Jen ho nechte, ať se bojí

Zase to jeden zajímavý filmový námět pro komedii. Hlavně tentokrát bez proniknutí do roviny fantasy nebo sci-fi, zčásti řešící i docela závažné psychologické téma, jakým je umělecká inspirace při nervových poruchách a zvláštních psychických stavech. Osobně Jen ho nechte, ať se bojí vidím v řebříčku o něco výš, než předchozí komedii s Luďkem Sobotou Jáchyme, hoď ho do stroje, povyšuje to zejména HELENA VONDRÁČKOVÁ a vůbec filmová hudba. Filmové zpracování písní na filmovém platně skvěle dokumentuje styl tehdejších videoklipů - Jitrocel a rozmarýn (navíc s přítomnosti oblíbeného Orchestru Václava Hybše) odkazuje na dobové festivaly populárních písní, které byli obvykle skvělou dílnou na vznik dobrých písniček, Svatba naruby je obdobou technicky zajímavých studiových klipů v režii Jána Roháče ze slovenské TV-hitparády Našich deväť, Když má láska zelenou s nadsázkou připomíná různá Dostaveníčka s točením písňových klipů v přírodě na nejrůznějších místech, někdy v porovnání s obsahem textu písně i šílených. A konečně - divadélko Suterén představuje paralelu k slavnému Semaforu 60.let, s nadčasovou tvorbou. Ovšem vedle těchto legrácek je nejhezčí písní Létání s docela abstraktním zpracováním, které představuje jednu z mála vážných chvíli jinak bláznivé komedie. Celý film pod taktovkou Ladislava Rychmana dopadl skvěle, snímek má vtip, gradující napětí, i hezky opakující se některé momenty a samozřejmě i scénář od dvojky Vlček - Borovička (známé z oblíbených Chalupářů), plus hezká parta komiků pohromadě v hereckém obsazení (Menšík, Filipovský, Krampol, výjimečně ve filmu Miloslav Šimek). Nakonec i tu Sobotovu nepovedenou etudku s přbíjením klince a věšení obrazu lze přežít bez újmy na zdraví. 85% (11.01.2017)

Strach je docela přirozená lidská reakce na nějaký nepříjemný podnět. Mladému skladateli z této komedie pomáhá k mimořádným výkonům při jeho tvorbě. A tak když je potřeba zapnout na plné obrátky, a přijít s top finálovou podobou chystaného muzikálu pro menší pražské divadlo, vyrukuje jeho šéf na skladatele s neotřelou a málo obvyklou metodou jež má zaručit optimální výsledek. Zkrátka vyděsit ho k smrti a pak se dílo podaří. Role je přímo psaná pro Ludka Sobotu, který předvedl sérii roztržitých výstupů pro jaké proslul. Jeho hudební skladatel je tradičně nesmělý, posléze zamilovaný do Vondráčkové alias Marcely Malé (počáteční písmeno M v ženském jméně má poslední dobou něco do sebe) a hrál tuhle roli stejně jako všechny své ostatní. Podobně laděný film nakonec v ničem příliš nepřekvapí. Rychman natočil tuto hudební komedii nejlépe jak to jen šlo, s dobrými herci, ale přesto by se dalo od ní očekávat více, zvláště v hudebních číslech a od scénáře, který je jednoduchý a to se odrazilo na výsledné podobě filmu. Pobavit se u toho ale dá. 60% (19.03.2012)

Hudební komedie, která má celkem dobrý námět, ale je ušitá hodně horkou jehlou. Sobota je tady ve formě srovnatelné s Jáchymem, scénář nicméně o pár tříd zaostává, autoři si zřejmě mysleli, že bude stačit, když tam nacpou pár známých tváří. Hudební vložky jsou v podstatě tragické. Třetí hvězdičku jsem dal víceméně pouze za závěrečnou scénu s požárem, která mi přišla celkem zábavná. (06.04.2010)

Plejáda známých herců ještě nezaručuje dobrý film. Bohužel tento je jeden z těch nepodařených. Tento film jsem viděl snad dvacetkrát za svůj život a přesto dodnes nějak nevím, o čem to má být... vlastně mi ani moc zajímavých věcí neutkvělo v paměti, takové nesourodé, natož vtipné, což je škoda. Podprůměr. (09.04.2019)

Šedivá komedie s dokumentární hodnotou jednak ohledně tria Šimek-Sobota-Nárožný (jediná Šimkova větší filmová role - divadelní manýry ovšem nezbavená) a za druhé ukazující dnes nablýskaný Český Krumlov v autentické normalizační omšelosti. Menšík a další matadoři vedle semaforských klaunů působí trochu nepatřičně. - - - J. Brousková coby Šimkova žena nosí velké brýle, lehounké spojky. (08.10.2013)