Nadějná mladá žena

Motivace hlavní hrdinky korespondující s mánií kolem MeToo bych ještě dokázal překousnout, ale já jsem nějak nepochopil princip onoho křížového tažení proti prasákům. Hlavní hrdinka simuluje opilost, nechá se klofnout a odtáhnout číhajícím predátorem a když má dojít na věc, odhodí masku. To by bylo OK. Jenže místo toho, aby dotyčného alespoň trochu pochroumala, zaútočí na něj psychicky a srazí mu sebevědomí. To už ale OK není, protože to působí směšně. Zajímavější je film od chvíle, kdy se začne věnovat tomu hlavnímu zločinu, ale to se zase nejedná o nic, co by tu ještě nebylo. Samotný závěr zpočátku potěšil, ale vzápětí zkalamal a až příliš mi připomínal -PRO NĚKOHO SPOILER- teenagerskou verzi Nebezpečných známostí. Nicméně nemůžu říct, že bych se nudil a všechna hluchá místa dokázala vyplnit výborná Carey Mulligan, na kterou bylo radost pohledět. Ale čekal jsem trochu víc. 65% (07.06.2021)

Bezkonkurenčným ťahúňom celého filmu je Carey Mulligan. Je roztomilá vtedy, kedy má byť a je riadna bitch ak si to situácia vyžaduje. Samotný príbeh je myslím aktuálny a robený zábavne. Hoci je tam veľa chlípnosti, smrti a smútku. Oceňujem, že Fennellová obsadila do postáv mužov ktorý sú milí a zlatí, hoci vizuálne mi ako chlapi až tak nepripadajú. Oceňujem záver, oceňujem herecké výkony, vtip, aj finálne posolstvo. To by si možno žiadalo v niektorých scénach sofistikovanejší prístup a v iných zase riadne pritlačiť na pílu, ale v rámci toho, čo ten film ponúka som spokojný. A je fajn po dlhom čase vidieť Mulliganovú v takejto úlohe, kde ukazuje, že vie byť tvárna podľa situácie. Určite stojí za videnie. (05.01.2021)

Tohle mi nečekaně sedlo. Je fakt, že se film zpočátku tváří dost jinak, než nakonec vypálí, a tím myslím hodně jinak, ale zaujalo mě to, jako už dávno máloco a ačkoli si na tvrdě feministické pohádky až tak nepotrpím, tady se mi Emerald zase jednou trefila do vkusu. Carey Mulligan se mi jako mladé naivní, unylé tele příliš nelíbila, ovšem s věkem přichází její charisma, které mě po čertech baví. Tady to táhla od A-Z a řekla bych, že levou zadní. Nebudu odhalovat zápletku, která navíc byla i docela předvídatelná, ovšem elegantně natočená, že nemám problém ani s dějem, ani s finále, však krom tohoto psycho příběhu se mi vybavil i psycho příběh jiný, který reálně znechutil nejednu duši ostravskou. V tomto se věc měla obráceně. Půl druhé dekády tomu "úřadovala" na Stodolní jedna zamindrákovaná pizda, která se tvářila, že neumí do pěti napočítat, andělsky pomrkávala na všechny kolem, tichá voda břehy mele, protože potřebovala nějakému ňoumovi na krk pověsit haranty. A tak číhala u baru, až pánové nad ránem přeberou, nádherně zafintila, že je sama na moll, že ji nohy nenesou a vinný nevinný, už se chlapík vezl na lopatě v tágu k ní domů. Tam se vynasnažila, no jako po třech vineách, činila tak zcela cíleně, chlapi nad ránem prchali (dost jich bylo i zděšených a provinilých, ale pal to čert, jejich přešlap), ovšem jako bonus je čekal regulérní stalking, vyvolávání, nekonečné SMS, nahánění po barech, nebo různé pičaté výmysly ubrečené, zlomené chuderky, která bez jeho přítomnosti rázem neumí pustit ani mikrovlnku, taky hlášení známek ze žákajdy jednoho nebo druhého dítka, které chlap kolikrát ani neviděl, pozvánky na školní besídky, naháněčky, výčitky a protože byla zjevu sice relativně příjemného, ale blbá jak houpací vraník, zarúbala zcela nekriticky i docela vysoko a oni ti chlapi nejsou úplní blbečci. Fakt že ne. Naštěstí ne. Narazila solidně a jakmile vyrukovala s esem nejvyšším, se znásilněním, napálila do zdi, jako málokterá. Ona už i tehdy existovala záznamová technika, kdy si gentlas, který jí přitáhnul do vchodu ke schránkám prozřetelně vše nahrál a jakmile na druhý den začala se svou znásilněnou písní, přičemž maník ani nepokračoval nahoru, chlapík ji s výsměchem že: "S ožralýma mrtvolama zásadně nechrápu." a nahrávkou poslal, kam slunce nesvítí a tam ta ludra tleje dodnes. Svět je malý, pánové si to řekli, ostuda se rozkřikla, dobře to dopadlo, ale několika z nich připravila skutečně velmi nepříjemné chvíle, přičemž ani v posteli se kolikrát neskončilo. Pointa? Neřekl by to do ní nikdo. Jak se u jednoho stolu sešlo několik lidí, kteří hodili do placu SMS, nahrávky hovorů, rukou psané dopisy na adresy, bylo to jako z hororu. Ve filmu šlo o něco úplně jiného, ale pokládám za fér, vzpomenout i toto. Činím tak ráda. Dodnes se neví, kolik chlapů takhle prohnala. (04.04.2021)

