Sága rodu Forsytů

I když tento seriál nevylidnil ulice jak tomu bylo u jeho staršího předchůdce z roku 1967, tak při prvním vysílání úspěšný rozhodně byl. Tvůrci samozřejmě věděli, že dílo oceněné Nobelovou cenou je pro ně lákavou výzvou pro filmové zpracování. A musím uznat, že se jim to povedlo na jedničku. K vidění jsou zde mistrovské herecké výkony nejen ve všech hlavních rolích v popředí s D. Lewisem a G. McKee, ale i ve vedlejších - což se u prvních Forsytů z roku 1967 tedy rozhodně tvrdit nedá. Dále je zde celkem pěkný výprava, oslňující kostýmy (hlavně dámské), tajuplná instrumentální hudba a výborná kamera. Z krásných záběrů anglického venkova a okolí Robin Hillu se mi tajil dech. Stále se je na co dívat a brilantní jazyk Johna Galsworthy je patrný i ve scénáři, který je napsán přesně podle mého gusta. Vyzdvihnout si zaslouží i dabing, na kterém si dali jeho tvůrci hodně záležet. Po celkovém shlédnutí jsou skutečně patrné jiné dojmy než po shlédnutí exotických telenovel, amerických slátanin a krvelačných krimi... Jediné co bych vytknul jsou špatné masky, některé postavy vůbec nestárly, až to bylo do očí bijící. Nedá mi to, ale musím se zmínit i o rozhlasové realizaci Ságy rodu Forsytů z roku 1999, která je prostě fantastická. Obzvlášť pro ty, kteří mají velkou představivost a fantazii, je podle mě tato rozhlasová dramatizace na 6 CD jako dělaná. Malá ochutnávka úžasných hlasů, které alespoň na mě magicky zapůsobily: Viktor Preiss, František Němec, Daniela Kolářová, Jiří Holý, Stella Zázvorková, Blanka Bohdanová, Vladimír Ráž, Marie Drahokoupilová, Jana Drbohlavová ad. (06.09.2007)

Jen mi tu vadilo, že přestože kostýmy, výprava a i herecké výkony byly zvládnuty výborně, ale maskování herců jako sedmdesátiletých dědků nějak zklamalo. Když totiž celý seriál (snad doba padesáti let) každý z nich vypadá stejně, ani jim nezešednou vlasy a stárnutí je rozeznatelné jen vyjímečně, nebo když už jsou opravdu starší o těch padesát let, tak je něco v nepořádku. Soamesova manželka je odporně "dobrá", Jolyon odpornej správňák. Je to zvláštní, ale ze všech postav mi byl sympatickej jen Soames. Všechno ostatní byli lidi, kteří se přetvařujou nebo ze sebe dělají svatý. On si na nic nehrál. Ještě taková drobnost, už v předloze psal Galsworthy, aby byli lidé k Irene milejší a nesoudili ji příliš tvrdě, že by jejich manželství skutečně nikam nevedlo. Asi si sám uvědomoval, že všechny sympatie půjdou k Soamesovi, což se stalo i v seriálu. A teď bych ještě rád viděl i ten starší seriál o Forsytech. (23.01.2006)

Vzhledem k tomu, že jsem četla románovou předlohu Johna Galswortyho, tak mi některé události přeci jenom chybí... Sice jde o méně zasadní události, ale přeci jenom svým způsobem mění váš názor na jednotlivé postavy.... Ale pokud se to vezme ze strany seriálové tvorby je to jednoznačně dobře udělaný seriál, dobrý scenář a skvěle, ale opravdu skvěle vytvořená atmosféra viktoriánské a povyktoriánské doby v Anglii. Bez Damiana Lewise coby Soamese Forsyta a Giny McKeeové jako Irene Forsytové (Heronnové) by asi tenhle seriál nebyl tím čím je. Faktem je, že ani Soames ani Irene nejsou po fyzické stránce příliš podobní Galswortyho vylíčení (což je, ale možná spíš dobře než špatně), ale jejich charaktery a psychika jsou takřka stejná jako v knize. 100% (24.03.2007)

Vcelku povedená věc, na konci mě už malinko štval "vztah" Fleur/Jon.. ale to je detail. Možná si někdy přečtu předlohu :-). A Soames Forsyte.. to jsem fakt nevěděla jestli mi ho má být líto, nebo si mám myslet že je to sobeckej idiot. Nakonec mi ho bylo přecejen líto. Ale uznávám že za to dost může jeho představitel Damian Lewis, jednu hvězdu pro něj :-). (06.02.2012)

Druhé zpracování, zpracování mladší generace, si přímo vynucuje srovnání s knihou i starší verzí ze šedesátých let. Závěr, který se nabízí, není jednoznačný. Velkou předností mladšího zpracování je barva; více vyniknou exteriéry i interiéry i kostýmy. Co se jeví jako výrazná přednost, je současně i jeho slabinou; móda "fotografické" výpravy děl, v nichž tyto technické součásti vlastně také hrají, je ošidná. Ošidná už s ohledem na předcházející ztvárnění. Zatímco ve starší verzi je výtečné ztvárnění nejen konzervativní, ale i liberálnější části rodu (mladší Jolyonové, Irena), v mladší jsou konzervativní Forsythové líčeni až prvoplánově vstřícně; dílu to víc škodí než prospívá. Vztahuje se to i na propracování psychologií hlavních postav; výrazně lepší je vlastně pouze představitel Soamse Lewis. Tyto slabiny nemohou vyvážit ani ostatní klady mladšího zpracování (více modernosti v pohledu na forsytovské kauzy, větší spád děje, dynamičtější uchopení scénáře). Většina spolukomentátorů se nemýlí: nezávisle na tom, že se ulice během vysílání nevyprazdňovaly, vzniklo slušně zpracované dílo s řadou dílčích předností. Opravdu dílčích, bohužel. (22.04.2008)