Zámek a klíč

Dokoukala jsem šest epizod. Zpočátku mě seriál vtáhl, skvělý koncept, hezké vizuální zpracování, potenciálně zajímavé postavy... a někdy kolem čtvrtého dílu to začalo jít z kopce. Hrdinové začali jako komplikované osobnosti vypořádávající se každý po svém s traumatem, což bylo ještě relativně sympatické, a skončili jako zcela nepochopitelní agenti chaosu, kterým jsem začala přát rychlý konec v rukou záporáků. Nevím, zda dokážu shlédnout zbytek téhle tragédie. Opravdu netuším, co tím chtěl básník říci. Asi se poohlédnu po komiksu, abych si spravila chuť. (21.03.2021)

Překvapivě svěží a velmi příjemná podívaná, která dodržuje základní kameny předlohy. Je to příběh o dětech, ovšem ne pro děti, herci a postavy velmi sympatické a celé je to takové hezky koukatelné. Na tohle jsem se velmi těšil, protože předloha je skutečně perfektní a seriál se i na drobné změny a odklony povedl na výbornou. (17.02.2020)

Předlohu sice neznám, ale nějak nechápu, kdo přesně je cílovka tohohle seriálu. Občas mi to přijde dost teen zaměřené, skoro až takové pitomoučké a jindy, že je cílovka spíš pro dospělé. Jako třeba *spoiler* podřezání krku bruslí je vážně pro 13+ publikum? A těch příkladů by bylo víc... Námět nebyl špatný, ale občas to bylo tak zle uchopené, že se opravdu divím, že jsem dala obě série. Některé momenty jsem se bavila, ale jindy jsem si jen povzdechla nad nelogickým chováním hlavních postav. Dost rozpolcený seriál, další sérii si asi nechám ujít... (29.10.2021)

Z předlohy jsem nečetl jediný panel, takže moje míra zklamání je asi mnohem menší, než by byla, kdybych komiks četl, přesto zklamán jsem, neboť očekávání jsem měl nemalá. Ovšem právem, neboť potenciál zápletky je ohromný, přišlo mi ale, že v celé první sérii z toho tvůrci nevytěžili vůbec nic, až na pár krátkých momentů. Přesto jsem se docela dobře bavil u každého dílu, stejně tak jsem si ale u každého dílu říkal, o kolik mnoho lepší by to mohlo být. Ani herecky to není žádná hitparáda, za zmínku stojí akorát k sežrání úžasná Emilia Jones, žánrový matador Jackson Robert Scott a Laysla De Oliveira. Ani atmosféru to nemá úplně takovou, jakou byste čekali, je to prostě odlehčená zábava, ve které se všichni chovají hloupě, přesto to v mých očích není špatně, protože mě to bavilo, některé postavy jsem si velmi oblíbil a příběh má do budoucna pořád potenciál na zlepšení. A já bych rozhodně další série rád viděl. Ze Zámku a klíče nástupce Stranger Things nebude ani náhodou ani omylem, přesto si pokračování zaslouží, protože je to vlastně hrozně moc fajn. Vlastně se mi to dost líbilo, škoda té hromady nevyužitých příležitostí. 75%. (23.02.2020)

PRVNÍ série: Komiks jsem nečetla, povedenost adaptace tak nemůžu hodnotit, ale jako takový mi tenhle seriál přijde celkem fajn, sledování mě i přes nejeden neduh fakt bavilo, bylo příjemné. ----- Rozhodně mě zaujala mytologie kolem klíčů – zatím není jasné, kolik přesně jich je a jestli má jejich používání nějaké hranice, takže možné je opravdu všechno. Trochu se bojím, aby se do toho tvůrci v dalších sériích moc nezamotali, snadno se může stát, že při příliš velkém množství schopností se úplně zapomene na aspoň nějakou logiku a fyzikální zákony se začnou porušovat i v „realitě.“ Nezdá se to, ale stanovená pravidla a jejich dodržování jsou ve fantasy celkem důležitá. S tím, že je možné všechno, souvisí i to, že se většina děje odehrává pořád ve stejných lokacích, většina věcí okolo klíčů pak zásadně za tmy. Je mi jasné, že tohle byl asi jenom začátek, ale nemám moc ráda, když se děj pořád dokola točí jen na jednom místě - zvlášť, když tu máme klíč, díky kterému se dá jít kamkoliv. Chtělo by ho lépe využít, nejenom pro cesty na party, nákupy a pro jídlo. ----- Nejdřív mě štvaly dlouhé pasáže zabývající se osobními životy dvou nejstarších dětí, ale nakonec jsem si je celkem oblíbila, dokonce i jejich spolužáky a kamarády. Ukázalo se, že nejsou tak špatní, jak se na první pohled zdálo. Moje nejoblíbenější postava je však prozatím Bode. Ne ani tak proto, že je ve mně pořád i ta dětská zvídavá duše, ale hlavně proto, že se ze všech postav chová asi nejrozumněji. Matka Nina je taková zvláštní, občas mi připadala trochu mimo, ale je dobře, že to zas není klasicky „je dospělá, tak už to nemůže vidět“, i když na začátku to na to vypadalo. Záporačka mi v jedné své podobě hrozně připomínala Yennefer ze Zaklínače, akorát je na rozdíl od Yennefer o dost míň sympatická. Mrzí mě, že je to zase záporák, který posedne lidského hostitele, takovéhle záporáky moc nemusím. ----- Výlety do něčí hlavy jsou ve sci-fi a fantasy celkem častý jev, ale líbilo se mi, jak to zde dokázali spojit s flashbacky. Opět: škoda, že těch flashbacků takhle nebylo víc, k tomu ještě u těch „normálních“ se často stávalo, že přišly náhle, bez vysvětlení a bylo nutné narychlo domýšlet čí jsou a proč je vidíme zrovna v tu chvíli. ------ S čím nejsem vůbec spokojená, je konec – těžce předvídatelný a jedno klišé za druhým. Bez těch klišé by to asi skončilo rovnou, ale stejně mi to vadí. Navíc se tu pravdu dovídáme náhodným flashbackem dlouhým půl epizody, kvůli čemuž finále série přišlo předčasně úplně zbytečně. 7/10 (11.04.2020)