The Circle
Režie:
Ladislav RychmanScénář:
Jindřiška SmetanováKamera:
Alois JiráčekHudba:
Václav LídlHrají:
Vlasta Matulová, František Holar, Jan Tříska, Jaroslava Panýrková, Michael Dáňa, Anna Melíšková, Ema Skálová, Blanka Bohdanová, Dagmar Hyková-Táborská (více)Obsahy(1)
Drama rodiny rozvrácené manželskou nevěrou. Už v padesátých letech minulého století ukazovaly rozvodové statistiky, že mnoho lidí nedokáže v manželském svazku setrvat. Převážnou většinu rozpadlých manželství měly na svědomí mladé páry, avšak žádnou vzácností nebyly ani rozvraty po mnohaletém klidném soužití. Právě takový případ zachycuje psychologické drama režiséra Ladislava Rychmana (Starci na chmelu, Dáma na kolejích). Starší muž, otec tří dětí, z nichž dvě se už osamostatňují, naváže milostný vztah s kolegyní. Jeho žena o tom ví, avšak kvůli dětem zapře i vlastní hrdost a dlouho se neodváží nic podniknout. Krize je však neodvratná: děti samy otcovu nevěru odhalí. Z kruhu předstírání je třeba vystoupit… Méně známý Rychmanův film byl ve své době pokusem vytvořit nekonvenčně pojaté dílo, které by se vyjádřilo k současné problematice. Jedno z dětí hlavních představitelů ztvárnil mladý Jan Tříska. (Česká televize)
(více)Recenze (23)
František Holar vypadá a vlastně se i chová jak Náčelník z Přeletu nad kukaččím hnízdem, což mi k postavě, které mám uvěřit dvacetileté manželství, tři děti, významnou pracovní pozici a milenku, moc nepasuje. Příběh je celkově naivní a plochý. Vnitřní monology hlavní hrdinky nejsou průhledem do jejího nitra, ale zbytečným a dobově poplatným komentářem děje. Co mě však úplně usadilo, je neobvykle dusná atmosféra některých scén, na které má hlavní podíl nápaditá a nemilosrdná kamera. ()
Příjemný psychologický sníměk o ženské emancipaci. 1) 41letá nedoceňovaná Vlasta Matulová (matka) má svou důstojnost, 23letý Jan Tříska (Jan, jde na vojnu) svou přitažlivost a 10letý Michael Dáňa (Vašík, nejmladší syn) svou nevinnost. 2) Film má svůj půvab, nejednoznačný konec mu hodně prospívá. 3) Nablýskaný bufet Koruna na Václavském náměstí (už neexistuje) mě dojal. 4) Výstižný koment: pseudo*****. 5) Až se vrátíš z vojny, budeš potřebovat smoking. Já ti ho koupím. Za dva roky dám ty peníze dohromady. ()
Tomuto snímku sa dá všeličo vytknúť, istý schématizmus alebo vnútorné dialógy hlavnej ženskej postavy, ktorá podceňuje diváka, bohužiaľ, tieto maniere sa v našej socialistickej kinematografii diali často. Aj tak hodnotím film ako nadpriemerný, lebo témou i spracovaním predsa len pozitíva vyhrávajú. Matulová-Holar sú uveriteľní. ()
Kruh se to jmenuje asi proto, že hlavní (submisivní) hrdinka se motá v pomyslném kruhu vyčpělého manželství a postupně s sebou do něj vtáhne i děti, které neví, jak s nově vzniklou situací v rodině naložit a co víc - manželka svým (najednou velmi emancipovaným) chováním natolik zblbne manžela, kterej je najednou zmatenej jak lesní včela a neví, zda být s (již dříve emancipovanou) milenkou nebo (čerstvě emancipovanou) manželkou a taky se motá v kruhu, až to skončí otevřeným (?) koncem a je na (v tu chvíli už úplně submisivním) divákovi, jak se z toho vymotá. ()
Ladislav Rychman úspěšně proplouvá mezi tajícími ledy stalinismu a bez jakékoli politické nutnosti nabízí čisté rodinné drámo o údělu ženy, jež je postavena před životní rozhodnutí. Velice pestré obsazení a slušné herectví, svižný nenucený příběh a chvílemi skvělé záběry méně známého kameramana Jiráčka. Film si lehce pohrává s atmosférou snímku Tam na konečné. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (4)
- Pro film byla postavena věrná kopie průchodu u automatu Koruna. Všiměte si tramvají v pozadí, je to umělá perspektiva, divák běžným pohledem nic nepozná. (M.B)
- Natáčelo se na lokacích v Praze, konkrétně v Holešovicích, Ruzyni, Malé Straně, Malé Chuchli, Dejvicích, Václavském náměstí a Novém Městě. (M.B)
- Ve filmu se objeví jedna automobilová rarita a totiž Trolejbus T401. Tatra 401 je model československého trolejbusu, který byl vyroben v jednom kuse v roce 1958. V letech 1958 až 1960 byl podroben rozsáhlým porovnávacím zkouškám v Praze s trolejbusy Škoda. Po ukončení těchto testů bylo rozhodnuto vyrábět menší dvounápravové trolejbusy Škoda a výroba těchto dopravních prostředků v Tatře byla ukončena. V roce 1960 byl předán pražskému dopravnímu podniku, kde obdržel evidenční číslo 461. Ovšem již následující rok byl vyřazen a odprodán Tatře Kopřivnice. Vrak trolejbusu byl v roce 1975 převeden do brněnského Technického muzea. V polovině 80. let prodělal vůz částečnou renovaci v ostravském dopravním podniku. (sator)
Reklama