Jen ho nechte, ať se bojí

Prumernej ceskej film, kterej neurazi, ale ani nijak nenadchne. Hodnoceni tohohle filmu zalezi na tom, jak moc muzete Ludka Sobotu a jelikoz me nevadi, tak se mi film celkem libil. Sice to jeho koktani je misty uz otravny, ale vetsinou ma dobry hlasky. Ostatni tu jsou vice mene proto, aby Ludkovi nahravali, ale treba takova Vondrackova tu jeste neni otravna. Co se tyce pribehu, tak neni podstatnej a je hodne jednoduchej, ale pisnicky nejsou uplne nejhorsi. Proste prumer. (24.01.2007)

Lehce praštěná legrácka postavená na ujetém nápadu, písničkách a tehdy oblíbeném triu Sobota-Šimek-Nárožný. Zábavná, místy vtipná, a přestože čas na ní zapracoval, zůstává koukatelná. Každopádně mnohem koukatelnější než většina současné české produkce a to dokonce i navzdory Vondráčkové, která svým mizerným výkonem prokázala, že šíleně smutná byla nevysvětlitelným ojedinělým úkazem. (25.06.2011)

Ze starých českých komedií (pokud nepočítám ty bláznivé komedie typu "Slunce seno") je to absolutně jediný film, který se mi líbil a vůbec jsem pochopil pointě. Protože mělo zajímavou zápletku o tom, jak v napětí se dělá dobrá tvorba. Jinak je to ten typický český film, kvůli jejichž pomalém tempu a samých debat, mám s takovými filmy problém s pozorností už od dob, kdy jsem většinu hraných filmů pochopil, i když jsem se na ně nedíval a měl je jen jako kulisu. (16.03.2018)

Já mám české komedie rád, už jsem to párkrát psal a ještě párkrát napíšu. Osobně chápu, že má komedie nízké hodnocení. Jsou v naší historii lepší. Například H. Vondráčková podala i kvalitnější výkony než zde. Také Miloslav Šimek zkrátka není bůhvíjakým hercem. Naopak Vladimír Menšík opět potěší. Písničky jsou slabší, ale o tom přece film není. Písně píše hlavní hrdina a celý snímek je komedie, takže i songy mohou být slabší a je to vinou děje ne toho, že by je tak slabo napsali autoři schválně. Alespoň myslím. Já ale dávám uvedené hodnocení z několika důvodů. Tak za prvé, vtipných scén a momentů jsem tam našel dost a ne že ne. Druhý důvod je jasný: Vladimír Menšík. Nedá se zapomenout na jednu z jeho mistrovských ukázek herectví, ve kterých zase exceloval. Byla to chvíle, kdy si ho Šimek a Nárožný vzali stranou a Šimek se ho ptal, zda by snad mamince nepodal kapky, kdyby je potřebovala. „No dovolte...co si o mě myslíte? Copak jsem nelida, abych nedal mamince kapky?" Při téhle větě a tomu, jak to zahrál skoro pláču...ale smíchy. V úvodu jsem si stěžoval na Šimkovo herectví. Ale je třeba ho i Nárožného chválit. Všimněte si, jak v jedné ze závěrečných scén hledají oba okno, kterým by vylezli ven. V tu samou chvíli ale hasiči do obou oken stříkají vodu. A dvojice je proudem zasažena. Oba padají, znovu se zvedají a zase padají. A u toho doslova brblají zdánlivě neslyšitelné větičky. Je to umění improvizace a nápaditosti, co v těch několika vteřinách předvádějí. A já se zase usmíval. Takže ne, neřekl bych, že je to tak špatná komedie. Zkrátka jen není tak dobrá. (02.11.2015)

Sobotův styl hloupoučkého humoru mě tahá za uši, i když musím uznat, že v práci s hlasem se v tomto výtvoru předvedl. Poněkud jednoduchá zápletka mající za cíl spojit k sobě scénky semaforského tria Šimek-Sobota-Nárožný ale na úrovni celovečerního filmu funguje. Helenka Vondráčková pokud zpívá, ok, ale jakmile má hrát, jde to trochu do kytek... Sedmdesátá léta se blížila ke konci, ale jejich odkaz si film nese dál -> slabé 2*. P.S.: Film nabízí poměrně hodně záběrů na místa, která už dnes vypadají významně jinak. (19.06.2011)