Ripley

Film s Mattem Damonem mám ještě v docela živé paměti, a proto mě vůbec nenapadlo, jak mě další pokus o dojení poměrně známého knižního podvodníka natolik vtáhne a totálně převálcuje pocity z výše zmíněného filmu. Andrew Scott si dává další úžasnou zápornou roli, co mu sedí jak prdel na hrnec a v hávu správně potemněle černobílé 60kové Itálie nás bere na lhářskou a vražednou odyseu, na jejímž konci zůstane leckomu úsměv na tváři. A zároveň slza na oku, protože Netflix tenhle seriál kvůli nízké sledovanosti neprodlouží. A zrovna já bych si to pokráčko tolik přál. [viděno na Netflixu] (31.05.2024)

na Zaillianovu vizi dnes již skoro klasického příběhu sem se hodně těšil a i když mě zkraje lehce překvapilo mnohem pomalejší tempo než sem čekal, tak nebyl vůbec žádný problém se prakticky okamžitě zamilovat do fantastických obrazů malovaných kamerou Roberta Elswitta a propadat jim opakovaně v rámci jednotlivých epizod. Osobně mám rád černobíle filmy, ale Ripleymu ta absence barev sluší jako už dlouho ničemu a nechává krásně vynikat nejen herectví Andrewa Scotta, ale i celý Ripleyho příběh. Škoda že z pohledu Netflixu bude tahle série spíš propadák, protože za mě je to jedna z nejlepších věcí co tenhle streamovací gigant stvořil za posledních pár let....90% (15.04.2024)

Nemýlím li se v pořadí čtvrtá verze dobrodružství Toma Ripleyho v prohnilém světě zhýralých milionářských dítek. A snad i ta nejlepší. Dílem precizní Zaillianovi vize (od vedení herců, přes výpravu až po nápaditou adaptaci dnes již klasické látky) dílem dechberoucí Elswitovi formy. Té vizuelní doslova opulentnosti, chce se říct. Reklamy na Itálii, kde z ní na tuti skáčou metr dvacet! Ano, s logikou si příběh rozumí málokdy (všichni fotí, ale na fotky tam nikdo nekouká), Tom u každého podvůdku nebo vraždy udělá spoustu chyb a pokaždé se z nich elegantně vylže. Ale pokud se přes tyto drobné vady na kráse divák přenese -a mě se to povedlo- odměnou mu je sedm hodin zábavy s fascinujícím noirovým charakterem. Amorálním hajzlíkem co poťouchle nastavuje zrcadlo prázdnotě boháčů. Zkouknuto za dva dny a druhou řadou bych nepohrdnul. Ale jak znám Netflix kvalitní věci zařízne (Mindhunter) a prachy dá zas Zacku Snyderovi. Chjo. (21.04.2024)

Plíživé zklamání, čím dál víc vítězila forma nad obsahem. Kamera a noir atmosféra nezachrání zbytek. Spíš rádoby artový, než skutečně artový, často už je hra s kamerou otravnou vatou navíc (záběr na popelník celkem snad 20krát, rekord). Nesmířím se s chováním postav v posledním dile - chovají-li se hloupě, zaslouží zatracení. Že vrchního inspektora skutečně ošálí paruka a umělé vousy bych čekala v osmdesátkové komediální taškařici s Belmondem, ne tady. Stejně tak Maggie se proměňuje v postavu hlupačky, když přeřek Ripleyho přechází bez povšimnutí - proč vůbec postavy tou situací zatěžovat? Jen aby se ukázalo, jak hloupí oba jsou? Musí to tam být? Že si za celou dobu nikdo nesestavil alespoň identikit hledaného R.G. je neuvěřitelná díra v ději, a zdráhám se uvěřit, že pochází z knižní předlohy. Od první do poslední minuty sarkastickou Dakotu Fanning a Eliotta Sumnerse považuji za přešlap v castingu. 55% (04.07.2024)

Nebudu lhát. Po prvním dílu jsem si sakra rozmýšlela, jestli je to pro mě to pravé a jestli mi Andrey Scott prostě stačí. Ale nechala jsem to uležet a pak už se jen vezla. Protože nejen skvělý Andrew Scott, celý vizuál a všudypřítomné napětí mě k seriálu nakonec přikovalo. Ripleyho z roku 1999 jsem neviděla, takže na mě hra na kočku a myš opravdu působila. Palec hore. Btw: Dům z Přízraků v Benátkách? (14.07.2024)