se mezitím loučí s bývalým pobočníkem krále, svým otcem. Démon zabijí svoji bývalou ženu, což se nelíbí jejímu bratranci. Královi se zhoršuje zdraví. Po příjezdu zpět do hlavního města se zhroutí, a lékaři si s ním neví rady. Brzy se však, dočasně, uzdraví a pořádá svatbu své dcery. Té se účastní i Démon, a později chladně se tvářící královna. Svatba se koná narychlo, sir, ochránce Rhaenyry, zabijí milence Lenora. Poté se chce zabít sám. Král se opět zhroutí. 95 procent. (20.09.2022)

Já vážně nechápu, proč tenhle seriál, podobně jako Hra o trůny, má tak vysoké hodnocení. Dobře, možná je to první pořádné béčko ze středověku, kde se řeší témata jako v Ordinaci a je to přesně to, co běžný divák chce. Ale jinak? První tři díly jsem si říkal, ok, je to nuda, ale holt úvod nějakou dobu zabere. No a kam jsme se dostali ve 4. a 5. díle? Normální červená knihovna. Čtvrtý díl ještě dobrý, Daemon to tam pošéfil, pak to pošéfila princezna, docela sranda, kdyby to byl jeden díl z deseti. Ale teď svatba? Nejdřív ten milostný rozhovor na lodi. Jako vážně? A pak žárlivá vražda před svatbou. Jako vážně? Prostě proč? Proč celý ten díl vůbec existuje? Nebo vlastně, proč celý seriál existuje? (19.09.2022)

Telenovela s hezkou výpravou a hezkými kostýmy. Nic víc. Místo toho, aby se řešila politika, boj o moc a intriky, všichni se zabývají akorát tím, kdo s kým spí, a kdo s kým v budoucnu plánuje spát. Svorně jsme nadávali na Weisse a Benioffa, když postupně kazili Hru o trůny, ale Weiss a Benioff byli po většinu času, oproti nevýraznému Ryanu J. Condalovi, mistry dialogu a komplikovaného děje. Rod draka je pouze jednoduchoučká vztahovka, která jenom těží ze slávy svého daleko kvalitnějšího předchůdce. PS: Z jakého důvodu se Rhaenyra a Laenor vzali narychlo v nějaké jídelně? Jenom proto, že se na hostině porvali nějací dva no name rytíři, naprosto nevýznamní pro říši? Nedává to smysl. 2,5*. (19.09.2022)

Čtvrtá i pátá epizoda seriálu Rodu Draka toho mají dost společného, nejen skrze návrat režisérky Claire Kilner. I pátá epizoda stojí většinu času primárně na dialozích a budování půdy pro budoucí konflikty, v páté epizodě ovšem dochází k větším řezům do tuhého. Jde především o smutné rozloučení s nadále fantastickou Milly Alcock, kterou od příští epizody v roli Rhaenyri Targaryen nahradí Emma D'Arcy, stejně tak nahradí Emily Carey v roli královny Alicent Olivia Cooke. Obě dámy se poté i tentokrát zasluhují o to, že to jejich nástupkyně budou skutečně těžké. Daemon Targaryen v podání Matta Smitha se nadále formuje v takového nástupce (nebo spíš předchůdce) Jaimeho Lannistera, kdy se on profiluje jako morálně komplikovaný charakter, který se nadále chová nevyzpytatelně. Už čin v úvodní pasáži potvrdí, že je Daemon schopný mnoha věcí. Smith se potí i nadále zvládne profilovat jako castingová trefa, který tohoto komplikovaného antihrdinu zvládá skvěle uchopit. U Daemona navíc k žádné castingové změně nedojde, Smith tak bude moci naštěstí v této roli vykonávat dojem i nadále. Už v rámci páté epizody dostává trhlina v rodu Targaryenů pořádný obrys, Viserys I. v podání Paddyho Considina se navíc dále profiluje jako někdo, kdo se svým uvažováním nemá na trůn reálný nárok. Paradoxně se nadále projevuje, že jeho dcera Rhaeneryra sice na rozdíl od svého otce nemá nic v kalhotách, projevuje se ovšem jako cílevědomější a ve finále i mazanější kandidát na vlastníka železného trůnu. Především i proto, že pro něj chce přinést i velmi velkou oběť, která jí ovšem přesto může též vykopat cestu do hrobu. Tato epizoda skutečně primárně stojí na dialozích a ty opět nemají chybu. Slovní konfrontace mezi Alicent a jejím otcem Ottou v podání Rhyse Ifanse, diskuze Rhaeneryry a jejího bratrance a budoucího chotě Laeonora Valeryona v podání Thea Natea či později diskuze mezi Laeonorem a jeho milencem Joffrey Lonmouthem v podání Solly McLeodem. I vášeň mezi Laeonorem a Joffreyem se ostatně v rámci jedné epizody podaří vykreslit celkem uvěřitelně, k této epizodě ovšem dochází i k jedné akci s poměrně brutálními následky, kdy režírující Kilner dokáže zachytit onu náhlou chaotickou atmosféru a nádech toho, že došlo k momentu, který toho ovlivni poměrně dost. Přítomnost krysy v posledním závěru není náhodná. Emily Carey konečně dostala pořádnější prostor a to jen proto, aby otěže ztvárňování postavy definitivně předala. Je to strašná škoda, dá se ovšem věřit, že se Olivia Cooke se ztvárněním této postavy popere se ctí. Příští dvě epizody navíc točí Miguel Sapochnik (tvůrce nejen první epizodu Rodu Draka, ale i například i epizod Tvrdomov či Bitva bastardů ze Hry o trůny), snad tak dojde k návratu k plnokrevné kvalitě.... (19.09.2022)

Znovu naprosto po všech směrech dokonalé. Je až úžasné kolik věcí se za jednu epizodu stane a přitom není nic uspěchané a vše je přirozené. Criston se nám pěkně zamiloval a už nemá vřelý úsudek. Jsem zvědavý, kam povedou kroky ostatních po tomto činu. Je to dobře rozehrané a člověk tam vidí tu rozervanost uvnitř rodu a jejich pozvolný pád. (22.09.2022)