Kate

Kate jsem si střihnul hned po Protégé a upřímně řečeno přišlo mi to na jedno brdo. Prostě další holka, a že jich poslední dobu je, která vymlátí na cestě za pomstou všechny a všechno. V tomto případě je příběh obohacený o melodramatický rozměr, kdy se umírající hlavní hrdinka musí opřít o dceru své oběti. Akce je sice dobrá, ale i v tomto případě jí je málo, protože je tu cítit snaha točit něco víc, než jen bezduchou akčňárnu. A to je chyba, protože na víc film nemá. Winsteadka v hlavní roli sice sem tam obstojí, ale jinak mi přijde strašně sterilní a to jí mám docela rád. Moc mi nesedělo ani prostředí plné blikajících neonů a i když podobné filmy vesměs nejsou o kdovíjakých scénářích, tak tady to byla fakt slabota. Tak nějak se něco furt děje, takže se u toho dá celkem v klidu vydržet, ale na víc než průměer to nakonec nestačí. 50% (13.09.2021)

Po všetkých tých priemerných (The Protégé, The Rhythm Section) až silne podpriemerných (Jolt, Gunpowder Milkshake) akčňákoch so ženskými hlavnými hrdinkami z poslednej doby som vďačný aj za toto. Kate má síce taktiež chýb na rozdávanie, ale aspoň sa konečne jedná o ženský akčňák, ktorému najlepšie ide to čo mu diktuje daný žáner ... a tým je akcia, ktorá je skvele natočená, dostatočne brútalna, neustále mení prostredie a ako správne uvoľnený, nenáročný akčňák tak Kate funguje veľmi dobre. Nepotrebuje nasilu tlačiť humor, ani robiť z hlavnej hrdinky smiešnu sexy bohyňu, ktorá v lodičkách dokáže vyviaznuť bez jediného škrabanca, práve naopak Mary Elizabeth Winstead tu dostane slušne po hube. Navyše Cedric Nicolas-Troyan má vizuál v malíčku, čo dokázal už pri dvojke Huntsman. V Kate ladí všetky zábery do ružovo-modra, neónového osvetlenia a prostredia Tokya, čo je samo o sebe neskutočne oku lahodiace. Akurát škoda, že občas to prestrelí a hlavne scény spoliehajúce výhradne na CGI efetky sa mu vďaka obmedzenému rozpočtu vyslovene nepodarili (viď úvodná naháňačka v ružovom aute a následná havária, ktorá pôsobí ako niečo čo vypadlo z Playstation 2). Polená pod nohy mu podhadzuje aj chabý scenár (čo čakať od Umaira Aleema, ktorý predtým napísal len C-éčkový akčňák s Bruceom Willisom), ktorý je až priveľmi priamočiary, vyluhovaný z tisícky podobných akčných thrillerov, s pochybnou motiváciou všetkých postáv a samozrejme jediného momentu prekvapenia alebo ozvláštnenia. To by sa možno pri podobnom akčnom B-éčku dalo prekúsnuť, no najväčšia škoda je, že tomu filmu v poslednej pol hodine brutálne spadne řetěz a po predošlých slušne našlápnutých 70 minútach zvolní tempo, uberie na akcii a do záveru už dobehne skôr na voľnobeh, aj to ho musí divák k záverečným titulkám vyslovene dotlačiť očami. Nakoniec tak doplatí na to, že Netflix opäť raz nepozná súdnosť a namiesto svižného 80 minútového akčňáku nám zase raz servíruje zbytočný (takmer) dvojhodinový epos a to je pri takomto jednoduchom akčnom B-éčku zakaždým problém. Ako jednohubka však Kate rozhodne neurazí. Určite nie tak ako tohtoročný Jolt alebo Gunpower Milkshare, kde sa demencia striedala s čistou núdzou. CELKOVO: 6/10 (18.09.2021)

Na první pohled možná typicky průměrná Netflixovina, které tento červený gigant chrlí každý týden někdy i 2x a už mě to také chvilku otravuje. Kate jsem od začátku věřil a moji důvěru proměnil věnováním jednoho večera a ačkoliv si o dalšího Johna Wicka, resp Atomic Blonde, nejedná, moje oblíbenkyně Mary Elizabeth Winstead rozhodně hlavní roli utáhne a akční stránku má film na nadprůměrné úrovni a docela se na to dobře kouká. I tentokrát bohužel platí, že je tu minimálně 15 minut navíc, nicméně i kvůli jako vždy výbornému Woodymu to za to stojí. I nadále však u Netflix originals vybízím k opatrnosti, leč Kate si těch 70% zaslouží. (20.09.2021)

Po všech stránkách zcela zapomenutelná akční podívaná, která zaujme pouze několika skvěle nasnímanými sekvencemi a atraktivními lokacemi Tokia. Bohužel ale nedostaneme žádnou další přidanou hodnotu, pročež tyto dva atributy ani zdaleka nestačí ani na alespoň průměrnou podívanou. Ve finále tedy dostaneme snímek, na který si za pár měsíců vzpomene vážně jen málokdo. A to je vzhledem k sympaticky se snažící Mary Elizabeth Winstead vážně velká škoda. Tak snad příště! (Netflix) „Death is the time for beginnings.” (13.09.2021)

Věrozvěsti z 87North Productions přinášejí další zázrak ze střední rozpočtové kategorie akčního žánru. Na jedné straně sice opakují osvědčenou formulku, kdy celý film vystaví na castingu a ústřední herecké osobnosti postaví na tělo akční sekvence. Ale ono to prostě zase skvěle funguje. Trademarkem choreografů a kaskadérů z 87Eleven je zapracování bolesti a únavy do choreografie akčních sekvencí, ale tady ještě násobí zhuntovanost a opotřebení materiálu viděné v "Atomic Blonde" . Zatímco tam Charlize Theron byla navzdory všem modřinám pořád dokonalý stroj na zabíjení, Mary Elizabeth Winstead se v "Kate" skvěle položila do role likvidátorky s urychleným poločasem rozpadu. Příznačně tak její figura mnohem více v soubojích chybuje, za každou druhou ránu, co dá, jednu schytá, ale o to víc zabejčeně se plahočí za svým cílem. Každá modřina, otevřená rána, podlité oko a cizí chlístanec krve na jejím zevnějšku se stává jednotkou na jejím barometru postoje "stejně chcípnu, všechno je mi u zadku". Jednotlivé akční sekvence vše řečené zúročují v prospěch neokoukané efektnosti. Současně si jako základ berou to nejlepší a nejstylovější z tradice thajské a japonské akční školy i scénografie a kombinují to s hravým formalismem západní tradice. Zásadním způsobem tuhle ženskou verzi "Cranku" dotváří vizuální stylizace, kde pod taktovkou kameramana Lyla Vincenta a režiséra Cedrica Nicolase-Troyana vzniká tvar, který ve vrcholných momentech působí jako anime kreslené digitálními neony (s konkrétními pasážemi evokujícími "Redline" či "Ghost in the Shell"). Vše dohromady z "Kate" dělá nejen skvostně uhrančivou a nakažlivě rozjařilou akční jízdu se zatraceně cool akční hrdinkou, ale také jeden z vrcholů akčního žánru posledních let. (04.10.2021)