„Babičky dobíjejte přesně!“

V seriálu o českém filmu, tak bylo řečeno na tenhle film - co to bylo? Tak něco. Nechápal jsem to. Jen jedna zajímavost, dost klíčová. Hodně lidí si stěžuje, že nemá čas. A pokud by ten čas měli, tak by se věnovali tomu a onomu. Právě takovým člověkem je i postava, kterou ve filmu "Babičky dobíjejte přesně" ztvárňuje Jiří Lábus. Chce cvičit na housle, ale nemá na to čas a klid. Chce být lepší, ale odvolává se na životní podmínky, které mu to znemožňují. když si tedy koupí babičku, která vaří, pere, uklízí atd., tak babička vlává: Nyní půjdeme všichni dopředu, celá rodina! A dává dostatejk času Zdeňkovi (J.Lábus), aby jen cvičil a cvičil. Jeho to ale až tak nebaví. Ale babička mu s chladným a laskavým opakováním stále říká: Musíš cvičit, máš talent. A on už před ní utíká jako malý kluk, co musí chodit na housle. Zašívá se kde se dá. babička si ho najde, a zase ho nutí ke cvičení, neb přece má ten talent, takže nesmí ho nerozvíjet. Výsledně vzato jde přece o to, jak se lidi i na něco vymlouvají, jak se vzdalují od toho, čemu se kdysi chtěli věnovat, ale asi ne tak moc, aby proto udělali víc, než pro něco jiného, třeba pro svou pohodlnost, lenost atd. Svým způsobem je film "Babičky dobíjejte přesně" něco jako Terminátor II. po česku. (23.06.2010)

Já se tak bál, že se zhroutí má nostalgická mrazivá vzpomínka na děsivou babku nahánějící po zahradě děti s kosou (taky jediná věc z filmu, kterou jsem si dodnes pamatoval. A naštěsí se to nestalo. Ono to je sice až krásně dobově přitroublé (u tanečních kreací na garden party jsem se lámal smíchy), ale babky fungují pořád, z těch jde strach a hrůza a z Havelkové mi běhá mráz po zádech ještě teď. Nejvíc na tom filmu oceňuji to, že ten nejlepší účinek snad ani tvůrci vůbec neplánovali. jen si řekli, že natočí sci-fi komedii, jenže stačí u toho trochu rozvinout, jak yb to asi mohlo být v reálu a děsivé je to najednou docela dost. Tohle je prostě neplánovaně dobře skrytej horror. A navíc, ty knírky, ty knírky! (22.01.2014)

Tak tohle mně bavilo. Stejně jako škodylaky byly LS a GLS, stejně tak vybavené jsou i robotické babičky. Zprvu celkem ulítlá komedie se postupem času mění v horor a nic nikdy nemusí znít tak strašidelně jako ,, mám vás ráda! ''. Havelková si tu střihla opravdu super bábu a myslím, že je to české rarita obsadit do hororu robota oblečeného do zástěry a běhajícího kolem plotny a vnoučat. Film se v závěru možná snaží upozornit, že jak si necháme robotizací ovlivňovat životy záleží jen na nás. Zatímco v roce 1983 mohla být nejedna dnešní vymoženost vlhkým snem nějakého hodně šíleného vynálezce, odpovězme si po pravdě sami zda ta otázka v závěru filmu je úplně tak pitomá. Myslím si, že nikoliv. Dávám za tři pikantní šašliky. * * * (11.08.2020)

Když byla v roce 1983 natočena tato scifi/hororová komedie získala si řadu příznivců, ale i odpůrců. Především pak díky svému velmi zvláštnímu pojetí, které nebylo u nás příliš vídáno. Obyvatelstvo se v té době ještě příliš nesetkávalo s podobným žánrem a v kurzu tehdy byli všelijaké detektivní případy, komedie a rodinné filmy. Mnozí dokonce tvrdí, že kdyby se toho ujal jiný režisér, mohlo to dopadnout mnohem lépe. Přesto všechno si však myslím, že Ladislav Rychman odvedl celkem obstojnou práci, za kterou se rozhodně stydět nemusí. Začátek filmu má sice trochu pomalejší rozjezd, který nás seznámí s robo-babičkami, ale jinak se nic moc zajímavého neděje. Pokud tedy nepočítám poněkud zvláštní rodinku Jiřího Lábuse. Rodinné hádky a nezbedné děcka totiž nejsou ničím výjimečným. Stejně tak i nedostatek času jednotlivých členů rodiny, který je dnes hodně vzácnou záležitostí. Co na tom že vám uvaří, vypere a uklidí, když nedokáže pořádně rozlišit co je dobré a co zlé. Jejím jediným cílem je vaše pohodlí a ochrana, takže sousedé a cizí lidi se musí mít na pozoru. Jakmile se jí totiž něco nelíbí, její naprogramování jí říká, že musí razantně zakročit! Ve chvíli, kdy si začnou obě znepřátelené babičky jít po krku, se konečně dostavuje i ona pomyslná hororová atmosféra. Rozbitá okna jim totiž nestačí a na řadu přichází i sami obyvatelé domu a jejich mazlíčci. Jiří Lábus předvedl opět svůj standardní výkon, který podtrhl srandovním knírkem. Místy to byl právě on, kdo zachraňoval poněkud nudnější pasáže. Daniela Kolářová byla sice místy zatlačena zbytečně do pozadí, ale i tak se za svůj výkon rovněž nemusí stydět. Podobně je na tom i představitelka Rózy Libuše Havelková. Na mi na rozdíl od své protivnice přišla docela sympatická. (04.05.2011)

Po letech musím uznat, že až taková tragédie to není. A že by neměl film co říci? Nu, dnešní, ryze konzumní společnosti plné závistivců a těch, co rádi okázale předvádějí, že na všechno mají, nastavuje zrcadlo. A robotické babičky? V době, kdy se většina filmů spokojí s lacinými pixely, jde o příjemné osvěžení. Libuše Havelková, kterou mám spojenou s předčítáním pohádek, je tak milá, až z ní mrazí. Ano, nejlepší scéna je s kosou a tím, co následuje, ale samotný fakt, jak babičky převezmou vládu v rodinách do svých rukou, je znepokojivý. Nemluvě o vraždění zvířat! Točit to Italové, asi by zařvaly i děti, ale je to české, takže děti budou jen trpět. Sci-fi verze Zítra to roztočíme, drahoušku!. Hodnocení ponechávám. (06.08.2020)