Nepříjemné na sledování to nakonec bylo víc než I Spit On Your Grave. Skvěle koncipovaná protagonistka, která nikdy nezačne být sympatická, ale nejde ji ani ignorovat. Celý zážitek byl intenzivně zneklidňující. Největší hodnota toho filmu ale je, že je nomonivaný na Oscara - přítomnost na tak prominentním místě, aby se nad ním mohli lidi rozhořčovat a lámat rukama, je přece jenom úžasná a dodává hodně plusových bodů. (Paradoxně jediná scéna, která mi přišla zvlášť přehnaná, byla ta s Molinou, která se snažila ukázat upřímně litujícího muže - zajímalo by mě, jestli byl záměr, že ze všech zrovna tenhle prvek vypadá tak nepřirozeně a nezvykle.) Nadějná mladá žena je statement, který byl slyšet. A já zvládnul ten film sledovat i s tím, jak moc mě irituje Bo Burnham, což je velký výkon. Jediné, co mě mrzelo, byla ta snaha vyextrahovat tomu v nějakém slova smyslu šťastný konec, ve kterém bude nějaké zadostiučinění - přišlo mi, že to trochu neguje sílu filmu. (25.04.2021)

Carey Mulligan je velmi dobrá herečka. Svými roztomilými obličejíky si získala i mainstreamovější diváky, kteří zrovna nevyhledávají artovější kousky jako Stud nebo Sufražetka. Tady je správně drzá, mazaná a upřímná a osobně mě zajímalo, jak si s „temnější“ provokativní polohou poradí. Poradila, ovšem zůstala na všechno tak nějak sama. Mladá nadějná studentka medicíny Cassie měla všechno solidně rozjeté, ovšem jedna tragická událost všechno změnila. A mohla za to banda nadržených spolužáků, kteří z mocenské pozice a pod vlivem alkoholu jaksi nepochopili, jak tenká je hranice mezi legrací, obtěžováním a sexuálním násilím. Naše hrdinka se studiem práskne, bezmocně vzpomíná, dál bydlí u rodičů a pracuje v kavárně. A po nocích žije tak trochu jiným životem. Záhy potká spolužáka, ve kterém uvidí šanci napravit/otevřít staré rány. Pochopitelně je to značný #Meetoo konstrukt, kdy to schytají skoro všichni chlapi, kteří Cassie vlezou do cesty. Jenže nakonec to není tak znepokojivé a promyšlené, jak se to tváří, ač tvůrci téma zneužívání žen uchopili poměrně neotřele. Navíc jí mnohé až příliš snadno vycházelo/procházelo. Provokativní jen lehoučce, na dřeň jsme rozhodně nešli, atmosféra průměrná, Carey velmi solidní, i když na nějaké herecké ceny to nevidím. Pokud tedy u „porotců“ nevyhraje samotné téma. Skladba Toxic cool. (10.01.2021)