Babylon

Chazellův love letter a zároveň manifest proti uprděný hollywoodský korektnosti a uniformitě, kterou zažíváme právě dnes a zase znovu. Maximálně jsem hodnotil už First Man a La La Land, ale zde Babylon je ještě jiný vrchol co se týče ambicí i v suverenitě. Pořád žasnu jak se tohle podařilo realizovat, s takovou stopáží a v autorsky tak utržený podobě — cíl byl k*rva riskantní a vysoko, za mě je to dokonalá trefa do černý. Ta muzika (!), řízený chaos a energie, top vizuál a casting, podmanivý mix dekadence, snílkovství a melancholie, dojemný meta přesah se Singin' in the Rain, nesmrtelností filmových klasik a hořkých osudů hereckých hvězd. Navíc cenný záznam o zápalu a tvůrčí svobodě konce éry beze zvuku. Plná palba a velká vnitřní radost, značka kino 3x. (19.01.2023)

Tříhodinový EPOS o krásách a špíně Hollywoodu, filmového průmyslu a všeho okolo. Tam kde jiní dokáží nudit, Chazelle se svým týmem valí a pomocí neuvěřitelné záběrové, střihové, hudební a zvukové skladby předvádí neuvěřitelnou magii. Film exceluje jak v hektických, šílených scénách zahlcující vaše vjemy, tak v naprosto minimalistických tichých momentech. Jednoduše mistrovská filmařina po všech stránkách, která tvoří jeden z nejskvělejších kino zážitků posledních let. Do toho tu máme úžasné herce, kteří úžasně hrají úžasné postavy. Nemluvě o perfektní balancu snímku mezi komedii a vážnosti. Královsky jsem se bavil a ty tři hodiny jsou plně opodstatněné. Dalo by se najít sice několik výtek. ale není důvod je vlastně vůbec zmiňovat. Tohle je neskutečná magie a scény jako první den na place, nahrávání se zvukem, rozhovor Pitta s novinářkou a celé finále, budou pro mě navždy památné. Je to neskutečný RANDÁL! (01.02.2023)

Pustit si hned po Jednom životu Babylon = je skoro jako když si člověk po Lady Trampovi šoupne do přehrávače Ramba 2. Damien Chazelle natočil svou verzi Tenkrát v Hollywoodu a tentokráte na steroidech. Lituju, že jsem tenhle novodobý skvost tak dlouho odsunoval. Je to pecka. Ty společné plochy s poslední Tarantínovkou jsou minimálně už v tom že i zde účinkují Margotka a Breďák. Mimochodem Margot Robbie ve své zatím životní roli. Neskutečná jízda, která baví a na závěr dojme skvělou montáží sestavenou z ukázek těch přelomových filmů (Terminátor 2, Matrix a Avatar nechybí). Filmů o lásce k filmu bylo již natočeno několik, ale až Chazelle jim dodal pořádné koule. 100% (07.04.2024)

" and camera ...and sound...!" Nejako som cítil, že toto je ten pravý film pre veľké plátno a vyrazil som do kina. Damien Chazalle je stále veľmi mladý, no ešte viac talentovaný režisér. Jeden z tých, u ktorého je jasné, že pôjde v šľapajách velikánov ako Scorsese, Leone, Spielberg...Film, ktorý vzdáva hold filmovému remeslu tu nedávno natočil aj Spielberg, ale vedľa Babylonu je to veľmi komorný film. Kto z nich vyhrá bitku o Oscary? Babylon je veľkolepý epos, ktorý je nadupaný vizuálnymi nápadmi, davovými scénami a samozrejme hudbou, ktorou Chazalle spolu so svojím už dvorným skladateľom Hurwitzom ohuruje opäť. Našiel som si tu svoje skladby, niekedy je to až príliš divoké, no soundtrack je výborný, Oscar minimálne za hudbu je asi istý. Réžia je úplne geniálna, klobúk dole ako to Chazalle dokázal všetko pretaviť a skĺbiť do jedného dokonale fungujúceho celku. Humor nenásilne prechádza takmer celým filmom, no s blížiacim sa záverom sa nenápadne vytratí. Hlavné herecké trio je úžasné. Nebudem tu vychvaľovať hviezdy Pitt a M. Robbie, no je úžasne ako dobre zapadol neznámy Diego Calva a rozhodne sa nestratil. Film má mnoho doslova úžasných a čarovných scén. Prvý natáčací deň, bitka s hadom, stresové natáčanie so zvukom, tajná návšteva kina(Pitt) a jeho sklamanie... Film dokáže rozosmiať, rozbúchať srdce i dojať. Som fakt vďačný za tento film (aj ten Spielbergov) po všetkých tých digitálnych Marveláckych filmoch, ktoré okupujú kiná... Posledný movie mix si režisér mohol odpustiť, nejako mi to tam nezapadlo a už vôbec nie v kontexte scény "Singing in the rain". Inak krásna pocta Holywoodu a starým dobrým časom. Tie časy sú už preč, ale vďaka Babylonu ich môžeme znovu zažiť. A presne preto máme radi filmy. 80%. (06.02.2023)

Bradavky, sloní výkaly, kokain, močení, další bradavky, živá hudba, zběsilý tanec, hodně bradavek, náhodné úmrtí, hromadné sexuální orgie. Tak vypadá půlhodinový bujarý rozjezd v honosném sídle šéfa filmových studií. Další minuty ukážou škrábání se na vrchol i strmý pád z něj. Jenže teď jsou nahoře a hodlají si to do strhání užít. Damien Chazelle nakukuje za oponu v divokém období Hollywoodu, které výrazně ovlivnil nástup zvukového filmu. Stále poměrně mladý režisér a scénárista se znovu otírá o postavy, které podstupují emoční i fyzické peklo, aby se vydrápaly ke svému snu. Brad Pitt už svého cíle dávno dosáhnul, je superhvězda, která spíš než novými hereckými výzvami proplouvá manželstvími; živelná Margot Robbie je nováčkem v tomhle byznysu, chytne však první příležitost, je sebevědomá i trochu mimo kontakt s realitou; přistěhovalec Diego Calva (pardon, ale herecky mě neoslovil) se chce jakkoliv dostat na natáčení, klidně čmajzne sanitku, aby před západem slunce dovezl na plac kameru. Skáčeme mezi nimi, střídáme žánry podle převládající nálady postav. Sledujeme výpravné natáčení pod širým nebem, chaotickou pásovou výrobu (ve které Robbie zastíní hlavní hvězdu) i náročné (zvukové) natáčení v ateliéru (ve všech případech je to plné střihu, nápadů i fantastické režie). Prostě radost. Jenže to jsme někde za polovinou a stále víc se začíná projevovat, že Chazelle, který se předtím párkrát nalokal, se teď už solidně topí. Prostě sám sebe nedokáže krotit. Obávám se, že moc dobře nespí, protože hlava mu pořád jede, skáčou z něj desítky myšlenek, novátorských prvků a nápadů, ale už je to solidní (nejen) scénáristický bordel. Poslední hodina na mě působila nabubřelým/nekontrolovaným/egomanským stylem „podívejte, co svedu, podívejte, co tam ještě narvu!“. Narval, ale už to nelepilo. Přespříliš tlačí v do sebe zahleděnou exhibici. Jakoby sám sebe přesvědčil, že už je zatraceně velký filmař, dostal balík peněz a dostal až moc volné ruce. V jednotlivostech místy skvostné, jindy ale v mnohém nepřístupné dílo. PS: Po docela dlouhé době jsem viděl někoho odcházet v polovině promítání z kina. (21.01.2023)