Hvězda padá vzhůru

Před chvílí jsem se podíval na oba Švandy dudáky, takže mohu dobře srovnávat. Pobavila záměna hajného Trnky za majitele vinárny. Kalenda měl asi být Kalafuna ne? No, alespoň že ten Vocílka zůstal Vocílkou, kromě Švandy tedy. Celkové hodnocení ode mne je takové, že jde o jakýsi paskvil, těžící ze Strakonického dudáka. Hodně jsem se u toho nudil. Teprve až konec mne vytrhl z letargie. Ne, že by se bůhvíco dělo, ale zaujalo mne to. Celých asi patnáct minut. A teprve až zde se mi líbily dvě skladby. Takže za to musím tu dvacítku dát, i když celkově bych to řadil spíše k tomu velkému podprůměru. (26.02.2020)

Opravdu strašné. Kája Gott je jako herec příšerný, celá koncepce téhle obludné slátaniny je o tom, že u nás na malém rybníčku je lépe než na dekadentním Západě. Kdyby tohle viděl Tyl, měl by z toho smrt. Je to dlouhé, je to divácky ubíjející. Chudák Ladislav Rychman, tvůrce Starců na chmelu, k čemu ho normalizační soudruzi donutili... (09.03.2013)

Karel Gott sice moc hrát neumí, ale i tak bych tenhle muzikál neodsuzoval - sice dost filmu ubližuje přílišné zpotvoření původní Tylovy předlohy (ještě několik dnů poté jsem si lámal hlavu, co měl znamenat ten rádoby hororový úvod), ale ač nemám zrovna v lásce tehdejší českou hudbu, tak musím uznat, že se písně k filmu povedly. A třeba Sovák nezpívá až tak špatně, jak zde píšete... (24.05.2010)

Takhle to dopadá, když se svévolně zachází s národní klasikou. Josef Kajetán by si to možná blahé paměti rozmyslel, ale bohužel nemohl tušit, že se jednou ve Švandu dudáka promění Zlatý slavík osobně. Muzikálová modernizace celku nijak nepomáhá a filmu nezůstává nic víc, než status dobově poplatné absurdity. Svým způsobem se jedná tak trochu o žánrovou kuriozitu, nicméně Ladislav Rychman má ve své dílně mnohem zdařilejší kousky. (28.02.2009)

Splněná norma barrandovské dramaturgie, kterou jsem původně měl v dětské paměti zapsanou jako divácký film, ale vyzařuje z ní jen poctivá socialistická impotence. Adaptace Tyla s aktualizujícím Vocilkou, která ovšem Štěpánkovu básnicky gymnaziálnímu pojetí nesahá ani po hlezna. "Dobře, ale to jste nám měl říct dřív, a ne až tady před těma lidma !" První normalizační Rychman - poctivý základ pro "Trhák" a předobraz civilnějšího "Jen ho nechte, ať se bojí". ČT2 (09.03.2013)