Nadějná mladá žena

Nepříjemné na sledování to nakonec bylo víc než I Spit On Your Grave. Skvěle koncipovaná protagonistka, která nikdy nezačne být sympatická, ale nejde ji ani ignorovat. Celý zážitek byl intenzivně zneklidňující. Největší hodnota toho filmu ale je, že je nomonivaný na Oscara - přítomnost na tak prominentním místě, aby se nad ním mohli lidi rozhořčovat a lámat rukama, je přece jenom úžasná a dodává hodně plusových bodů. (Paradoxně jediná scéna, která mi přišla zvlášť přehnaná, byla ta s Molinou, která se snažila ukázat upřímně litujícího muže - zajímalo by mě, jestli byl záměr, že ze všech zrovna tenhle prvek vypadá tak nepřirozeně a nezvykle.) Nadějná mladá žena je statement, který byl slyšet. A já zvládnul ten film sledovat i s tím, jak moc mě irituje Bo Burnham, což je velký výkon. Jediné, co mě mrzelo, byla ta snaha vyextrahovat tomu v nějakém slova smyslu šťastný konec, ve kterém bude nějaké zadostiučinění - přišlo mi, že to trochu neguje sílu filmu. (25.04.2021)

Budu SPOILEROVAT. Jsem dost zklamaná. Námět je velmi zajímavý a Carey je ve své roli v rámci možností daných jí scénářem fantastická, ale celé to bylo nějak... rychlé, nějak mimo. Špatně se mi to sledovalo, protože napětí mezi jednotlivými scénami hrozně kolísalo, jako by to chtělo ještě jednou vyrendrovat, ale tentokrát se na to dívat z velmi velké dálky a podle toho dělat úpravy. Tomu pocitu divné pachutě hodně pomáhá to, že film postrádá pořádně napsanou mužskou postavu (nebo obecněji řečeno protiváhu hlavní hrdince, v případě tohohle filmu by to nejspíš měl být muž, ale není tam ani taková žena). Bo Burnham mi sice přišel v první části skvělý (a asi jsem ho tady osobně viděla poprvé, ačkoliv jsem si vědoma, že jsou z něj posledních pár let někteří mí známí na zadku, a je snadné vidět proč), ale nakonec ho autorka nebrala jako hlavní postavu, ale jen vedlejší loutku, a ukončení jeho příběhu/oblouku/vývoje je trestuhodně odbyté. Scéna, kdy mu hrdinka pustí video, měla mít mnohem větší váhu a měla být mnohem víc rozpracovaná. On nedostal vůbec šanci se projevit a ona nijak nevybočila ze svojí odosobněné, traumatem i odhodlaností vytvořené umělé persony. Asi se v tu chvíli projevilo, že Burnham přece jenom není herec, ale jenom charismatický týpek, a že autorka viděla pointu svého filmu v něčem jiném. Mně osobně tedy bylo líto, že vztah, který pro hlavní hrdinku představoval protipól k jejímu dosavadnímu extrémnímu emocionálnímu vyprázdnění/utrpení a náznak možné cesty pryč z něj, nedostal důstojné kolíčky do rakve. O ostatních mužských ani nemluvě, to už byly vyloženě (bezcenné) karikatury. Myslím si, že i film o tom, jak jsou fratboys příšerní, by je měl zobrazovat jako opravdové lidi. Ke svému velkému překvapení jsem u svatby začala brečet, na rozdíl od mnoha dalších brečení u mnoha dalších filmů jsem to vůbec nečekala a nebyla si jistá proč a co to spustilo. Jako nejpravděpodobnější se mi po určité deliberaci zdá, že mi prostě bylo líto zmařeného života. Autorka své nepravděpodobně načasované, "podvratnou" hudbou podbarvené divadlo nejspíš zamýšlela jako happy end, nicméně pro mě je těžké a skoro nemožné takový konec brát jako triumf. (24.02.2022)

To, že to z jedné strany schytává hejt za to, že "všichni muži přece nejsou takoví", a z druhé, že to skrze hlavní postavu "znevažuje hlas oběti sexuálního násilí", asi spíš znamená, že Emerald Fennell dělá něco dobře. Oproti třeba takovému I Care a Lot to umí přesvědčivě uvolňovat a zase utahovat napětí, aniž by to drhlo, což je mazané, protože tomu filmu nesvědčí, když se nad ním moc přemýšlí. (29.03.2021)

Hmm... Musím říct, že Emerald Fennell (která mimo jiné hraje Camillu v seriálu Koruna, lol...) si pro svojí prvotinu zvolila provokativní a v dnešní době (zvlášť pro USA publikum) výbušné téma. A zvládla ho s přehledem - a dokonce nadhledem. Cassie v podání magnetické Carey Mulligan je fascinující postava - inteligentní, výřečná, charismatická, ale kvůli jedné události před několika lety si úmyslně podělá svůj nadějný život a upne se na obláček pomsty mužům, kteří zneužívají ženské, které se ožerou v baru. Znovu a znovu si prožívá ten samý scénář, aniž by ji to posunulo dál (v životě se zasekla v domově u rodičů a podřadné práci. Jakkoli divák pochopí její motivace a může si užívat její pomstvu, je jasné, že ta její fixace ala Přání smrti (to s Bronsonem) nepovede k něčemu dobrému. A tady se dostávám k tomu zmíněnému nadhledu Emerald Fennellové. Dokáže soucítit s obětí, ale taky ji jen nepoklepává soucitně po rameni (jak to milují američtí SJWs). Ukáže, co fixace na pocit oběti a fixace na pomstu (často na těch nesprávných lidech) může znamenat v reálu. Bravo. (09.02.2021)

V podstatě film o #MeToo (zabalený v revenge edici). Který se ale mně, velkému kritikovi téhle kampaně, velice líbil. To jsou mi věci! Promising Young Woman může na první pohled působit dojmem psychologického dramatu, čímž také částečně je, ale zároveň se honosí kabátem mrazivého thrilleru, který byl v některých chvilkách nečekaně napínavý. Film divákovi představuje děj, jehož hlavní motiv (určitá tragická událost) je vyjevován po kouskách, díky čemuž si snímek dobře udržuje divákovu pozornost z čiré zvědavosti z toho, co přesně se vlastně stalo. Zároveň má ale lehce temnou a tajemnu atmosféru, během které se ono napětí dá vyloženě krájet. Hodně tomu pomáhá i skvělá Carey Mulligan, která se právě stala mou oscarovou favoritkou za nej. ženský herecký výkon. Pokud znáte Chan-wook Parkovu trilogii o pomstě (filmy jako Old boy, Nebohá paní Pomsta), tak zde najdete pár podobností - dobře napsaná hlavní postava, jistá nepředvídatelnost, náhlá změna stylu a ducha filmu, atd. I přestože se tam některé postavy chovaly poměrně nelogicky, tak je film ve výsledku velice slušným a dobře natočeným revenge thrillerem, který stopro stojí za zhlédnutí. Tu MeToo problematiku sice pokryl krapet povrchně, ale vlastně to funguje. Aspoň to pro nás chlapy je poučením, že když chceme sbalit holku, neměli bychom jí kvůli tomu opíjet. Průměrné 4* (30.01.2021)