Hvězda padá vzhůru

Byl-li Gott geniální zpěvák, v tomto ohledu podobně jako Blehárová v HROCHOVI šlápl vedle. Nebyl na to ale sám: v kupce nesporného hnoje se vykoupal před nečekaným koncem života Jiří Štaidl a pohled do těch, kdo také přiložili své polínko pod kotel, není také nepatrný. Kýče se ale netočily jen za normalizace. Bylo tak tomu před r. 1948, 1938 a je tomu tak i po r. 1989. Zůstává s podivem, že Gottovi jeho prkenné herectví nikdo nevymluvil. Na druhou stranu tu jsou STARCI a KLARINETY. Vážíme-li, berme v potaz obě misky pomyslných vah. (05.03.2023)

Na příběhu Švandy svedeného proradným Vocílkou k blyštivé kariéře v zahraničí, která se nakonec nekoná a Švanda se pokorně vrací domů, je podáno normalizační schéma a poslání. Jako by to předznamenalo nezapomenutelnou Gottovu roli při přednesu Anticharty tři roky poté...Ovšem písně a choreografie jsou perfektní a zaslouží ocenění. (Tedy 50%). (16.09.2019)

Tak tenhle film se vůbec nepovedl a kulhá na obě nohy snad ve všech svých složkách. Karel Gott je jako herec vyloženě strašný a trapný, Sovák neumí zpívat, příběh je zbytečně natahovaný, plný zbytečných scén, tempo je pomalé, písní je pomálu a vesměs nestojí za nic a navíc jako režisér Rychman často sklouzává za hranici kýče (viz ty odporné scény s Dorotkou v prosluněné krajině s rybníkem). Vše zachraňuje snad jen Josef Somr v roli Vocílky. Ve své době se film mohl líbit jedině Gottovým -náctiletým fanynkám, ale komu se může líbit dneska ? (21.04.2006)

Před chvílí jsem se podíval na oba Švandy dudáky, takže mohu dobře srovnávat. Pobavila záměna hajného Trnky za majitele vinárny. Kalenda měl asi být Kalafuna ne? No, alespoň že ten Vocílka zůstal Vocílkou, kromě Švandy tedy. Celkové hodnocení ode mne je takové, že jde o jakýsi paskvil, těžící ze Strakonického dudáka. Hodně jsem se u toho nudil. Teprve až konec mne vytrhl z letargie. Ne, že by se bůhvíco dělo, ale zaujalo mne to. Celých asi patnáct minut. A teprve až zde se mi líbily dvě skladby. Takže za to musím tu dvacítku dát, i když celkově bych to řadil spíše k tomu velkému podprůměru. (26.02.2020)

"Ale já chci jen jedno, zpívat!" A o tom to asi je. Proto Božskému Kájovi nevadilo, že se upsal ďáblu. Zřejmě proto o pár let později vystupoval jako hlavní tvář Anticharty. Jenže v 89´ slavně převlékl kabát. Asi jak říkal kdysi můj táta: "Když při Sametu zpíval na Václaváku hymnu Kryl a s ním Gott, působilo to divně..." (23.12.2021)