Spider-Man: Bez domova

U málokterého filmu bych byl rád, kdybych přišel pozdě, tady bych to však docela ocenil. Spider-Man: Bez domova je totiž super, naneštěstí je super až po hodině, kdy se to všechno začne spojovat, pořádně se šlápne na plyn a Jon Watts servíruje nejen fanservice a hodně solidní akci, ale i velmi funkční emoce. Všichni na plátně si to užívají a můžou se právem plácat po zádech, že natočili parádní popcornovou zábavu a neutopili se ve velkých ambicích. Jenže tam je ta první hodina, za kterou by si zasloužili profackovat scenáristé, režisér, Holland a vlastně možná každý, kdo mohl zabránit tomu, aby vypadala tak, jak vypadá. Peter Parker v Hollandově podání je ještě kluk, respektive puberťák. Na tom ta série stojí, já to beru a vlastně mě to baví. Jenže to nikdy nebyl idiot. No a tady je. Parker se chová jako nezodpovědné pako, jenže už to není veselé, rozverné a zábavné. Jeho neschopnost a hloupost tu dalece přesahuje všechno, co jsem schopný tolerovat u akčního blockbusteru a to mám tu laťku hodně vysoko. A vlastně mi to zkazilo do značné míry celý film, protože jsem si ve všech následujících scénách říkal, že se na to krásně kouká, ale vlastně by mě potěšilo, kdyby Parkera třeba zasypal nějaký mrakodrap, protože nevím, jestli takhle tupému paku chci fandit a přát happy end. Dvě hodiny po konci projekce můžu upřímně říct, že se řadím k těm spokojeným. Ovšem jestli si to někdy pustím znovu, tak určitě od půlky. (15.12.2021)

Tak tohle je opravdu pořádná porce zábavy, obzvlášť pro fanoušky Spider-Mana. Marvel úpěnlivě zatajoval, že film je vlastně velkým crossoverem s dalšími Spider-Many, což je něco, co je sice v komiksu běžná věc, jenže v komiksu si nikdy nemůžete vychutnat jiné herce a celkově je to u superhrdinských megafilmů, které mají někdy docela komplikovanou minulost, přeci jen něco trochu jiného. Film se pak nakonec ani nestydí pomrkávat na znalého diváka a být docela meta - jsou zde narážky na staré filmy a hranice, mezi kterými vnímáme herce a jejich postavy, je někdy velice tenká (Garfield je trochu lůzr po dvou filmech, Maguire je náš starý zkušený miláček...). Potěší i návrat padouchů, z nichž Molina a Dafoe si zahrají řádný herecký koncert. V tomhle filmu Spidey řeší problémy s odhalenou identitou, s čímž mu má pomoct Dr. Strange. Nakonec tu máme různé akční eskapády, v nichž se Spidey i Strange chovají někdy dost ujetě a hlavně Spidey dělá až moc chyb... Můžeme si říct, že je to proto, že je tak mladý a nerozvážný, ale je to spíš kvůli tomu, aby jim ten jejich crossover nějak scenáristicky vyšel. A vyjde jim to fakt pěkně, aspoň co se zábavnosti a pěkných scén týče, takže nad tím můžu mávnout rukou. Spider-Man: No Way Home je totiž především nadupaný superhrdinský biják. (9/10) (12.01.2022)

Když fandíte filmům dost dlouho, začnou se vám po čase takovým zvláštním způsobem odměňovat. Začnou vám fandit zpátky, ať s nimi vydržíte. Začnete je milovat, a ony začnou zbožňovat vás, jako jejich unikátního diváka. Začnou vám jít na ruku, protože ví, že by bez vás neexistovaly. Udělají z vás nadšence, geeka, fanatika, požírače trailerů a hltače drbů ze světa hereckých celebrit. V tomhle univerzu se filmy a diváci potřebují, a Marvel to ví, a hází po nás jeden fan service za druhým. Díky za to. Díky, pokud jste stejní blázni jako já, protože i vy jste tuhle comicsovou cestu umožnili. Dýchá skrze nás všechny. [CinemaCity Zličín] (15.12.2021)

Zápletka, kterou nezpůsobí dilema, ale mladá dilina svým zbytečným rozhodnutím. Vznikl z toho zbytečný film, kde otevřené multiversum poskytuje sice spoustu možností, ale je to jen dění pro dění. Nic zásadního se nestalo a i kdyby, všechno jde obrátit či zvrátit, protože zrcadel nebo paralelních světů je neomezeně. Při poslední scéně je trilogie nejen uzavřena, ale vlastně prohlášena za zbytečnou a zapomenutou. (16.12.2022)

Nového Spider-Mana jsem si v kině užil, bavil mě návrat starých známých a stejně tak jsem byl rád, že některým postavám, u kterých jsem předem prakticky nepředpokládal víc než cameo, bylo překvapivě dáno celkem dost prostoru. Nicméně na tomto snímku se krásně zrcadlí slova Martina Scorseseho o tom, jak MCU opravdu JE ekvivalentem zábavního parku. Tenhle film nemá i přes všechno své pozlátko o nic větší hloubku, než duté vozítko jedoucí po pevně položených kolejích, kolem nichž vyskakují atrapy dobře známých postav a hrají divákovi na city. A i když do určité míry jsem ochoten na tu nenáročnou fan-servisovou jízdu přistoupit, tak co prominout nehodlám, je fakt, že rozbuškou celého dění je to, že se dva naši ústřední „superhrdinové“ zachovají jako největší idioti v galaxii, nad čímž se po zbytek filmu nikdo ani jednou nepozastaví a obě postavy se téměř nijak nekají. Ano, rozumím, že film potřeboval nějakou zápletku, ale tady to celé (včetně rozuzlení) stojí na jedné scenáristické berličce za druhou. A k tomu opět trapný pubertální humor, ha... ha... Znovu říkám, v kině jsem si to užil, ale „19. nejlepší film“? To vám, drazí přátelé, k nadšení stačí opravdu málo. (23.12.2021)