„Babičky dobíjejte přesně!“

Tenhle film rozhodně nikdy nebude patřit k těm, ke kterým se dá vracet. Je divný. Tyká si s hororem, ale o opravdový horor se nejedná. Týká si i s parodií, a přesto se taky o parodii nejedná. A nakonec si tyká se scifi, a ani o scifi nejde. Komedie to moc není, a když se tam objeví náznak černého humoru, je blbě načasovaný a vyšumí do ztracena. Nevím tedy, kam žánrově film spadá. Pokus o akční závěr, spočívající v souboji dvou nesympatických robotích babiček Havelková versus Dítětová, je hodně přepálený a chudák babky, které si šly po krku, byly zralé tak akorát na infarkt a ne se válet v jejich věku po střechách. Naštěstí, stěžejní scénu za ně odkroutili kaskadéři v příšerných parukách. Kdo to nepoznal, musel by být slepý. No prostě, je to nezáživná kravina, která se minula účinkem. 0% (08.01.2012)

Těžko říct, co vedlo režiséra asi nejslavnějšího muzikálu u nás k natočení tak zvláštního mixu sci-fi, komedie a hororu. Možná snaha uhnout z vyšlapané cesty, zkusit si něco jiného, nebo za tím částečně mohla být i nečekaná popularita seriálu Návštěvníci (1983), který na naše i zahraniční obrazovky vtrhl se silou uragánu. Důvod, proč se na „Babičky“ tak plive, je mi vlastně záhadou. Ano, snímek je tak trochu ujetý, žánrově rozháraný a scénář si s ničím hlavu neláme, ale to vem čert. Film má pohodových osmdesát minut a nuda nemá šanci. Vidět známé herce v tak atypických polohách je osvěžující a hlavně nečekané. Buď budete neustále kroutit hlavou nad nánosem podivností v každé druhé scéně, nebo vás tohle svérázné dílko zaujme minimálně svou výpovědní hodnotou, kterou v sobě dnes skýtá. V obou případech však bude hrát prim nenáročná zábava. Je fér přiznat, že si snímek i zlehka pohrává s myšlenkou, nakolik nám moderní technologie vlastně skutečně pomáhají a nakolik jsme spíše jejich otroky. Na rok 1983 docela odvaz. Sci-fi hříčka Babičky dobíjejte přesně! představuje zvláštní úkaz. Nedá se srovnat s ničím dalším a žije si spokojeně ve svém vlastním mikrosvětě, který ani zdaleka není dokonalý, ale za jednu zvídavou návštěvu určitě stojí. Trpělivost se všem pozorovatelům navíc vyplatí. Vidět dvě plechové stařenky, jak si pěstmi načechrávají své vyčesané drdoly, je zážitek, který vám zaručeně žádný jiný film nedá. (02.05.2023)

Ulítlá jednohubka, která Vás za a/ buď sere, za b/ se u ní smějete nebo Vás za c/ sere a zároveň se u ní smějete. A jelikož je v mém případě c správně, tak půjdu do mírného nadprůměru. Zdravá láska, to je sice ráj, ale kdo by byl řekl, že v československé kinematografii bude souboj dvou robotických babiček mít takový šmrnc a zároveň se u něj budete smát. (24.03.2018)

Práve táto komédia, získala titul komédia s najdivnejším názvom. Logiku celého titulu by zmenila čiarka za slovom Babičky, alebo aj nie. Celkovo sa toto svieže dielko pohráva so žánrom sci-fi na štýl absurdností z filmov A co takhle dát si špenát, alebo Dívka na košteti. Českí tvorcovia majú skúsenosti s filmovými trikmi, ktoré boli na tú dobu neprekonateľné a vyvolávali úžas aj v zahraničí. Majú na to aj dobrú školu a tradíciu (Bořivoj Zeman). Film pojednáva o rodine, ktorá si zadováži prototyp ženy v domácnosti, robotku, navyše babičku, ktorá má tradične láskavé srdce, pečie koláče,stará sa o dom. No ako to už býva v takýchto filmoch... posolstvo je vopred určené, technika a človek to nejde dohromady. Tak aj tu sa im plány na pokojný život zmenia a babičky zmenia svoje pôvodné naprogramovanie na ničiť a zabíjať. Vznikla tak veľmi vtipná a nadupaná sci-fi komédia a la ČSSR. (19.07.2006)

Když byla v roce 1983 natočena tato scifi/hororová komedie získala si řadu příznivců, ale i odpůrců. Především pak díky svému velmi zvláštnímu pojetí, které nebylo u nás příliš vídáno. Obyvatelstvo se v té době ještě příliš nesetkávalo s podobným žánrem a v kurzu tehdy byli všelijaké detektivní případy, komedie a rodinné filmy. Mnozí dokonce tvrdí, že kdyby se toho ujal jiný režisér, mohlo to dopadnout mnohem lépe. Přesto všechno si však myslím, že Ladislav Rychman odvedl celkem obstojnou práci, za kterou se rozhodně stydět nemusí. Začátek filmu má sice trochu pomalejší rozjezd, který nás seznámí s robo-babičkami, ale jinak se nic moc zajímavého neděje. Pokud tedy nepočítám poněkud zvláštní rodinku Jiřího Lábuse. Rodinné hádky a nezbedné děcka totiž nejsou ničím výjimečným. Stejně tak i nedostatek času jednotlivých členů rodiny, který je dnes hodně vzácnou záležitostí. Co na tom že vám uvaří, vypere a uklidí, když nedokáže pořádně rozlišit co je dobré a co zlé. Jejím jediným cílem je vaše pohodlí a ochrana, takže sousedé a cizí lidi se musí mít na pozoru. Jakmile se jí totiž něco nelíbí, její naprogramování jí říká, že musí razantně zakročit! Ve chvíli, kdy si začnou obě znepřátelené babičky jít po krku, se konečně dostavuje i ona pomyslná hororová atmosféra. Rozbitá okna jim totiž nestačí a na řadu přichází i sami obyvatelé domu a jejich mazlíčci. Jiří Lábus předvedl opět svůj standardní výkon, který podtrhl srandovním knírkem. Místy to byl právě on, kdo zachraňoval poněkud nudnější pasáže. Daniela Kolářová byla sice místy zatlačena zbytečně do pozadí, ale i tak se za svůj výkon rovněž nemusí stydět. Podobně je na tom i představitelka Rózy Libuše Havelková. Na mi na rozdíl od své protivnice přišla docela sympatická. (04.05.2011)