Suburra

Drsný temný thriller z novodobého mafiánského prostředí. Politika, ghetta, cikáni nebo rodiny vše je propletené a kšefty jsou kšefty. Ze začátku chaos, který se postupně vyjasní poznáním postav a pochopením děje. Divák se dostane do světa velkých věcí a velmi dobře se vše sleduje. Hlavně díky reálnosti na politické scéně (Podpoříš můj návrh a za to tučná odměna, úplně to vidím u nás). Bohužel tempo bylo trošku slabší a místy utahané, jinák problém nebyl. Závěr se hodně zvrtne, až bych řekl dosti nereálně, ale proč by ne, jde o film.. 8/10 = 84% (31.12.2016)

Sem tam se mi stane, že shlédnu film a nemám slov. V pozitivním slova smyslu mě totiž tak uhrane, že jsem jak opařenej. No a přesně tenhle pocit jsem měl po shlédnutí gangsterky současnosti s názvem Suburra. Kruté osudy různě postavených postaviček tu spojuje monstr výstavba budoucího komplexu s kasinem na kraji Říma tak kvalitně, že jsem doslova oněměl. Scénáristé umně zakomponovali zajímavé postavy do koloběhu dějin mafiánského světa a uzavřel tím jednu podstatnou kapitolu současného italského podsvětí. Některé scény byly více brutální, některé méně. U všech ale převládala neobvykle odporná ztráta lidskosti, kterou v celém filmu podporuje nadpozemsky zvláštní hudba francouzské kapely M83 a umocňuje tím celý příběh, který jak kdyby se odehrával na úplně jiné planetě. (08.08.2016)

Tenhle mafiánský film bohužel není o luparách a betonových botách, ale spíš o cikánech, politicích, kléru a dokonce se v něm mihne i sama Svatá stolice (ten chlápek z Hitlerjugend). Mám trochu rozporuplné pocity. Třeba: Nejlepší soundtrack jaký jsem slyšel od Refnova Drive, ale použitý naprosto nevhodně, k filmu se hudba od M83 vůbec nehodila. Nebo: Svými silikonovými cecky mě znechutila jakási bezejmenná štětka hrající si na herečku, zato mě ovšem nadchla jistá Greta Scarano v roli feťácké pistolnice. A ještě: Děj slušně odsýpá a scénář je dobře napsaný, ale trochu mě zklamal konec - přes dvě hoďky mi titulky slibovaly příchod jakési apokalypsy, ale namísto plnotučné gangsterské zabijačky jsem se dočkal jen odstředěné chudokrevné omáčky. Aspoň že ten hnusný cigoš nezhebnul příliš pokojně. Čtvrtá jen a pouze za hudbu. (04.01.2016)

Přesně tohle mám na evropské kinematografii nejraději. Občas totiž vyprodukuje snímek, o kterém slyšíte jen letmo či uvidíte trailer na kanále, kam jste jenom náhodně přepnuli, přičemž Vás ve finále "semele" a zanechá v němém úžasu více než kdejaký holywoodský spektákl. Suburra je přesně tímhle případem, jelikož režisér Stefano Sollima na ploše čítající 135 minut rozehrává několik zdánlivě nesouvisejících epizod, které postupem času zapadnou dohromady jako přesně vysoustružený kus nádherně odvedené strojírenské práce. Po celou dobu stopáže jsem byl ohromen stylem, jakým režisér pracuje s reáliemi Říma, herci, lidskými osudy, a tím, jak se nakonec propletou dohromady ve skvěle napsaném příběhu. Celý tento výjev obestírá skvěle zvolený soundtrack, který mi rezonuje v uších ještě teď. Upřímně, ještě než jsem si film pustil, byl docela skeptický ke zdejším hodnocením, nicméně teď, pár minut po projekci musím uznat, že Suburra je filmem, který mi svým syrovým a nekompromisním přístupem k dané látce zcela vyrazil dech. Jsem moc rád, že jsem dal na radu (Lektor!), potažmo i na zdejší hodnocení a film si pustil. A pustit byste si ho měli i Vy, mohu ho totiž s čistým svědomím vřele doporučit. (01.02.2016)

Moderní mafiánský thriller, který mapuje působení organizovaného zločinu vertikálně napříč sociální strukturou současné Itálie. Od politických a církevních špiček a mocných bossů až po šlapky a malé gaunery na špinavou práci v terénu. Jen protiváha v podobě policie a státních institucí čelících mafii tady schází. Příběh je zasazený do světa, který je korupcí a špinavými obchody natolik prorostlý, že mnohem větší, neřku-li jediné riziko představuje konkurence v rámci podsvětí. Velmi dobře napsaná a natočená záležitost, komplexní zážitek, jaký se často nevidí. Mám jedinou výhradu: velcí predátoři bývají na vrcholu potravinového řetězce většinou oprávněně, kdežto v Subuře triumfují nýmandi - a minimálně v jednom případě proti logice vývoje situace i proti naturelu své osobnosti. K páté hvězdičce nemá ale Suburra vážně daleko. Celkový dojem: 85 %. (13.03.2017)